nahoru

Byl Lenin věčný, nebo houba? Hoax z počátku devadesátých let znejistil obyvatele Sovětského svazu

Šimon Kadeřávek 23. listopadu 2020 • 13:20
Byl Lenin věčný, nebo houba? Hoax z počátku devadesátých let znejistil obyvatele Sovětského svazu
foto: Blesk:ČTK/AP

Pokud by něco podobného proběhlo v českém prostředí, všichni by se odvolávali na známého vtipálka Kazmu. Tehdejší sovětská společnost ale nebyla na něco takového připravená. Umělec Sergej Kurjochin si z obyvatel vystřelil a s vážnou tváří odprezentoval teorii, podle které Lenin nebyl člověk, nýbrž houba. Vše doplnil zdánlivě validními důkazy.

Téměř sedmdesát let bylo občanům ve východní bloku vtloukáno do hlavy, že Lenin je věčný. Jeho tělo dokonce leželo (a stále leží) v moskevském mauzoleu. Kult prvního vůdce komunistické strany posilovali i další politici, a tak měl Lenin výsadní postavení. Ostatně jedna z hlavních ideologií Sovětského svazu a jeho satelitních států se nazývá marxismus-leninismus.

Jesenin jako spouštěč

V 90. letech byla situace úplně jiná, v Sovětském svazu doznívala perestrojka, která způsobila jeho pozvolný rozpad. Zmírnily se poměry, cenzurní zásahy nebyly už takové jako v předešlých rocích. V tehdejším Leningradu (dnes Petrohrad) žil hudebník a umělec Sergej Kurjochin. Do města, které nechal vystavět Petr Veliký, se přestěhoval z Murmansku a ihned se připojil k místní undergroundové společnosti. Jednoho večera viděl v televizi dokument, ve kterém bylo řečeno, že básník Jesenin nespáchal sebevraždu, ale že jej někdo zavraždil.

Kurjochinovi přišlo zajímavé, jak nové médium může ovlivnit masy, a rozhodl se zkusit něco podobného. Domluvil se s žurnalistou Sergejem Šolochovem, který tehdy působil v Leningradské televizi. Vypověděl mu, že by chtěl vyzkoušet, čemu jsou schopni lidé věřit. Jako cíl si vybral právě Vladimira Iljiče Lenina.

Teorii Šolochovovi vysvětlil ještě před vysíláním. Ve zkratce šlo o to, že Lenin byl závislý na psychotropních houbách. Ty však způsobovaly vyčerpání organismu a postupně vytlačovaly lidské vědomí z těla. Lidská identita měla být nahrazena právě houbou, která později „žila“ v těle hostitele.

VŘSR mají na svědomí houby

Celé divadlo začalo v pátek 17. května 1991 v pořadu Páté kolo (Pyatoe Koleso). Šolochov uvedl Kurjochina jako historika, který se nedávno vrátil z Mexika. Kurjochin sedící v místnosti plné knih slíbil divákům odhalení tajemství o Velké říjnové socialistické revoluci. Během svých cest navštívil jeden z mexických chrámů, kde objevil nástěnnou malbu. Ta připomínala právě zmíněnou revoluci. Poté se pustil do zdánlivě nenavazujícího příběhu. „Když jsem byl student, věnoval jsem se práci Carlose Castanedy,“ řekl s vážnou tváří. Zmíněný filozof se zaobíral indiánskou historií, zmiňoval například lidi, kteří byli pod vlivem speciálních hub a kaktusů. Tyto rostliny měly halucinogenní účinky. Kurjochin zmínil i konkrétní druhy. Lidé užívající těchto přírodních drog na nich byli později závislí. Houby podrobil zkoumání v amerických institutech.

Do toho všeho poukázal na fotografii, kde Lenin sedí za stolem a na něm má několik věcí, jako tužky a papíry. Vedle nich se nachází i zvláštní kulatý předmět. „Tento předmět lze vidět na několika fotkách,“ dodal. Ve zvláštní oválné krabičce měly být uloženy houby, na kterých si Lenin vypěstoval závislost.

Kurjochin postupně předkládal další a další důkazy, které podepřel o různá tvrzení. Vypracoval tak řetězec, jenž běžný divák považoval za zcela logický a věrohodný. Lenin měl brát houby několik let, poté se postupně jeho vědomí začalo nahrazovat houbami. „Z tohoto pohledu můžeme říci, že Lenin byl houba,“ uvedl Kurjochin. To, že Lenina kontroloval přírodní organismus, doložil i na obrněném autě zvaném bronevik. Vůz měl tvar jako hlízy hub.

Podle pořadu měly VŘSR na svědomí houby. Proto začal Kurjochin mluvit o nástěnných malbách. Lidé v dřívějších epochách také pojídali houby a pod jejich vlivem nakreslili onen výjev. Houby skrze Lenina motiv zrealizovaly. Náhodou není ani fakt, že pokud jméno Lenin přečteme pozpátku, vyjde nám francouzský houbový pokrm.

Tragický konec kreativního člověka

Po odvysílání se spustila hotová lavina, protože diskuzi vidělo téměř deset milionů lidí. Desítky z nich psaly do redakce, ozvalo se také leningradské vedení komunistické strany. Další diváci se ptali, jak mohl takový pořad projít cenzurou. Ta už v závěru existence Sovětského svazu prakticky nefungovala.

Kurjochin se svým kouskem stal jedním z prvních pranksterů v Rusku. Éterický umělec ale smích dlouho nerozdával, protože pět let po vysílání zemřel na vzácný druh rakoviny srdce. Bylo mu 42 let. Těsně před smrtí se připojil k Nacionálně bolševické straně Ruska.

Fragmenty z videa jsou k dispozici na portálu YouTube pod názvem: „Lenin was a mushroom“. K vidění jsou také záběry po natáčení, kdy se Šolochov s Kurjochinem nekontrolovatelně smějí.

Lenin pravděpodobně houbou nebyl, ale teze je to zajímavá a konspirátoři ji stále přiživují. Ostatně někteří dnešní politici se jako houby chovají. Nepřevzala snad jedna z nich kontrolu i nad českým prezidentem Milošem Zemanem?

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku