Statistika nuda je, ale v případě senátních voleb to často neplatí. Některé rekordy jsou skoro neuvěřitelné. Nejmenší účast například nedosáhla ani deseti procent. Nejtěsnější rozdíl hlasů byl pouze dvouciferný, a ke zvolení do horní komory Parlamentu dokonce někdy stačí i méně než 4000 hlasů.
Nejtěsnější vítěz senátních voleb: Ludmila Müllerová
Nejtěsnější vítězkou voleb se stala v roce 2004 v obvodě Ústí nad Orlicí Ludmila Müllerová, která v dresu KDU-ČSL v druhém kole porazila občanského demokrata Jiřího Čepelku o pouhých 59 hlasů, což v procentním vyjádření bylo jen 0,31 % odevzdaných hlasů.
Těsné výsledky voleb nejsou úplně výjimečné. V Praze 6 se před osmi lety odehrál druhý nejtěsnější souboj. Kandidát ODS Petr Bratský zde v poslední fázi sčítání předběhl svého soka v druhém kole Bedřicha Moldana, kterého do voleb vyslala TOP 09. Rozdíl mezi oběma kandidáty tehdy činil pouhých 70 hlasů ve prospěch Bratského. Jeho procentní náskok činil pouhou třetinu procenta (0,33 %).
Nejmenší počet hlasů pro zvolení senátorem: Ivana Cabrnochová
Kandidátce Strany zelených Ivaně Cabrnochové stačilo v roce 2014 v doplňovacích volbách k zisku senátního mandátu v druhém kole pouhých 3664 hlasů. To je dosud platný absolutní rekord, nikdo se nedostal do Senátu s menším počtem hlasů. Výsledek z Prahy 10 byl samozřejmě ovlivněn faktem, že se jednalo o doplňovací volby, kdy se o uprázdnění mandátu hlasuje jen v jednom či dvou obvodech, a kampaň se proto netěší celostátní pozornosti, takže je méně předvolební propagace a téměř vždy méně voličů.
V řádných volbách jsou senátní křesla „nejlevnější“ na Ostravsku. V posledních dvou volbách v tamních obvodech stačilo k zisku mandátu jen přibližně šest tisíc hlasů. Před dvěma lety zde byl zvolen nezávislý kandidát s podporou ODS Zdeněk Nytra jen s 6058 hlasy. V roce 2016 zde dosud platný rekord pro řádné volby vytvořil kandidát ANO Petr Koliba, kterého do Senátu posunulo pouhých 5913 voličů z druhého kola.
Nejvíc hlasů v senátních volbách: Jan Sobotka
Až do letošního ledna byla nejvýše v žebříčku s nejvyšším počtem hlasů nominantka KDU-ČSL Helena Rögnerová v obvodě Benešov. V roce 2000 ji podpořilo 24 553 voličů. Rögnerová tehdy také vytvořila rekord ve velikosti náskoku před soupeřem ve druhém kole senátních voleb. Tehdejší předsedkyni Senátu za ODS Libuši Benešovou totiž porazila o více než 16 tisíc hlasů.
O první z rekordů přišla Rögnerová v doplňovacích volbách, které proběhly letos v lednu v obvodě Trutnov, kde je svými eskapádami vyvolal původní senátor za ANO Jiří Hlavatý. S novým historickým maximem hlasů ho v druhém kole porazil starosta Vrchlabí nominovaný hnutím STAN Jan Sobotka. Toho volilo rekordních 30 331 voličů. Ovšem výsledky zkreslil fakt, že druhé kolo se zde uskutečnilo souběžně s volbou prezidenta, což k urnám přilákalo na standard senátních voleb obrovský počet hlasujících.
Senátoři zvolení v prvním kole: Devět a půl
Jen devět kandidátů od roku 1996 se dosud dokázalo stát senátory už v prvním kole voleb. Jako desáté se to podařilo Aleně Dernerové v doplňovacích volbách v roce 2017. Tam se ale fakticky jednalo o „třetí“ kolo voleb, protože soud rozhodl o neplatnosti prvních dvou kol z listopadu 2016 a volby se musely opakovat. Dernerová v opakované volbě vyhrála už v prvním kole.
Nejvíce hlasů ze senátorů zvolených už v prvním kole získal v roce 1999 v Praze 1 nezávislý kandidát Václav Fischer – celkem 22 461.
Nejvyšší a nejnižší volební účast
Obecně se má za to, že volební účast v senátních volbách postupně klesá. Ve skutečnosti je zájem Čechů o senátní volby spíše kolísavý a záleží hlavně na tom, s jakými volbami jsou „senátky“ spojené. První kolo se totiž většinou koná souběžně s hlasováním o obecních nebo krajských zastupitelstvech.
