Zatímco v mnoha asijských zemích strava založená na rostlinách není žádnou novinkou, západní kultura se k této rostlinné dietě obrací ve větším počtu až na přelomu tisíciletí. A veganství získává na popularitě. Ukazují to výzkumy, podle kterých se v roce 2018 k veganství přihlásilo ve Velké Británii a v Polsku 7 % lidí, v USA to bylo o rok dříve mezi 4 až 6 % a v Izraeli 5 % obyvatel. I přes rostoucí počty příznivců se však většinová společnost ke stravování, které počítá s úplným vyloučením živočišných produktů, stále staví spíše rozpačitě. Může veganství způsobit poruchy mozku? Deprese?
Pokud jste vegan, jistě máte za sebou nespočet zkušeností, kdy se po zmínce o vašem veganství většina přítomných začala bát, že se jim pro samý nedostatek živin a energie každým okamžikem rozsypete před očima. Lidé s konvenčním způsobem stravování si vegany často představují jako osoby nezdravě vyhublé a jsou přesvědčení, že veganské výživě chybí vyváženost a plno látek klíčových pro lidské zdraví. Zastánci veganství pak obvykle oponují, že naopak díky vypuštění živočišných tuků spolu se všemi masnými a mléčnými výrobky se cítí celkově zdravěji než dříve. Pravda nestojí, jak bývá obvyklé, ani na jedné straně stoprocentně. Podíváme se tedy, co k tématu říkají odborníci a studie.
Ruku v ruce s fyzickým zdravím jde i psychická rovnováha. V této oblasti došel tým vědců z různých amerických univerzit v letos vydané studii k překvapivému závěru. Lidem, kteří se vyhýbají konzumaci masa, hrozí větší riziko, že je postihnou deprese, úzkost nebo dojde k sebepoškozování. V červnu nicméně jiný výzkum, provedený na Institutu Maxe Plancka, vyšší pravděpodobnost depresí u vegetariánů nepotvrdil. Přichází ale s poznatkem, že vegetariáni a vegani jsou častěji introverti než extroverti.
Ačkoli podle studie EPIC Oxford ze září 2019 mají vegetariáni a vegani nižší riziko srdečních chorob, naopak se jim oproti ostatním zvyšuje pravděpodobnost, že je potká mrtvice. Navíc menší hrozba srdečních onemocnění podle studie souvisí s odstraněním masa z jídelníčku. Ostatní živočišné produkty, jako jsou mléčné výrobky nebo vejce, už na to znatelný vliv podle výzkumu nemají.
Bílkoviny ve veganské stravě bývají dalším sporným bodem. Nejoblíbenějšími zdroji proteinů v naší společnosti jsou právě pro vegany zapovězené živočišné produkty. Někteří lidé si ani neumějí představit, že by si nedopřáli maso, mléko nebo vejce alespoň v jednom denním chodu. Ve veganském světě tyto potraviny zastupují luštěniny.
J. Deckers, který je autorem knihy Animal (De)liberation: Should the Consumption of Animal Products Be Banned?, zde potvrzuje, že je nezbytné přijímat všechny esenciální aminokyseliny (ty, které si lidské tělo neumí samo vyrobit), aby byl člověk zdravý. I mezi rostlinnými zdroji však můžeme najít potraviny, které tyto látky skutečně obsahují. Pokud vegan zahrne do svého jídelníčku dostatečné množství pohanky, quinoy, chia semínek a konopných semínek, dodá svému tělu všechny bílkoviny, které by z hlediska nedostatku mohly být rizikové. Zatím neexistuje důkaz, že vegani se správně složeným jídelníčkem by měli sklony k nedostatku bílkovin. To samé platí také třeba o vápníku. Pokud dospělí vegani konzumují více než 525 mg denně, neobjevují se u nich zlomeniny častěji než u zbytku populace. I dobře sestavený rostlinný jídelníček vám tedy zajistí dostatek vápníku.
Jak že je to s vitaminem B12?
