nahoru

Nechápete frutariány? Věřte, existují daleko šílenější diety

Hana Vincourová 3. září 2020 • 06:30
Pro krásu se trpí.
Pro krásu se trpí.
• foto: 
pixabay.com

Dnešní doba přeje mnoha alternativním způsobům výživy. Nikdy nebylo jednodušší přebírat jídelníčky populární na druhém konci světa a nikdy nebylo snazší být ve stravování vybíravý a zásadový. Pokud člověk dříve řekl, že dodržuje dietu, okolí se ho hned ptalo, proč chce proboha hubnout, případně, jaké má zdravotní problémy. Že jsou lidé pro štíhlou linii schopní překousnout opravdu hodně, ukazují diety, které vás nutí jíst bavlnu nebo dobrovolně si nasadit do těla parazita. Nicméně nesmíme zapomenout na diety odůvodněné morálkou a etikou. Tam ve většině případů spadají vegetariáni. Ale pozor, není pesco-vegetarián jako vegan.

Pro krásu se trpí – to u vynalézavých hubnoucích diet rozhodně platí. Jedna z nejvíce odpudivých diet je zcela jistě „tasemnicová dieta“. Nápad prodávat pilulku s živou boubelí tasemnice se objevil už ve viktoriánské době a dodnes tato metoda přetrvává v Mexiku a některých oblastech Jižní Ameriky. Rozkošný ploštěnec s háčky a přísavkami by vám měl ve střevech absorbovat všechny nadbytečné kalorie. Můžete jíst co chcete a kolik chcete. Není to skvělé? Není. Dieta totiž nejenže postrádá efektivitu (navzdory očekávání může vést k přejídání a tloustnutí), ale navíc se ukázalo, že tasemnice způsobují vážnou infekci, mohou se v těle uchytit i v jiných orgánech a způsobit smrt. Aby parazitů nebylo málo, v Číně „recept“ na zhubnutí mírně pozměnili a místo tasemnic tamní studentky v roce 2010 zkoušely škrkavky. Chtěly vypadat štíhleji při pracovních pohovorech.

Méně odpudivě se jeví „dieta“, při které vlastně nemusíte kontrolovat a přizpůsobovat své nezřízené obžerství – svorka v ušní chrupavce to totiž udělá za vás. Bude vám tlačit na body v uchu tak, že sníží vaši chuť k jídlu. Metoda vychází z akupunktury, ale jestli funguje, se vědecky neprokázalo. Zkušenosti ukazují jako efekty „diety“ spíše infekci ucha nebo bolest čelisti.

Inovativně se k příjmu potravy postavili představitelé diet, při nichž si můžete pochutnat na všem možném kromě jídla. Méně otrlí, kteří se sice bojí zisku kalorií, ale jejich žaludek potřebuje mít pocit plnosti, se mohou naládovat kuličkami bavlny. Musejí však počítat s ucpáním střev, podvýživou, otravou nebo dokonce rakovinou. Obelstít mozek bylo též součástí diety, kterou vymyslel Horace Fletcher v době na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Podle „fletcherismu“ máte každé sousto přežvýkat klidně i stokrát, a pokud se nestane co nejvíce tekutým, je třeba jej vyplivnout. Tato metoda v minulosti imponovala třeba Franzi Kafkovi.

Vyššího levelu dosáhli dietáři, kteří si osvojili jako svou výživu vzduch. Při „vzduchové dietě“ si uvaříte, na co zrovna máte chuť, naservírujete na talíř, příborem dopravíte do úst – ale sousto již nespolknete. Dieta francouzského původu má navodit pocit najezení. Už jen krůček je to pak k „breatharianismu“, kdy se jezení ani nesnažíte simulovat. Nejznámější praktikující této extrémní diety byl indický hinduistický mnich Prahlad Jani, který údajně žil pouze ze vzduchu a slunečního záření od roku 1940 až do své smrti v roce 2020. Opakovaná pozorování jeho výlučný „breatharianismus“ potvrdila, byla ale mezinárodně kritizovaná jako nedůvěryhodná.

