Tomki Němec byl dvorním nebo soukromým fotografem Václava Havla. Má za sebou výstavy jeho fotografií a také vydání velké knihy s Havlovými fotografiemi. Po boku Václava Havla strávil mnoho času a poznal ho a fotil i v těch nejintimnějších situacích. Jak na Havla vzpomíná dnes?
Své seznámení s Havlem Tomki Němec popisuje jako setkání s největší ikonou té doby: „Když jsem ho poznal, bylo mi 26 a podlehl jsem ze začátku určitému zbožštění. Společnost v té době se upínala k Havlovi a ke Klausovi. Dokonce ženy byly Klausovky a Havlovky. Na mě samozřejmě působil a oslnil mě nějakým způsobem. Ze začátku jsem z něj byl plachý, byl pro mě ikonou. Z toho jsem musel nějakým způsobem vyrůst, vystřízlivět a pochopit, že je to člověk jako každý jiný, z masa a kostí a že každý z nás má své plusy i mínusy.“
Na otázku, zdali je dnes odkaz Václava Havla zidealizovaný, Němec odpovídá: „Myslím, že do jisté míry to může být zidealizovaná postava. Dneska je doba, kdy se na Havlovi nenechá nit suchá a je to v podstatě nadávka, být pravdoláskař, sluníčkář a tak dále. Společnost je prapodivně rozdělená.“ V některých věcech prý Havel i Němce s odstupem času zklamal, ale nic mu nevyčítá, neboť lepší rozhodnutí by sám neučinil.
Síla Václava Havla v té době prý spočívala ve velké autoritě, kterou vyzařoval. „Havel měl v 90. roce obrovskou sílu v tom, že legislativně mu ten prezidentský úřad nedával až takovou pravomoc, ale protože to bylo v době, kdy všechno kvasilo, takže když on něco řekl, tak společnost na to zareagovala. Takže kdyby řekl, udělejme toto, tak by se to určitě stalo, i kdyby to legislativně trochu pokulhávalo,“ říká Tomki Němec v rozhovoru pro Reflex.cz.
Celý rozhovor můžete zhlédnout zde:
