nahoru

Zelený Baull 39 / O vstupních poplatcích

Andrej Halada17. ledna 2006 • 17:16

V prosincovém Golf Digestu jsem se dočetl o nově vznikajícím hřišti u New Yorku poblíž Sochy Svobody. Hřiště s názvem Libety National roste zhruba tři kilometry od jižního cípu Manhattanu, na půdě New Jersey. K Soše Svobody je to asi kilometr přes vodu, z Manhattanu sem prý bude jezdit loď, její plavba bude trvat patnáct minut. Soukromé hřiště bude určeno hlavně byznysmenům z Wall Streetu.


Tomu odpovídají i vstupní poplatky za členství v klubu. Jsou rovných 500 000 dolarů, to je zhruba 12 miliónů korun. Hezká sumička, za kterou by se dalo v Česku postavit malé devítijamkové hřiště. Ale srovnávání tu nemá smysl, New York a Wall Street je svět nejvyšší finanční kategorie, určitě se tu najdou desítky, možná stovky těch, kteří budou ochotni bez problému těch půl milionu babek vysolit.
Nechci tu ale psát o USA, nýbrž o českých vstupních poplatcích. Majitelé klubů tvrdí, že VP jim částečně umožní splatit vstupní investici do hřiště, u některých extrémně vysokých VP (Karlštejn s 200 000 Kč či Konopiště se 178 000 Kč) má prý sloužit i jako „ochrana“ před tím, aby se členy klubu nestaly stovky a možná tisíce hráčů, což by pak ohrozilo i kapacitu hřiště. Osobně si myslím, že vše okolo VP je také brnkání na strnu snobismu, pocitu výlučnosti, který dělá některým lidem dobře. Někdo prostě musí mít tu plastikovou kartičku s nápisem Golf Club Výjimečný, je spokojený, když může sedět na terase klubu a myslet si, že mu to „tak trochu“ patří… Nicméně i když vám hřiště nepatří, hodně lidí chce „někam patřit“. Stejně jako se někdo cítí dobře ve své oblíbené hospodě, v chatkové kolonii, jiný se zase cítí dobře v golfovém klubu. Dotyčný pak pro pocit sounáležitosti zaplatí tu více tu méně tisícovek.
Když to vezmeme z hlediska ekonomického, je „investice“ do vstupního poplatku ne vždy výhodná. Zkusme počítat: průměrně se v Česku platí VP asi 25 000 Kč u kvalitního devítijamkového hřiště. Jedna hra tu stojí cca 600 korun (500 po-pá, 700, víkend). Roční hrací poplatek počítejme 8 000 korun. Roční hrací poplatek tedy „umoříte“, když si na hřišti zahrajete minimálně třináctkrát (bez 200 Kč). Když budete na zmiňovaném hřišti hrát dvacetkrát za rok, tj. v sezóně každý týden jednou, pak ročně „umoříte“ ze vstupního poplatku 4 200 korun. A celých 25 000 korun máte v kapse zpět za zhruba 6 let. Ale to znamená, že po těch šest let si každý týden od začátku května do konce září vždy jednou zahrajete „doma“. Pokud máte u hřiště chatu, když u hřiště bydlíte, pak to jde snadno. Když jste ale Pražák, hřiště máte 70 kilometrů daleko, tak není málo ani těch 13 her… A navíc většina golfistů hraje ráda na různých hřištích, nikoli pořád na tom samém.
Že to jde i bez vstupních poplatků, dokazuje například Golf Club Mladé Buky, kde se v současnosti platí jen 10 korun VP a roční hrací 10 000 Kč. Nebo golfový klub v Nové Bystřici, u něhož je VP jen 1 000 korun a ročně se platí 6 000 za hru. Je to mimochodem klub s jednou z největších členských základen u nás. Proč asi, když jde o hřiště, které je z hlediska dostupnosti dost nevýhodně položené, až u hranic s Rakouskem? Prostě proto, že hodně golfistů umí nejen sečíst údery na jamkách, ale dokáže si spočítat i peníze v peněžence.

Andrej Halada


Kurzy měn
25,780
22,310
29,390
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější