Vladimir Putin a Si Ťin Pching

Vladimir Putin a Si Ťin Pching Zdroj: ČTK

Odstřelování obytného domu v Kyjevě (14. 3. 2022)
Odstřelování obytného domu v Kyjevě (14. 3. 2022)
Odstřelování obytného domu v Kyjevě (14. 3. 2022)
Odstřelování obytného domu v Kyjevě (14. 3. 2022)
Odstřelování obytného domu v Kyjevě (14. 3. 2022)
22
Fotogalerie

Putin počítá s tím, že ho Čína vytáhne z bryndy. Nebude to tak jednoduché

Vojenský konflikt na Ukrajině trvá déle, než Vladimir Putin očekával. Jistě nepředpokládal ani jednotnou reakci Západu, citelně postihující ruskou ekonomiku a společnost. Pokud však sází na to, že ho v kritické situaci podpoří Čína, mohl by se přepočítat.

Ruské invazní jednotky postupují pomaleji a dosavadní strategické neúspěchy přebíjejí brutalitou. Plány Kremlu, že Ukrajinci odevzdají svoji zemi okupantům v řádu dnů či několika týdnů, vzaly za své. Ruská federace se stále více izoluje od okolního světa, kde její postup otevřeně podporuje jen několik států s diktátorskými režimy.

Ztráta zábran

Putin ztratil jakékoli zábrany a udělá vše pro to, aby neztratil tvář imperiálního sjednotitele „velké Rusi“. Nezajímají ho nedozírné následky pro domácí firmy a obyvatele, zvláště když může za viníka jejich potíží označit „agresivní“ Západ. Zabavuje majetek západních firem, a tím jen urychluje pád země na dno investorského rizika.

Zřejmě se komplikuje i původní Putinova představa, že rychlá a úspěšná okupace Ukrajiny povede ke globálnímu posílení Ruska kvůli spojenectví s Čínou. Prezident Si Ťin-pching byl jistě s válečnou ruskou ruletou obeznámen předem. Zatím však zachovává zdrženlivý postoj, což značí rozpaky z neočekávaného vývoje.

Peking dementoval aktuální zprávy americké administrativy, že ho Rusko požádalo o vojenskou a ekonomickou pomoc. Čína by mohla invazním jednotkám dodávat docházející zbraně, zejména rakety a drony, a současně snížit dopady sankcí na ruskou ekonomiku a bankovní sektor.

Čína dnes prohlašuje, že její nejvyšší prioritou je zabránit tomu, aby se napjatá situace vyhrotila a vymkla kontrole. Vyzývá k maximální zdrženlivosti a varuje před humanitární krizí. I když nepodporuje protiruské sankce, nepodpořila ani invazi.

Bezlimitní dohoda?

Tento postoj je o to překvapivější, jelikož Putin a jeho protějšek Si uzavřeli v den zahájení zimních olympijských her v Pekingu dne 4. února „bezlimitní“ dohodu o spolupráci a deklarovali silné spojenectví.

S velkou pompou představená dohoda však měla spíše jen symbolický význam jako signál vyslaný západnímu společenství. Konkrétní nově uzavřené projekty mají v celkovém objemu vzájemného obchodu jen kosmetický význam.

„Obě země sice podepsaly dohodu o navýšení dodávek z Ruska o deset miliard kubíků zemního plynu, ale uvědomme si, že česká spotřeba je osm miliard kubíků. Takže ruské dodávky se navýší zhruba o spotřebu desetimilionového čínského města Charbin,“ říká zvláštní velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.

Putin přitom původně počítal se čtyřnásobným zvýšením dodávek. „Čína nemá v úmyslu stát se v oblasti plynu závislou na komkoliv. Potrubím k ní proudí od tří dodavatelů, Ruska, Turkmenistánu a Myanmaru, ale hlavní objemy plynu dováží ve zkapalněné podobě LNG z Austrálie a USA,“ dodává Bartuška.

