Blíží se třetí týden projednávání kauzy kolem Čapího hnízda a obžalovaných pana Babiše a paní Nagyové. Pojďme si nyní ve spolupráci s advokátní kanceláří Kučera & Associates shrnout, co nám dosavadní dva jednací týdny přinesly významného a v jaké pozici se obžalovaní aktuálně nacházejí.
V průběhu dvou jednacích týdnů byla provedena řada důkazů, zejména pak svědeckých výpovědí. Po výsleších některých svědků však rozhodně nelze říci, že by potvrzovaly skutkovou verzi obžalovaných a jejich přesvědčení o nevině.
Pomocník a hlavní pachatel
Na úvod je třeba připomenout, že pan Babiš je obžalován jako tzv. pomocník. Tedy jako někdo, kdo přímo nespáchal trestný čin, ale kdo umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, a to tím, že mimo jiné vyvedl Farmu Čapí hnízdo ze skupiny Agrofert, zaplatil ze svého za nabyvatele akcií kupní cenu za akcie a svým vlivem zajistil, aby FČH zdánlivě splňovala kritéria pro udělení dotace.
V případě kauzy Čapí hnízdo měla být pachatelem paní Nagyová, která měla záměrně uvést dotační orgány v omyl zejména podáním žádosti o dotaci s uvedením nepravdivých údajů čestného prohlášení, zamlčením o angažovanosti Agrofertu a následně téhož také ve smlouvě o přidělení dotace a při žádostech o jednotlivé splátky dotace v letech 2008 až 2010, čímž se měla dopustit dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU.
K tomuto jednání jí měl pomoci Andrej Babiš tím, že výše uvedeným jednáním vytvořil podmínky.
Je-li tedy pan Babiš viněn z toho, že pomáhal paní Nagyové spáchat trestný čin, resp. činy, pak je jeho trestní odpovědnost odvozená od případné odpovědnosti jednání paní Nagyové. Pokud by tedy paní Nagyová byla rozsudkem zproštěna, byl by v důsledku zproštěn viny také pan Babiš.
Vina paní Nagyové
Primárně je proto potřeba se zaměřit na jednání paní Nagyové, resp. zda dosud provedené důkazy mohou nasvědčovat závěru, že trestný čin skutečně spáchala. Obhajoba paní Nagyové stojí především na tvrzení, že ona sama nevěděla, že uvádí dotační orgány v omyl, a že dle tehdy známého stavu byla FČH považována za nezávislý malý podnik.
V jejím případě však připadá v úvahu zejména tzv. úmysl nepřímý, tedy situace, kdy pachatel ví, že trestný čin spáchat může, a pro případ, že jej spáchá, s tím je srozuměn.
V tomto případě by se tedy jednalo o situaci, kdy paní Nagyová musela vědět, že pokud budou informace uvedené v čestném prohlášení nepravdivé, bude to mít trestněprávní důsledky. Situace je zde tedy opačná, neboť pokud neměla postaveno najisto, že FČH je skutečně nezávislý malý podnik, pak podávala čestné prohlášení s vědomím, že uvedené údaje mohou být nepravdivé, a tedy by takové jednání mohlo být posouzeno jako úmysl nepřímý.
Důkazy nasvědčující vině
Jednání vedenému nepřímým úmyslem na straně paní Nagyové pak nasvědčují některé svědecké výpovědi, zejména tedy výpovědi bankéřů z úvěrující banky, ze kterých jsme se dozvěděli, že FČH se před bankou snažila působit jako součást Agrofertu, neboť jinak by takový úvěr nebyl schválen. Úvěr zde také vyjednávala finanční ředitelka Agrofertu a projekt měl být prezentován jako „srdeční záležitost“ pana Babiše. Žádné svědectví však nenasvědčuje tomu, že Jana Nagyová byla u toho, když paní Procházková v bance prezentovala projekt FČH jako de facto součást skupiny Agrofertu.
Paní Nagyová přitom jako tehdejší členka představenstva FČH musela vědět, že za úvěr bude ručit Agrofert, a rovněž musela vědět, že Agrofert sám poskytne FČH půjčky až do výše 150 mil. Kč na výstavbu areálu, neboť ona sama podepsala dotčené smlouvy s Agrofertem o poskytnutí ručení a půjčkách.
