Gagarinovi zakázali létat, aby se nezabil: Po pádu jeho stíhačky ho museli identifikovat podle zubů
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Je 12. dubna 1961 a na kosmodromu Bajkonur, prakticky uprostřed ničeho, startuje vesmírná raketa, která má do vesmíru vynést prvního člověka. V malé kabině sedí usměvavý mladík jménem Jurij Gagarin, jehož jméno si bude pamatovat celý svět dlouhá desetiletí. Úspěšným výletem do vesmíru pro Jurije začala nová životní etapa. Etapa, která pro něj jen krátkou chvíli byla šťastná a nadějná. Etapa, která ho uvrhla do pomyslného vězení.
Začátek Gagarinova života je jako vytržený z příručky Sovětského svazu - synek chudé dělnické rodiny, jeden ze čtyř dětí, poslaný do učení se vlastní pílí dokázal dostat až na vrchol slávy a úspěchu. Původně měl být slévačem, ale byl skvělým žákem, a tak nakonec studoval průmyslovku a později leteckou školu.
Když byl vyhlášen konkurz na kosmonauta, přihlásil se a přesně splňoval základní podmínky váhy, výšky a věku. Z 3500 kandidátů se dostal do závěrečné trojice. Z té měli soudruzi velký problém si vybrat, Jurij nakonec zvítězil díky typicky ruskému jménu (jeho hlavní souputník se jmenoval German) a chlapeckému šarmu.
Jak probíhal jeho výstup do vesmíru i o něco dramatičtější sestup a přistání asi opakovat nemusíme. Mnohem zajímavější pro nás dnes je jeho osud po světovém úspěchu. Sověti Gagarinovi zakázali létat, respektive pilotovat letadla. Báli se, aby se jim usměvavý Jurij „nerozbil“ nebo dokonce nezabil. Paradoxně ho právě svými zákazy a příkazy rozbili a taky nakonec patrně zabili.
Gagarin totiž chtěl létat a toužil se vrátit do vesmíru. Jenže nemohl, a tak začal žal zapíjet. S alkoholem měl velké problémy. Soudruzi mu nakonec opět dovolili sednout za knipl letadla. A to se mu stalo osudným. Po 22 minutách ve vzduchu se s letounem české výroby zřítil. Identifikovali ho podle zubů a hodinek.