Žádná potravina rostlinného původu neobsahuje přirozeně vitamin B12. Látka ze skupiny kobalaminů je zásadní pro správný chod nervové soustavy a její nedostatek může být opět příčinou kardiovaskulárních onemocnění. Pokud jste vegan, rozhodně to ale neznamená, že nepřijímáte vůbec žádnou B12. Vitamin totiž produkují mikroorganismy, které jsou v symbiotickém vztahu v podstatě se všemi rostlinami, a tak se vitamin dostane do těla i člověku, který se stravuje výhradně rostlinně. Bylo by ale i tak riskantní spoléhat se pouze na tento příjem. Řešením je kupovat v dnešní době snadno dostupné rostlinné potraviny, které jsou o B12 obohacené. Patří k nim výrobky z obilovin nebo droždí, které prošly fermentací. Sanders (1999) uvádí, že pokud si člověk hlídá, že je jeho příjem těchto obohacených potravin pravidelný a dostatečný, deficitu vitaminu B12 se snadno vyhne. Přesto nedostatek vitaminu B12 je vlastní asi polovině veganů. Ukázalo se, že deficit vitaminu pak přímo souvisí s klesajícím IQ ve stáří.
Aktivity mozku jsou ovlivňovány také dalšími látkami – třeba taurinem – které lidské tělo získává hlavně z živočišných zdrojů. Jejich význam na funkci mozku ještě není plně známý. Zmíněný taurin reguluje množství neuronů, ale vědci nevylučují, že hraje ještě spoustu jiných důležitých rolí, které jsou zatím vědě skryté. Letošní článek BBC Future vyzdvihuje jako hlavní problém veganství právě mezery v současném výzkumu. Pokud vědci ještě nezjistili, co přesně mozek pro zdravý chod potřebuje, může pro vegany dieta představovat riziko.
Hladový býložravec
Dalším zažitým přesvědčením je, že vegani musejí mít nutně pořád hlad, protože je rostlinná strava nedokáže zasytit. V roce 2019 přitom vyšla v odborném časopise Nutrients studie, která ukazuje, že rostlinná strava naopak způsobuje okamžitý pocit sytosti mnohem účinněji. K těmto poznatkům vedla metoda výzkumu, při které vědci shromáždili 20 mužů trpících obezitou, 20 mužů s cukrovkou druhého stupně a 20 mužů považovaných za zdravé. Každá skupina nejprve snědla veggie burger a poté klasický hovězí cheeseburger, které se rovnaly množstvím obsahu bílkovin, kalorií, cukrů i tuků. U všech 3 skupin veganský burger zvýšil množství prospěšných bakterií ve střevě a také sekreci střevních (gastrointestinálních) hormonů, které podporují udržení zdravé tělesné váhy, správnou sekreci insulinu, regulují krevní cukr nebo nás udrží déle nasycené. Jak uvádí autorka studie Hana Kahleova, ředitelka klinického výzkumu Lékařské komise pro zodpovědnou medicínu, „fakt, že pouhý výběr jídla může zvýšit sekreci těchto zdravých hormonů, je velmi důležitý pro lidi s cukrovkou typu 2 nebo ty, kteří mají problémy s váhou“.
K neméně překvapivým závěrům došla studie publikovaná v časopise The Journal of Nutrition. Na vzorku 840 lidí s různými stravovacími návyky vědci zkoumali množství antioxidantů, vitaminů a nasycených i nenasycených tuků v jejich těle. Přestože populárním zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou ryby, vegetariáni a zejména vegani jich v těle měli více než ostatní. Karotenoidy a isoflavony, které jsou podstatnými antioxidanty v těle, se u veganů také objevovaly ve vyšší míře. Omega-3 mastné kyseliny a antioxidanty hrají zásadní roli při boji se záněty a jinými nemocemi včetně rakoviny.
Všechno je individuální
Tvrzení, že čistě rostlinná strava je ze své podstaty nebezpečná, jsou očividně scestná. Základem zdravého veganství je pečlivě a vyváženě sestavený jídelníček. Kde jsou ale hranice dostatečného příjmu té či oné látky, to už na internetu musí člověk hledat pečlivěji. Jde totiž o tak individuální věc, že ji není možné učebnicově shrnout. Není pochyb o tom, že vegani si na sebe výběrem svého životního stylu ušili bič, protože musí nad skladbou svého jídelníčku mnohem více přemýšlet a mnohem více se kontrolovat. A to všechno zabere čas. Nakonec ale bude záležet na každém jednotlivci, aby posoudil, jestli je pro něj veganství ideálním způsobem stravování, nebo hazardováním se zdravím. Jednomu rostlinná strava ve všech ohledech zvýší kvalitu života, druhý se zas jako vegan bude cítit zesláblý. Tento článek tak můžeme uzavřít s jedinou jistotou: jestli je veganství zdraví prospěšné nebo nebezpečné, není všeobecně vůbec možné říct a debaty na tohle téma jsou začarovaný kruh.
