Děsivý dopad pandemie nemoci covid-19 zažívá zoologická zahrada v Neumünsteru. Ta kvůli nedostatku financí zvažuje ojedinělé řešení. Chce některá svá zvířata usmrtit a nakrmit jimi ostatní tvory. Ředitelka má k dispozici seznam, který hodlá použít až jako nejzazší opatření.
Důvodů, proč se zoo nachází v krizi, je hned několik. Hlavním viníkem je koronavirus, který uvěznil potencionální návštěvníky doma. Jindy výběhy opanuje několik desítek lidí, teď jsou ale uličky prázdné. Druhým neméně důležitým důvodem se stala absence financí od státu. Německo se aktuálně vypořádává se zákeřnou nemocí, v první polovině dubna dokonce tamní vláda přiklepla 50 miliard eur na záchranu malých podniků. Kam však spadají zoologické zahrady, není jasné.
Tučňáci a tuleni v nebezpečí
Ředitelka Verena Kaspariová uvedla, že zařízení funguje díky dárcům. Zoo je stále v provozu, zvířata dostávají najíst, jediným rozdílem jsou návštěvníci. Vedení zahrady má na stole seznam, která zvířata spotřebují nejvíce potravy. Na vrcholu „žebříčku“ by měli být tuleni a tučňáci. Vodní tvorové potřebují každý den čerstvé ryby, což je problém a velká finanční zátěž.
Neobvyklým řešením by tedy bylo snížit náklady za pomoci usmrcení několika jedinců. „Pokud by taková situace nastala, radši bych zvířata usmrtila, než aby vyhladověla k smrti,“ nechala se slyšet Kaspariová. Těmito zvířaty by pracovníci zoologické zahrady nakrmili ostatní.
Mimo ohrožení by měl být samec ledního medvěda Vitus. Ten je označován za největšího ledního medvěda v Německu a je hlavní chloubou celého parku. V Neumünsteru má svůj domov přes 700 zvířat. Osud celé zoo, která leží nedaleko Kielu, je odstrašujícím případem. Asociace zoologických zahrad už kontaktovala kancléřku Angelu Merkelovou s žádostí o zhruba sto milionů eur.
Online jako řešení?
Řešení použít zvířata jako krmivo vyvolalo také vlnu kritiky. Jan Bauer provozuje podobně velkou zoo v německém Dessau. Ředitel označil celý případ za neslýchaný. „Samozřejmě je to na každém z nás,“ dodal na adresu neumünsterské zoo. Pravdou zůstává že zvířecí park v Dessau nedisponuje tuleni či tučňáky, kteří jsou finančně velmi nároční.
Boj s koronavirovou dobou svádí také berlínská zoologická zahrada. V srpnu se v hlavním městě narodila pandí dvojčata. Na konci roku je chovatelé poprvé ukázali na veřejnosti. Na jaře se čekal největší nápor návštěvníků, ten se však nekoná. Na pandy Meng Xiang a Meng Yuan se můžou zájemci podívat prostřednictvím internetu.
Podobnou strategii razí také pražská zoo, kde se mimo jiné narodilo slůně. Ředitel Miroslav Bobek o dění v zoologické zahradě pravidelně informuje na sociálních sítích. Na youtubovém kanálu Zoo shorts dokonce mohou návštěvníci vidět krátká videa o tom, jak se zvířatům daří.
