. Před Staroměstským orlojem hrají kluci hokej s tenisákem; zřejmě v neděli ráno, nikde ani noha. To je jen namátkou pár černobílých snímků, připomínajících atmosféru dob nedávno minulých. Fotografií známých i neznámých.
Brankář a voda – tak se jmenuje fotka brankáře Čtvrtníčka. V roce 1958 ji dvacetiletý začínající fotoreportér Stanislav Tereba exponoval docela náhodou. O rok později s ní vyhrál World Press Photo jak v hlavní kategorii, tak i v kategorii Sport. Vyprávěl mi, jak v Haagu přebíral cenu i s finanční dolarovou prémií, za níž si pořídil nový fotoaparát a ještě mu zbyly valuty, takže v Tuzexu koupil Čtvrtníčkovi whisku jako poděkování. Jenomže když mu ji na Spartě předával, bylo u toho celé mužstvo, čili si dárku moc neužil. Přidal i story, jak mu doprovázející „očko“ z vnitra zakázalo, aby v nizozemské TV odpovídal anglicky, a překládalo jeho odpovědi zkresleně, což znamenalo, že ho poté redakce magazínu Life nepozvala na již přislíbenou stáž... Tolik za mnoho jiných historek a vzpomínek při korzování kolem exponátů.
Výstava je holdem umění i profesionalitě fotografům, patřících ve své době do světové špičky, a zároveň připomenutím slavné éry našeho sportu, jenž v nelehkých politických dobách přinášel radost a leckdy i částečné zapomnění na realitu. Navíc výstava opět dokazuje, že co do dramatičnosti bude černobílá fotografie nad svou mladší barevnou sestrou vždy spíše vyhrávat. Šanci ke konstatování téhož má veřejnost až do konce září.