Přesto však v žádosti o dotaci zamlčela jakoukoliv angažovanost Agrofertu v úvěrových vztazích FČH, i když jako specialistka na evropské dotace měla vědět, že bezproblémový přístup FČH k financím pro realizaci projektu může mít významný vliv na posouzení splnění podmínek pro poskytnutí dotace.
Vypadá to tedy, že zatímco před bankou se otevřeně propojenost Agrofertu a FČH prezentovala, neboť to mělo vliv na poskytnutí úvěru, před dotačními orgány se veškeré informace o zapojení Agrofertu do financování FČH zamlčely, neboť to mělo vliv na poskytnutí dotace. To však jistě nenasvědčuje náhodě, ale záměrnému konání vedenému konkrétním úmyslem.
Olej do ohně pak přilévaly také výpovědi některých dotačních úředníků a externích spolupracovníků, které hovořily o snahách ovlivnit jejich posouzení a také o nestandardních postupech při vyřizování této konkrétní žádosti o dotaci. Hovořilo se dokonce o citelném zájmu na tom, aby FČH dotaci dostala, přestože žádost měla „trpět“ řadou nedostatků. To rovněž nasvědčuje tomu, že udělení dotace nemuselo být zcela v pořádku.
Podobně pak výpověď stavebního dozoru vyzněla v neprospěch obhajoby, neboť z ní bylo patrno, že dotace se připravovala již v době, kdy FČH spadala pod Agrofert, nicméně bylo zjištěno, že na dotaci nebude mít nárok. Výpověď pak nasvědčovala tomu, že zde existovalo konkrétní zadání dotaci získat, a právě tomu měla pomoci paní Nagyová, která měla být schopna dotaci „vylobovat“, tedy zajistit její poskytnutí i nad rámec stanovených podmínek.
Klíčovým důkazem pak může být také výpověď Andreje Babiše mladšího, který opakovaně označil podpis ve smlouvě o převodu akcií FČH za falešný a svou pozici v kauze popsal jako roli bílého koně, do které se dostal zásahem svého otce. Tomuto nahrává také písmoznalecký posudek, ze kterého vyplývá, že podpis na této smlouvě by mohl být i samotného Andreje Babiše staršího. Zde tedy bude záležet v příštích dnech především na výsledcích zkoumání psychického stavu Andreje Babiše mladšího a jeho případného vlivu na jeho výpověď a doplnění písmoznaleckého posudku, který do zkoumání pravosti podpisu na smlouvě mnoho světla nevnesl.
Každopádně do 3. týdne nevstupuje obhajoba v záviděníhodné pozici, neboť provedené dokazování skutečně nasvědčuje protiprávnímu jednání. Zda se však protiprávní jednání spojí také s úmyslem na straně obžalovaných, bude záležet na dalším průběhu dokazování.
Možnost rozšíření žaloby v případě jednání Andreje Babiše
V současné době je pan Babiš obviněn toliko z napomáhání spáchání trestného činu dotačního podvodu. Soudce jej však již v 1. týdnu upozornil, že mu tato kvalifikace může být rozšířena také o spáchání trestného činu poškození finančních zájmů EU.
Zde však nastává problém, neboť v rozhodné době (do roku 2010) byl účinný jiný právní předpis – trestní zákon, který tuto skutkovou podstatu zavedl s účinností od 1. 7. 2008.
Skutkově se však jednání pana Babiše, ve kterém je spatřována pomoc k trestnému činu, mělo odehrát ve druhé polovině roku 2007 a první polovině roku 2008, tedy ještě před tím, než bylo poškození finančních zájmů EU v rámci právního řádu ČR účinné.
Pro posouzení trestnosti pomocníka je přitom rozhodující posouzení trestnosti jeho jednání v dané době, nikoliv pozdější jednání samotného pachatele.
Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud v době pomoci není účinná norma, dle které je jednání hlavního pachatele trestné a pomocník tak subjektivně neví o úmyslu pachatele porušit tuto budoucí normu, nemůže být naplněna subjektivní stránka tohoto trestného činu a pomocník tak nebude odpovědný.
Z těchto důvodů se proto lze domnívat, že ve vztahu k panu Babišovi bude možné uvažovat toliko za odpovědnost pro pomoc ke spáchání dotačního podvodu, nikoliv však už poškození finančních zájmů EU.
Autor je advokátem kanceláře Kučera & Associates.
