První díl Volhy je spíše představovačkou: nová minisérie České televize si připravuje prostředí a množství postav pro příběh, který se má rozklenout přes desítky let. Velkoryse výpravný projekt pojednává o řidiči, který si při práci pro Československou televizi během normalizace plní své sny – mimo jiné i díky spolupráci s StB. Volha stojí na hereckých výkonech zejména Kryštofa Hádka a Kláry Melíškové a na pečlivém vykreslení pokřivené doby.
Pětidílná minisérie, kterou podle románu Karla Hynie napsal a natočil Jan Pachl, začíná v roce 1971. Do tehdejší Československé televize nastupuje jako šofér Standa Pekárek – bodrý a lehkomyslný mladík s velmi volným pojetím morálky. Doba plná prověrek a čistek je nejistá, což je ideální prostředí pro lidi jako právě Standa. Netrvá dlouho a vyhlédne si ho Státní bezpečnost. Jedním z Pekárkových snů je řídit auto Volha 24, a tak si sám zvolí krycí jméno Volha. Standa podepíše spolupráci pod číslem 25085, stejným, jako kdysi Andrej Babiš...
První díl diváka uvádí do Standova soukromého i pracovního života. Oba jsou poněkud neuspořádané a plné mnoha figur, se kterými je třeba se seznámit. Matka Eva, manželka Míša či milenka Líba na jedné straně, desítky zaměstnanců ČST na straně druhé – režisérka, kameraman, produkční, dramaturg, redaktor, asistentka, další řidiči... Soudržného děje je v úvodní epizodě pomálu, sestává hlavně ze služební cesty televizáků mezi posázavské skláře. Už ta nicméně nabízí věrohodný odraz marasmu šedivé doby, kterou mnozí přežívali v neustálém alkoholickém a sexuálním opojení.
Doba se také promítá do pečlivě vybraných kostýmů a propracované výpravy, do citací dobové televizní tvorby i do autentických detailů, jako jsou povinné kontroly podprsenek na pracovišti nebo drsné potratové komise.
Volha s sebou veze elitní herecké obsazení v čele s Kryštofem Hádkem v roli oportunisty Standy a Kláry Melíškové coby jeho přičinlivé matky Evy. Dále hrají Aňa Geislerová, Stanislav Majer, Jiří Lábus, Eliška Křenková a mnoho dalších.
Jak napovídá špílec s číslem agenta Bureše, minisérie nehodlá lakovat minulost na růžovo a jistě naštve mnoho diváků – těch dříve narozených, kteří mají pocit, že se za předchozího režimu žilo lépe, i těch mladších, jimž se nebude pozdávat mnohdy vulgární humor a mužský sexismus, s danou dobou spojený. Vtipná jízda touhle volhou možná ještě pořádně zhořkne.
