nahoru

První prezidentky: Havlova kamarádka, soudružka ze zapomenuté země i druhá Evita

Petr Sokol 13. ledna 2023 • 18:00
První prezidentky: Havlova kamarádka, soudružka ze zapomenuté země i druhá Evita
foto: ČTK / Šálek Václav

Česká republika je minimálně podle průzkumů letos nejblíže tomu, aby měla v čele státu ženu. Ženy se o post prezidenta ucházely už v předcházejících přímých i nepřímých prezidentských volbách, ale nikdy neuspěly. Za dobu, kdy hlavu státu vybírají sami občané, se přitom zatím nejlépe umístila kandidátka lidovců z roku 2013 – Zuzana Roithová, a to na šestém místě, když ji volilo necelých pět procent voličů. Před pěti lety se o post hlavy státu dokonce neucházela vůbec žádná zástupkyně ženského pohlaví. Už jen pamětníci si vzpomenou, že v roce 2003 se při parlamentní volbě dostala až do posledního kola lékařka Jaroslava Moserová, ale ani ona tehdy zvolena nebyla.

Jako stát proto patříme mezi země, které dosud neměly ani prezidentku, ani premiérku. Počet států s ženskými lídry v těchto pozicích přitom v posledních letech celosvětově rychle stoupá a zkušenost s ženou v čele státu či vlády už má za sebou skoro 40 procent samostatných států světa.

Prvenství Havlovy „kamarádky“

Jako o historicky první prezidentce se často mluví o islandské političce Vigdís Finnbogadóttir, kterou občané země ledu a gejzírů zvolili hlavou Islandu v roce 1980. Vysokoškolská odbornice na divadlo mandát celkem čtyřikrát obhájila, takže se ještě ve funkci potkala s dalším „divadelním“ prezidentem Václavem Havlem, než z funkce v roce 1996 odešla. Její úspěch na Islandu dokonce inspiroval vznik historicky první čistě ženské strany, která se v celosvětovém měřítku probojovala do parlamentu, ale další prezidentku si severská země dosud nevybrala.

Soudružka ze zapomenuté země

Hlavu Islandu Vigdís Finnbogadóttir ale nenajdeme v čele všech žebříčků historicky prvních prezidentek. Některé z nich totiž za vůbec první zvolenou ženskou hlavu státu považují Chertek Ančimá – političku, která už v době druhé světové války stála v čele malého středoasijského státečku nesoucího jméno Tuvinská lidová republika. Formálně nezávislá, ale jen částečně mezinárodně uznávaná Tuva byla fakticky satelitem Sovětského svazu, ale Sověti ji až do roku 1944 nechali samostatnou. Chertek Ančimá byla v roce 1940 jako funkcionářka vládnoucí komunistické Tuvinské lidové revoluční strany zvolena předsedkyní Malého Churalu, a tedy hlavou státu. Mimochodem její manžel byl ve stejné době předsedou vládní strany.

Druhá Evita

Také ještě dávno přes Islandem měla prezidentku i Argentina. Nesla světoznámé příjmení Perónová, nejednalo se ovšem o populární, „muzikálovou“ Evitu Perónovou, ale o další manželku autoritativního argentinského prezidenta Juana Peróna – Isabelu, přezdívanou Isabelita. Rodinný charakter tehdejší argentinské politiky potvrzuje její příběh, kdy sloužila jako viceprezidentka vlastnímu manželovi a po jeho smrti se stala v roce 1974 dokonce na dva roky první ženskou hlavou státu v Jižní Americe.

Podobným ústavním postupem, tedy jako náhradnice za odstoupivšího prezidenta, se do čela země v roce 1979 dostala i historicky první bolivijská prezidentka Lidia Gueilerová, mimochodem sestřenice známé americké herečky Raquel Welchové.

Politické vdovy

Po ní už nastala éra zvolených ženských hlav státu. Po Vigdís Finnbogadóttir to byla v 90. letech třeba irská právnička a aktivistka Mary Robinsonová nebo první nikaragujská prezidentka Violetta Chamorová, která byla zvolena mimo jiné jako vdova po výrazném disidentovi. Podobný příběh, kdy jsou prezidentky často vdovami nebo dcerami bývalých a navíc z politických důvodů zavražděných prezidentů či jiných vrcholných politiků, je ostatně velmi častý u ženských lídryň v zemích třetího světa.  

Východ v čele

V posledních letech ale zažila vlnu nástupu ženských volených hlav států hlavně Evropa, přičemž prim hraje trochu překvapivě hlavně její východní polovina. Prezidentku už měly všechny tři pobaltské republiky i Finsko. Na druhý pokus si prezidentku před třemi roky zvolili v osobě Zuzany Čaputové i Slováci, když o deset let dříve ještě v druhém kole neuspěla expremiérka Iveta Radičová.  Ženskou hlavu státu zvolil parlament dokonce i v konzervativním orbánovském Maďarsku a prezidentku už mělo i silně katolické Chorvatsko. Primát východoevropských postkomunistických zemí na poli počtu ženských lídryň dnes korunuje postsovětská Moldávie, kde mají nejenom prozápadní prezidentku Maiu Sanduovou, ale i premiérku Nataliu Gavrilițaovou.

Sedm Evropanek

Minimálně do soboty proto bude platit, že aktuálně ženy jako prezidentky vládnou 18 státům světa. V Evropě má ale nyní prezidentku jen Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Řecko, Moldavsko, Gruzie a Kosovo. Výrazná převaha prezidentek proto nyní trochu nečekaně vládne mimo Evropu, přičemž žena mužům vládne i v nejlidnatější světové demokracii – Indii, a to v osobě Droupadi Murmuové.




Prezidentské volby 2023

Začátkem roku 2023 se budou konat prezidentské volby, kde se rozhodne o nástupci Miloše Zemana. Přinášíme vám přehled užitečných informací, volební zpravodajství i zajímavosti týkající se prezidentského úřadu.

Kandidáti Termín voleb

Voličský průkaz Volební systém Pravidla kampaně Výsledek voleb Druhé kolo


Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.