V minulém století získaly pozornost diety, které musely být u mnohých přijaty s povděkem. Ve dvacátých letech se stala fenoménem „cigaretová dieta“, kterou rozjela reklamní kampaň výrobce tabákových výrobků Lucky Strike ve Spojených státech. Značka cigaret totiž chtěla na své produkty nalákat také ženskou část populace. Postup při této dietě byl jednoduchý: kuřte, a to hodně, a zhubnete. Dietu předepisovali dokonce i lékaři. Díky cigaretové dietě vzrostl mezi lety 1924 až 1929 v USA počet žen-kuřaček až o deset procent. Na podobné bázi byla založená takzvaná „drinking man’s diet“, kterou ve své knize z roku 1964 doporučoval fotograf a spisovatel Robert Cameron. Po každém jídle měl člověk pít alkohol. Cameron bývá označován za průkopníka nízko-sacharidových diet. Mnozí odborníci už však v době vydání knihy nahlíželi na dietu skepticky.

Podle České asociace nutričních terapeutů je ideální způsob snižování hmotnosti takový, který poskytuje pacientovi dostatek veškerých potřebných živin a zároveň co nejvíce respektuje jeho preference a životní styl. „Není efektivní nic zakazovat nebo bezdůvodně vylučovat skupiny potravin jako lepek nebo sacharidy. Pro pacienta musí být způsob stravování dlouhodobě udržitelný, včetně toho, že si občas může dát zmrzlinu. Nezastupitelná je kromě výživy také role pohybové aktivity,“ uvádí předseda ČANT Martin Krobot.

Nikoli hubnutí, ale spíše etika nebo snaha o co nejzdravější životní styl ústí ve všemožné vegetariánské způsoby stravování. Ty v současnosti zažívají boom. Kdo není do problematiky úplně ponořený, možná se bude divit, kolik oddělených směrů v sobě „vegetariánství“ skrývá. Pojem vegan už dávno není neznámý; tito striktní vegetariáni nekonzumují žádné potraviny živočišného původu a obvykle odmítají využívat živočišné zdroje celkově. Lakto-ovo-vegetariáni? Nejedí pouze maso a ryby. Lakto-vegetariáni, jak logika napovídá, z živočišné produkce konzumují jen mléko a mléčné výrobky, ovo-vegetariáni zase jen vejce. Pesco-vegetariáni? Ti odmítnou maso, ale na rybách si pochutnají. Pořádně přísný bič si na sebe ušili frutariáni, kteří jedí ovoce, ořechy a semínka. Vitariáni jedí ovoce, zeleninu, ořechy a semínka, které při přípravě neprošly vyšší teplotou než 42 stupňů. V posledních letech získává na popularitě flexitariánství, jehož stoupenci sice jedí maso, ale jen občas, a zpravidla se vyhýbají tomu z velkochovů. Nuance jsou opravdu jemné, protože existují i podskupiny jako pollotariánství, které schvaluje konzumaci vajec, mléka a zároveň drůbežího masa.

A co dělají variace vegetariánství se zdravím? V tom má podle Krobota ČANT také jasno: „Správně sestavená vegetariánská dieta zahrnující vejce a mléčné výrobky je i podle vyjádření zahraničních odborných společností plnohodnotná a v souladu s výživovými doporučeními. Vyloučení masa ale neznamená automaticky zdravou stravu, je potřeba dbát na konkrétní skladbu jídelníčku a výběr potravin.“

Nejčastěji se mezi Čechy objevují diety jako bezlepková, low carb dieta, ketodieta nebo paleodieta. Popularita roste také právě u veganství a jiných typů vegetariánství. „Žádným z těchto způsobů stravování ale nedosáhneme redukce jinak než kalorickým deficitem. Nemá cenu hledat ve svém jídelníčku paušálního „viníka“ nadváhy, po jehož vyřazení zaručeně zhubneme,“ dodává Krobot.

Hana Vincourová


Klíčová slova: dieta, frutarián, zdravá výživa



Diskuse ke článku