Adolf Hitler Uunona zní celé ctěné jméno novopečeného politika. Někdo by mohl přiživit konspirační teorii, že se jedná o Hitlerova syna, ale pravda je jinde. Namibijského činovníka, který platí za oblíbeného politika, pojmenoval otec. „Pravděpodobně netušil, co Hitler v Německu způsobil,“ řekl funkcionář pro německý deník Bild.
Už je tady zas?
Je třeba si uvědomit, že Namibie byla jednou z německých kolonií, tudíž většina ulic nese jména po slavných germánských velikánech. Dominantou hlavního města Windhoek je pro změnu kostel stavěný v typicky evropském stylu. Pro zapuzení veškerých pochybností nese jméno Christuskirche. V namibijské metropoli bychom našli také čtvrti jako Ludwigsdorf či Suiderhof.
Zpět k nově zvolenému radnímu, ten musel od rána řešit novináře, kteří se snažili zjistit, jakou spojitost má s evropským vůdcem. „Chci používat především jméno Uunona,“ vypověděl čtyřiapadesátiletý politik. Jeho vítězství bylo zdrcující, svého kandidáta porazil s velkým náskokem, protože získal 85 % hlasů.
„Nechci ovládnout ani region Ošana a ani svět,“ dodal hořce člen strany SWAPO. Ta se vyhraňuje především proti apartheidu. V Namibii je strana celkem populární, protože třímá vládní otěže od roku 1990. Aktuálně však její obliba kolísá, především kvůli některým skandálům a nečinnosti.
Sám Uunona tvrdí, že v dětství kvůli jménu nepociťoval žádné ústrky či posměšky. Reportéři se ho také ptali, proč si nenechal část jména změnit. „Nemělo by to smysl, protože to mám v každých osobních dokumentech,“ vypověděl. V každodenním životě Hitlera vypouští a je z něj pouze Adolf Uunona. To mu schvaluje i jeho manželka.
Staré šrámy
Ostatně vztahy mezi Německem a Namibii jsou vlažné. Němci totiž v koloniální éře páchali na Afričanech různá zvěrstva. Od roku 1884 mělo území status protektorátu, a to i přes odpor tamních kmenů. Němečtí statkáři zabírali domorodcům pastviny a konfiskovali majetek. Reakcí byla vlna povstání.
Němci odpověděli po svém a poslali do kolonie několik stovek vojáků. Během první genocidy 20. století zemřelo zhruba 80 tisíc obyvatel. Odhady mrtvých se však různí. Další tisíce skončily v pracovních táborech, kde musely pracovat pro německé farmáře. Po prohrané první světové válce spravovala kolonii dnešní Jihoafrická republika, ta dostala souhlas od Společnosti národů.
Namibie vyhlásila nezávislost až v roce 1990 jako jedna z posledních afrických zemí. Za genocidu nebyl nikdo pořádně potrestán, nicméně německá vláda se chce s namibijskou vládou vyrovnat. Poslední pokusy však dopadly neúspěšně.
