Petra Pavla vynesla do čela země velmi různorodá voličská koalice. Bude pro něj složité dělat prezidentskou politiku tak, aby si všechny voliče nová hlava státu udržela na své straně.
Pavlův výsledek v druhém kole byl vskutku impozantní, pokud se podíváme na absolutní počty hlasů. Tři milióny a tři sta padesát devět tisíc hlasů mu totiž dávají pomyslnou bronzovou medaili v nejvyšších volebních výsledcích polistopadové éry. Více voličů už získalo jen Občanské fórum ve vůbec prvních volbách po pádu komunismu, které proběhly na jaře 1990 a v nichž při hlasování do Sněmovny lidu tehdejšího Federálního shromáždění podpořily široké antikomunistické hnutí více než tři milióny a osm set padesát jeden tisíc voličů.
Pak už Pavlův volební výsledek překonalo jen hlasování pro vstup do Evropské unie v přístupovém referendu v roce 2003. Pro vstup se tehdy vyslovily více než tři milióny a čtyři sta čtyřicet šest tisíc hlasujících.
Není asi náhodou, že přes tři milióny hlasů se podařilo v polistopadové politické historii nashromáždit jen ve třech hlasováních, která měla vždy fakticky charakter referenda. Šlo o volební „referendum“ o konci komunismu v roce 1990, referendum o naší evropské integraci v roce 2003 a konečně letos „referendum“ o Andreji Babišovi.
Volební koalice Petra Pavla totiž byla v první řadě spojenectvím vzniklým na základě negativní volby proti Andreji Babišovi. V tomhle se jeho výsledek opravdu nejvíce podobá antikomunistickému Občanskému fóru. Je ale nutné připomenout, že voličská koalice Občanského fóra se na počátku devadesátých let rozpadla už po pár měsících, když se toto širokospektrální hnutí začalo štěpit do více proudů. Petr Pavel se bude muset na Hradě opravdu hodně snažit, aby voličskou alianci, která ho vynesla na Hradčany, nestihl podobný osud.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
