nahoru

Kampaň před prezidentskými volbami je nevýrazná. Nejvíc se útočí na Zemana. Nakonec rozhodnou debaty

Bohumil Pečinka 2. prosince 2022 • 18:00
Kampaň před prezidentskými volbami je nevýrazná. Nejvíc se útočí na Zemana. Nakonec rozhodnou debaty
foto: Facebook.com; reflex.cz

Naplno se rozjela prezidentská kampaň. Půjde o třetí přímou volbu hlavy státu (2013 a 2018) v moderních českých dějinách. V jakém rytmu se zatím odehrává? Jednou větou: už dlouho nebyla předvolební kampaň tak vlažná jako tentokrát. Její průběh bychom mohli shrnout do čtyř základních bodů.

1. Zmizely přestřelky mezi prezidentskými kandidáty.

Vypadá to, že každý tančí pro své potenciální voličské publikum, ale zároveň se bojí cokoli říct, aby nenaštval nevyhraněné voliče, kteří rozhodují druhé kolo. Napětí je cítit snad jen mezi štáby generála Pavla a exrektorky Nerudové, ale ani zde nedostalo programovou podobu. Do toho se z pelotonu soutěžících odpojil Andrej Babiš, poctivě objíždí města a buduje si novou image Babiše – sjednotitele.

Ze zákulisí jeho stoupenci útočí především na Petra Pavla, protože Babiš si myslí, že větší šance ve druhém kole má proti Danuši Nerudové. Jeho tým dospěl k závěru, že v tom případě mohou odehrát scénář, který použil Miloš Zeman proti Karlu Schwarzenbergovi. Stručně řečeno, přeměnit toto soupeření v kulturní válku „lidu proti těm nahoře“. Paradox je v tom, že „ten nahoře“ je v tomto kontextu samozřejmě Andrej Babiš, který se však stylizuje do role mluvčího „lidu“.

Neochota jeho protikandidátů zeptat se ho na cokoli, třeba proč v českém maloobchodě nejvíc zdražují potraviny, kde má dominantní postavení Agrofert, hraničí s neschopností.

Naopak Babišovo okolí dokáže dovézt do médií Pavlovy spolužáky, kteří sugestivně vypráví, jak je generál morálně nezpůsobilá postava, když studoval v minulosti na stejných kurzech jako oni.

2. Prezidentští kandidáti se výrazně nevymezují vůči personálním rozhodnutím a přešlapům Miloše Zemana.

Nejde o to, samoúčelně kritizovat odcházející hlavu státu. Spíš ukázat na některá Zemanova rozhodnutí, která šla za rámec ústavy (jmenování Rusnokovy vlády, nejmenování ministra kultury Šmardy). Na zpětném hodnocení se dá ukázat, jak chce budoucí prezident vládnout, jak vnímá ústavní zvyklosti a judikáty ústavního soudu.

Zatím je jasné jedno: Andrej Babiš chce ve výkonu prezidentské funkce jít za rámec Zemanova aktivismu, ohlašuje, že hodlá chodit na jednání vlády a vyjednávat o různých věcech. Je to v podstatě program odvety za prohrané sněmovní volby a nepřiznanou přeměnu prezidentské funkce v rozhodující ústavní instituci.

Chce toto Nerudová, Pavel, Fischer a další? Jak si představují prezidentskou roli?  Nebo chtějí vrátit českou prezidenturu do rozumných pozic, tedy jít výrazně před Zemana, ale i jeho předchůdce, jak to předpokládá Ústava České republiky? Nevíme, možná.

3. Ve volebním ringu se pohybují blátivé postavy, o jejichž skutečných motivacích se můžeme jen dohadovat.

Je evidentní, že řada prezidentských kandidátů využila tuto volbu k osobnímu zviditelnění a následnému zvolení do úplně jiné funkce (senát) nebo vyobchodování podpory před druhým kolem za diplomatické posty.

Jde to tak daleko, že některé figury (například Hilšer, Rohanová) už ani nepředstírají, že o něco usilují. Z předvolební kampaně bohužel dělají ochotnické divadlo. V prezidentské volbě přece jen o něco jde a vítěz bude výrazným způsobem spoluutvářet českou politiku. Blátivé postavy vytvářejí dojem, že operují na trhu v Marrákeši a výměnou za odstoupení před prvním kolem nebo podporu před druhým kolem. To, co se odehrává, jsou nevyhlášená výběrová řízení na to, kdo jim zaplatí budoucí senátní kampaň.

4. Jestli něco rozhodne volby, nejspíš to budou předvolební debaty.

Nepřijatelné a na hranici regulérnosti voleb je rozhodnutí tří velkých televizí uspořádat předvolební debaty 48 hodin před otevřením volebních místností. Andrej Babiš hlavně sází na TV Prima, v jejímž managementu má nejvíc příznivců. Podstatné je však něco jiného. Pokud se debata odehraje den před volbami a některý z protikandidátů osočí jiného, ten se nemá šanci plnohodnotně bránit.

I proto platilo v devadesátkách 48hodinové moratorium definované jako dva dny předvolebního klidu. Po letech to bylo ze zákona vypuštěno, ale podstata zůstává stejná – je to nepřijatelné ovlivnění předvolebního boje. Má to však pragmatičtější základ. Vedení dvou komerčních televizí se rozhodlo směnit vliv za budoucí ústupky v zákonech a jiné věci. OK, tomu se dá rozumět. Proč však na to přistoupili prezidentští kandidáti? Ti se stali rukojmím byznysových zájmů šéfů komerčních televizí.




Prezidentské volby 2023

Začátkem roku 2023 se budou konat prezidentské volby, kde se rozhodne o nástupci Miloše Zemana. Přinášíme vám přehled užitečných informací, volební zpravodajství i zajímavosti týkající se prezidentského úřadu.

Kandidáti Termín voleb

Voličský průkaz Volební systém Pravidla kampaně Výsledek voleb Druhé kolo


Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.