nahoru

Play-off se hraje na férovku

Pavel Kovář 24. dubna 2006 • 19:05

Krátce po sobě jsme viděli fotbalové i hokejové derby pražských „S“. A tak se nabízí je srovnávat, či spíše posuzovat oba sporty a poměry v nich panující. Slavia prohrála na kluzišti i na trávníku. Její hokejisté přijali porážku důstojně a bez nářku, nebyl k němu ani důvod. Leč sešívaní fotbalisté nikoliv, protože oprávněný důvod k bědování měli. Mnozí novináři však nicméně píší o „slavistické ubrečenosti“. Jako by nevěděli, že fotbalový výsledek lze ovlivnit mnohem snáze než hokejový

.
Nevěříte? Tedy vězte, že mezi mantinely se zápasy manipulují jen přes gólmana. Ale dokažte mu, že měl být na brankové čáře šikovnější! Nikdy to nedokážete. Ostatně není možná důvod, pokud to není křiklavé… Základní část ligy je hodně dlouhá a vlastně na nějaké té prohře sem tam nezáleží. Sázkaři vědí své. Vše se přece rozhoduje v play-off. Proto je také nesmysl zatahovat do hokejových podvodů rozhodčí. A ani by to nešlo, když akce střídá akci, puk létá sem a tam, načež často padají góly opravdu náhodné. A podvádět v play-off, kam se dostane osm týmů a všechny mají šanci na titul? To se zkrátka nedělá, tady se hraje na férovku. Hokej zkrátka nemůže být díky samotnému principu hry i soutěže tolik zkažený.
Ve fotbale je tomu ale jinak a variant manipulací se nabízí více. Trenér Tomáš Pospíchal, blahé paměti, dej mu pánbůh lehké spočinutí, protrpěl u videa mnoho hodin, když na opakovaných záběrech zjišťoval, jestli jeho hráč, některý z obránců „klokanů“, uklouzl na půlící čáře nechtěně či schválně, takže útočník soupeře měl před sebou volnou cestu ke vstřelení gólu. Kvůli tomu v Bohemce také video pořizovali. Kdeže kvůli taktické instruktáži hráčů důležitými zápasy! To ani náhodou, to se jen tak říkalo do novin.
Co se však zřejmě ve fotbale změnilo, je fakt, že šíbři už takzvaně „nechodí do hráčů“. Před čtyřmi roky tu sice byla aférka kolem několika borců Viktorie Žižkov, což nakonec po utkání se Slavií jeden odskákal, ale od té doby jsou zjevně v hlavní roli rozhodčí. Ti dříve jistě nebyli čistí, ale v 80. letech měli šíbři na vybranou: mohli ještě oslovit hráče, přičemž dobře věděli, od kterého (brankář či obránci) lze v tom kterém klubu zápas koupit. Možná to ale tak jisté nebylo. Muži s píšťalou patrně poskytují vyšší jistotu.
Takže jsme opět u fotbalového derby Sparta – Slavia. Nešlo v něm o první místo v lize, na které již nedosáhne ani jeden z rivalů, ale ve hře byla příští sezóna, možnost hrát evropské poháry, nejlépe Ligu mistrů. To je přece jiná káva a hlavně za větší peníze, než za jaké se hrálo o hokejový titul.