Středoasijský Turkmenistán, který byl kdysi součástí Sovětského svazu, na sebe poutá pozornost díky svému nejvyššímu představiteli. Autokratický vládce Gurbanguly Berdimuhamedow platí za jednoho z nejzvláštnějších prezidentů. Přestože se jeho režim tváří demokraticky, na denním pořádku je porušování lidských práv a nedostatek jídla. Začátkem listopadu proběhlo v zemi odhalení bizarní sochy, jednu z rušných křižovatek Ašchabadu zdobí zlatá socha nejlepšího přítele člověka, psa.
Jedná se o středoasijského pasteveckého psa, který bývá v Asii nazýván jako alabaj. Robustní plemeno má původ právě v Turkmenistánu a Berdimuhamedow to rád prezentuje. Před několika lety napsal knihu právě o alabajovi. Svět rovněž oběhlo video, na kterém Berdimuhamedow předává štěně Vladimiru Putinovi. Nevíme, zda to byl dobře zvolený narozeninový dárek, ale spoustu lidí pobouřilo, jak turkmenský prezident psa předával. Nešetrně ho zdvihl za krk, v tu chvíli přispěchal Putin, aby si štěně převzal.
Hačiko? Ne, alabaj!
„Psí“ socha byla odhalena s velkou pompou a za účasti prezidenta. Ulici lemovaly davy lidí oblečených v národních krojích. Alabaj umístěn na mramorovém podstavci je doplněn obrazovkou ve spodní části památníku. Na té by se měly promítat videa, kde se pes prohání po zelených pastvinách. Nechyběla ani živá štěňata zmíněné rasy. Socha je nejnovějším přírůstkem do turkmenské kamenné rodiny.
Turkmenistán, který má pouhých šest milionů obyvatel, drží světový rekord v největším počtu mramorových soch a staveb (v roce 2013 jich bylo 543). Prezident si na ně potrpí, v roce 2015 byl odhalen jeho památník. Vládce sedí na koni, celá socha je situována na mramorový útes, není třeba dodávat, že kůň i prezident jsou ve zlatě.
Další atrakcí je například sousoší koní, ty má Berdimuhamedow rovněž v oblibě a považuje je společně se psy za turkmenský národní poklad. Neopomněl ani svého předchůdce Saparmurata Nijazova, jehož památník nesmí v Ašchabadu chybět. První prezident Turkmenistánu, který se nazýval titulem Turkmenbaši, byl u moci 16 let a za tu dobu dovedl zemi do svízelné situace. Rozšířil svůj kult osobnosti a upoutal na sebe některými názory. Koncem 90. let například zakázal obyvatelům nosit zlaté zuby.
Pompézní zbytečné stavby
Když v roce 2006 zemřel, Berdimuhamedow nastoupil na jeho místo. Ten sice nechtěl být tak autokratický jako jeho předchůdce, ale výrazné zlepšení v Turkmenistánu nenastalo. V hlavním městě se začalo stavět. Kromě zmíněných soch se turkmenská metropole může pyšnit obřím letištěm, to otevřelo své brány v roce 2016 a vyšlo na zhruba 2,3 miliardy dolarů. Moderní terminál doplňuje ranvej pro největší letadla světa. Co na plat, že letiště odbaví pouze dvacet tisíc cestujících za den.
Velkou investicí bylo také zázemí pro sportovce, kteří se účastnili Asijský halových a bojových her v roce 2017. Berdimuhamedow otevřel nový stadion pojmenovaný po prvním prezidentovi. Součástí byla také moderní vesnička, jež by se mohla rovnat těm olympijským. Po turnaji ale nemají stavby stálé využití.
Celý výčet působí komicky a bizarně, ale jen do té chvíle, než si uvědomíme, že rozmary vládce musí snášet také obyvatelstvo. Turkmenistán patří mezi nejvíce zkorumpované země světa. S podplácením se potkáte na úřadech i ve školních institucích. Údaje z předešlých let také hovoří o zaostalosti země, pouze 20 % populace má přístup k internetu.
Odvrácenou stranou je hyperinflace a nedostatek jídla. Polovina obyvatel pracuje pod hranicí minimální mzdy. Turkmenistán na sebe rovněž upoutal pozornost v době koronaviru, protože středoasijská zemička nemá oficiálně ani jednoho nakaženého. Opozice však mluví o stovkách nemocných, kterým se nedostává zdravotní péče. Na jaře dokonce prezident doporučil obyvatelům, aby si své domy pořádně „vydezinfikovali“ bylinnými odvary. Berdimuhamedow, jenž je vystudovaný zubař, přesto všechno dál vytváří iluzi bohaté země.