Putinova krádež

Dalším příkladem čínské zdrženlivosti je odmítnutí náhrady servisování civilních letadel společností Airbus a Boeing poté, co opustily ruský trh i za tu cenu, že nejsou splaceny leasingové půjčky. Jsou to tři čtvrtiny z celkového počtu tisíce letadel, jež teď nesmějí téměř nikam létat, nemají zajištěný opravárenský servis a pojišťovny je odmítají pojistit.

Putin reagoval jejich znárodněním, přičemž tato krádež jen prohlubuje propast s civilizovaným světem. Nelze předpokládat, že výrazněji změní kurz, a jeho poslední kroky nasvědčují tomu, že odstřihování od Západu je vědomé a mnohdy nevratné.

Sázka Moskvy na Peking ovšem není všespasitelná. Čína nedisponuje dostatečným technologickým zázemím, aby nahradila západní konkurenci, a trn z paty Rusku nevytrhne ani čínský bankovní sektor.

Čína na rozcestí

Si Ťin-pching si bude muset dříve či později vybrat, na kterou stranu se postaví. Dnes zastává „šalamounský“ postoj, kdy si to nechce rozházet se žádnou stranou sporu, a zároveň má úzké vztahy s Ukrajinou. Pokud Čína významně podpoří válečného zločince, může na to doplatit sankcemi a rozkladem obchodních vazeb se Západem.

Hlasy prokremelské propagandy, že Rusko - na rozdíl od Západu - na ukrajinské krizi vydělá, byť za cenu uskrovnění obyvatel, jsou spíše ojedinělé. Spíše se množí názory, že si Čína počká a vymodeluje si z Ruska vazala a zásobárnu surovin. Nicméně v současné zjitřené situaci neprojevuje horlivý zájem investovat do bankrotující ruské ekonomiky, a zároveň se s ní dostat na černou listinu západního světa.

Debata nad budoucím vývojem se vede i v Číně. Pozoruhodnou analýzu představil ředitel šanghajského politologického centra Chu Wej. Vyplývá z ní, že jsou různé scénáře války, ale všechny skončí pro Rusko špatně. Putinův blitzkrieg selhal a jeho režim není schopen nést tíhu vleklé války a s ní spojené vysoké náklady.

„Ruská ekonomika je na pokraji zhroucení a pro Putina bude obtížné vybruslit z nebezpečné situace, i kdyby válku vyhrál,“ uvádí Wej. „Za současných mezinárodních okolností může Čína postupovat pouze tak, že bude chránit své vlastní zájmy a zvolí menší zlo. Nemůže se vázat na Putina, musí se od něho co nejdříve odříznout.“

Odstřihnutí od Putina?

Čína by se měla podle šanghajského institutu vyhnout hře na obě strany. „Současný postoj zlaté střední cesty nevyhovuje ruským potřebám a popuzuje Ukrajinu a její příznivce. Tím se Čína dostala pro valnou část světa na špatnou stranu.“

Odtržení od Putina pomůže budovat mezinárodní obraz Číny a usnadní její vztahy s USA a Západem. „Základem je zabránit tomu, aby uvalil na Čínu společné sankce. Nejenže nemůže stát na straně Putina, ale měla by také podniknout konkrétní kroky, aby zabránila možným Putinovým dobrodružstvím,“ uzavírá Wej.

Pokud se Peking veřejně postaví proti ruské agresi, mohlo by to zásadně ovlivnit průběh války. Jestli to učiní, tím spíše v dohledně době, zůstává otázkou. Může nadále lavírovat a vyčkávat, jak se situace vyvine. Jen těžko se ale naplní původní Putinovy představy masivní hospodářské a vojenské pomoci.

„Volba mezi planetou a jednou zemí, byť velkou, asi není těžká. Takže já bych ochotu Číny pomáhat Rusku z bryndy nepřeceňoval,“ prognózuje Václav Bartuška. V tom se shoduje s řadou domácích i zahraničních expertů, i když budoucí vývoj je věštěním z křišťálové koule.

Video placeholde
Proč Rusko rozpoutalo násilnou invazi na Ukrajině? • Videohub