Nejméně voličů při prvním kole řádných senátních voleb zatím přišlo v roce 2002, kdy se k urnám v 27 obvodech vydalo jen 24,1 % procenta voličů. Bylo to ovšem způsobeno zejména experimentem prezidenta Václava Havla, který se rozhodl volby vypsat tak, aby se první kolo senátního klání konalo samostatně a až druhé kolo bylo spojeno s hlasováním v komunálních volbách. Díky tomu byl rok 2002 i okamžikem, kdy Česká republika zaznamenala zatím nejvyšší účast v druhém senátním kole – 32,55 %.
Prvním kolem senátních voleb s historicky nejvyšší volební účastí se stal rok 2010, kdy své hlasy odevzdalo rekordních 44,59 % oprávněných voličů.
V množství voličů nejslabším druhým kolem bylo to z roku 2016. Před dvěma roky šlo totiž do rozhodujícího kola volit jen 15,38 % voličů.
„Líné“ obvody: Nejméně hlasujících
Ještě větší rozdíly pak panují ve volební účasti na úrovni jednotlivých volebních obvodů. Zaujme zejména velmi nízká účast v některých obvodech. Minimum účasti v řádných volbách drží od roku 2014 obvod číslo 75 Karviná, kde se k urnám vydalo jen 10,45 % zapsaných voličů.
Rekord to znamenalo i v absolutním nejmenším počtu voličů, protože tehdy na Karvinsku hlasovalo jen 9743 lidí. Ze stejného obvodu pochází i „negativní“ rekord v počtu voličů v prvním kole řádných voleb. V 2002 přišlo jen 15,87 % hlasů, což znamenalo 14 138 hlasujících.
V opakovaném prvním kole na Mostecku hlasovalo v roce 2017 dokonce jen 12 % voličů. To znamená ani ne každý osmý oprávněný volič. Rekord prvního kola doplňovacích voleb však padl v roce 2007 na Chomutovsku, kde hlasovalo jen 10,92 % voličů.
Ještě „drastičtější“ jsou negativní rekordy z doplňovacích voleb pro druhé kolo. V roce 2014 na Praze 10 hlasovalo jen 7324 voličů, což odpovídalo volební účasti jen 8,75 %. Pod 10 % účast v druhém kole spadla ještě dvakrát v roce 2007, a to na Chomutovsku (9,73 %) a na Přerovsku (9,66 %).
Největší účast senátních voleb
Vůbec nejvíce voličů – 59,43 % –, tedy konkrétně 62 956, přišlo volit v druhém kole doplňovacích voleb na Trutnovsku v lednu 2018, kde to ale způsobil hlavně souběh s prezidentskou volbou. Ve skutečnosti bylo odevzdáno jen 45 190 hlasů pro oba kandidáty, protože někteří hlasující odevzdali do společné volební obálky jen hlas pro prezidentskou volbu. Nápad s jednou obálkou tak udělal pořádný zmatek ve statistikách.
Rekordně vysoká účast v řádných volbách byla v roce 1998 v obvodu Beroun pro první kolo (52,25 %) a v obvodě Žďár nad Sázavou pro kolo druhé (43,03 %). Výsledek ze Žďárska pochází ovšem z roku 2002, kdy bylo druhé kolo netradičně spojeno s komunálními volbami. „Čisté“ maximum proto pochází z roku 1996, kdy na Praze 4 hlasovalo v druhém kole rekordních 40,94 % všech voličů.
Nejdéle sloužící senátor a cestovatelé
Nejdéle sloužícím senátorem je aktuálně předseda horní komory Milan Štěch, který v Senátu zasedá už od jeho vzniku v roce 1996, tedy celých 22 let. Letos svůj mandát neobhajuje, protože mu do konce již čtvrtého funkčního období v řadě zbývají ještě další dva roky. Je tedy pravděpodobné, že Štěch bude senátorem nejméně 24 let.
Na opačném konci žebříčku stojí nezávislý kandidát Petr Skála. Chomutovský chirurg se mandátu vzdal ze zdravotních důvodů už po 94 dnech ve funkci.
Kuriozitou Senátu jsou pak také jeho členové, kteří dokázali „senátorovat“ ve více různých obvodech. Josef Jařab senátní mandát získalíí jak na rodném Opavsku, tak později na Olomoucku, kde profesně působil. Senátní „stěhování“ zažila i Daniela Filipiová, která byla zvolena nejprve v obvodu Praha 2 a následně v Praze 8.
