nahoru

Uniforma lenosti

Petr Holec 22. března 2005 • 01:39

Jaro je tady a s ním i policie na silnicích a dálnicích, jež se sem vrátila od neviditelné zimní práce, kdy radši dohlíží na teplotu kafe z automatů u benzínek. Vzhledem k hororové bilanci a chování mnohých řidičů (hlavně těch, co nahnuti doprava řídí ležérně levačkou, zatímco pravačkou volají) na našich silnicích by člověk málem zajásal, aniž by trpěl patologickou fixací na výložky a odznak.

Víc policajtů rovná se víc bezpečnosti pro nás, kdo nepředjíždíme v obcích s dvojitou plnou čarou či odstavným dálničním pruhem, protože máme demokracii a v autobazaru nám právě schválili leasing na osm let staré audi s přečipovaným turbodieselem. Zhruba to mě znovu naivně napadlo, když jsem si minulý týden, jehož většinu jsem strávil za volantem, všiml nenadálé policejní aktivity.
Nesměli bychom ale být doma, kde nosit o dvě čísla větší či menší uniformu pořád často znamená nic nedělat, případně si práci ulehčit tak, že znamená téměř nic nedělat. Nevím, jaké instrukce – jestli vůbec nějaké – sesílá svým podřízeným policejní prezident Jiří Kolář, jenž se rozhodl napravit reputaci policie nesundáváním vlastní uniformy. Soudě podle jejich stylu práce někde vázne komunikace, jak se ve státní správě obvykle říká nejhrubší lemplovině. Jinak by totiž policie neměřila rychlost na nejrovnějších, nejdelších a nejpřehlednějších dálničních úsecích, kde ji každý trochu překračuje, takže hmotné vykázání zbytečné práce je zajištěno. Nebo se zašít do místa, kam v noci právě nainstalovali omezený zákaz vjezdu, a pokutovat ty, kteří sem ráno naslepo vjedou. Anebo, což je případ Karlína, kde bydlím, se obdivně otočit za idiotem, který tu po přechodech závodí s novým dvanáctiválcovým mercedesem a s vážnou tváří říct „ty vole, slušněj rachot, co?“
Nikdo samozřejmě od naší policie nečeká, že bude výspou přemýšlivosti a pracovitosti, podobně jako zbytek státní správy. Čtyřicet let komunizmu napáchalo příliš škody, kterou určitě nemohli napravit ministři vnitra jako třeba Stanislav Gross. To ale neznamená, že musíme donekonečna tolerovat podobně tupé lemplovství. Nemohl by se jednou Jiří Kolář místo do televizní diskuse v uniformě vypravit do terénu a názorně, jak to obvykle dělává v televizi, ukázat svým podřízeným, kam si mají stoupnout, aby nám k něčemu byli, když už si je platíme? Potřetí by to určitě pochopili.