Mars

Mars Zdroj: NASA

Měsíce Phobos a Deimos obíhají okolo rudé planety Mars
Mars 2020: Rover Perseverance je vybavený složitými vědeckými přístroji
Ingenuity se stane prvním vrtulníkem mimo Zemi, bude létat na Marsu
Mars 2020: Odlet nasbíraných vzorků na Zemi
Mars 2020: Malý rover v budoucnu posbírá vzorky, které Perseverance zanechá na povrchu
15
Fotogalerie

Mars se blíží k Zemi. Nepropásněte jedinečnou příležitost k pozorování rudé planety

Mars se dnes přiblíží Zemi na vzdálenost 62,1 milionu kilometrů, bude tak nejblíže až do roku 2035. Maximální přiblížení nastane v 16:19 SELČ. Ze 13. na 14. října se pak rudá planeta dostane do opozice se Sluncem a bude pozorovatelná po celou noc. Podmínky pro pozorování jsou letos příznivé.

„Planeta se při svém největším přiblížení bude nacházet v souhvězdí Ryb a nad naším územím vystoupá do výšky více než 45 stupňů nad obzorem," řekl tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan. „Díky této výšce bude pozorování výrazně snazší než při minulé opozici v roce 2018, kdy nízká výška na obloze a navíc velká prachová bouře na planetě neumožnily sledování detailů na povrchu," doplnil. Podle Suchana lze už pouhýma očima rozpoznat načervenalý odstín Marsu. Dodal, že dobré podmínky pro pozorování potrvají několik dalších týdnů.

Astronom a fotograf Petr Horálek uvedl, že Mars je nyní po Slunci, Měsíci a Venuši čtvrtým nejjasnějším objektem oblohy. „Už středně velkým hvězdářským dalekohledem jsou na něm pozorovatelné útvary jako polární čepička nebo terénní oblasti s rozdílnou odrazivostí," upozornil. Horálek řekl, že opozice Marsu se Sluncem připadá na 13. října, konkrétně na 23 hodin 18 minut světového času. V našem časovém pásmu to bude 14. října, 18 minut po jedné hodině ranní.

Horálek také připomněl, že letošních podmínek využil úřad NASA, který v červenci k Marsu vyslal vozítko Perseverance (Vytrvalost). To by mělo do cíle dorazit 18. února 2021 a po dosednutí pátrat po případných stopách někdejšího života.

Mars obíhá okolo Slunce po protáhlé eliptické dráze. V bodě takzvaného přísluní, tedy nejblíže u Slunce, bývá podle Horálka ve vzdálenosti 206,6 milionu kilometrů, v odsluní o 42,6 milionu kilometrů dále. I Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze a rozdíl mezi přísluním a odsluním je asi pět milionů kilometrů.

„Nasčítáním těchto rozdílů tak kolísá i minimální vzdáleností Země od Marsu v době tzv. opozic - tedy když je Mars na opačné straně oblohy než Slunce a tedy v bodě největšího přiblížení se Zemi. Tato vzdálenost se pohybuje mezi 55,8 a 101,3 milionu kilometrů," popsal Horálek.

Zatím poslední velká opozice byla 27. července 2018, kdy se Mars přiblížil na vzdálenost 57,8 milionu kilometrů. Do konce století se odehrají ještě další čtyři velké opozice v letech 2050, 2067, 2082 a 2097. Největší přiblížení od roku 2003 nastane 29. srpna 2287, kdy bude Mars 55,7 milionu kilometrů od Země.