Bagdádská baterie: Spor o tisíce let starý elektrický článek neustává. K čemu záhadná věc mohla sloužit?

Bagdádská baterie vždy přitahovala zájem, protože je to kuriozita, říká Paul T. Craddock, jenž pracuje v Britském muzeu jako odborník na metalurgii starověkého Blízkého východu. „Věřím, že to baterie skutečně je. Navíc jde zřejmě o solitér, protože – pokud vím – se nenašlo nic dalšího, co by se jí podobalo. Ale možná, že v depozitářích jiných muzeí jsou dosud nerozpoznané další exempláře.“

Pokud zmíněná věc opravdu je baterie, pak by to znamenalo, že lidé tuto mocnou sílu znali už před více než dvěma tisíciletími. Takové přepisování historie je vždy vzrušující, tím spíš, že obvykle zavání vědeckým konfliktem. Nejinak tomu je i tentokrát: podle jedněch představuje bagdádská baterie fascinující důkaz tajných vědomostí dávných civilizací, podle druhých jde o typickou ukázku pavědy. Kde je pravda?

Ještě než se do řešení záhady pustíme, je potřeba si ujasnit terminologii – dřív než se ozvou věční šťouralové. Té věci se říká bagdádská baterie (Baghdad battery), ale baterie to není. Pokud vůbec má s elektřinou něco společného, pak je to elektrický článek. Skutečná baterie by to byla, teprve kdyby šlo o víc článků propojených kvůli vyššímu výkonu. Ale termín „bagdádská baterie“ se všeobecně vžil, nezbývá tedy než ho používat i tady.

Záhada z hrobky

Svět bez elektřiny je dnes skoro nemožné si představit, přesto to není tak dávno, kdy jediným zdrojem světla byla svíčka a jediným „motorem“ plachta nebo kůň. „Oficiální“ historie elektřiny začíná teprve na přelomu 18. a 19. století, do běžného života lidem ovšem vstoupila ještě o pěkných pár desetiletí později. Nedá se však vyloučit, že někteří ji znali a používali už nejméně o dva tisíce let dřív, jen z nějakého důvodu necítili potřebu se o ni podělit s ostatními.