Česko je 15 let v EU: Máme být na co hrdí, nebo raději chystat odchod bez placení? | Reflex.cz
nahoru

Česko je 15 let v EU: Máme být na co hrdí, nebo raději chystat odchod bez placení?

Kryštof Pavelka24. května 2019 • 10:00

Jaké jsou názory kandidátů do Europarlamentu na reformu Evropské unie? Co si myslí o nárůstu protestních hnutí napříč státy osmadvacítky? A měla by Evropa stát v čele boje s klimatickou změnou? Pozvání k debatě přijali Ondřej Krutílek (ODS), Mikuláš Peksa (piráti), Vít Jedlička (lídr Svobodných) a také finanční analytik Vladimír Pikora.

Prakticky všechny strany, které kandidují v eurovolbách, mají v programu požadavek reformy EU. Minimálně od ODS už tento požadavek slyšíme celou poslední dekádu. Proč to tedy dosud nešlo?

Krutílek: Pokud zaznívaly nějaké reformní hlasy, tak zaznívaly především na úrovni členských států. Tento rok, při těchto volbách, máme unikátní možnost změnit politickou mapu i v rámci Evropského parlamentu. A ta reforma je možná i v každodenním provozu Unie, myslím tím v rámci legislativního provozu. A je nezbytně nutné, aby se těchto změn účastnil právě i Evropský parlament.

Jedlička: Já bych zmínil to, jak se nedávno pan Juncker vysmíval, že i když vyhrají euroskeptické subjekty, tak se nic nezmění. Protože Evropská komise byla nastavena tak, aby jí to nemohlo otřást. Připomeňme si, že EK není volený subjekt, tam se vybírá podle „evropanství“, státy si mohou své komisaře navrhnout, ale zda je předseda komise přijme, či ne, to je na něm. A také si připomeňme, že Komise má výhradní právo předkládat novou legislativu. Takže dokud se nepodaří změnit Evropskou komisi, tak se nezmění nic. A ta se nezmění, protože Unie byla navržena tak, aby se víc a víc integrovala. Evropský parlament může něco brzdit, ale spíš je to nereálné.

Petr Pešek: Žádné porušování slibů. Věci se prostě vyvíjejí a ANO to chápe

Je pohled pirátů podobný? Jejich program pro eurovolby se zdá proevropštější.

Peksa: Pojďme pojmenovávat věci pravými jmény. Málokdo umí říct, že Evropská komise je v podstatě něco jako evropská vláda. A samozřejmě: běžný občan asi ví, kdo je řekněme ministr dopravy v České republice, a tedy ví, na koho si stěžovat kvůli špatnému stavu dálnic. Ví takový občan, jak se jmenuje evropský komisař pro dopravu? V Evropě už čtyřicet let máme vládu, která vlastně funguje na principu opoziční smlouvy mezi dvěma velkými stranami. A všichni si pamatujeme, jakým způsobem fungovala opoziční smlouva v České republice. Reforma tohoto systému je tedy nepochybně nutná. Takže například Evropský parlament by měl mít možnost navrhovat zákony. To je jedna z potřebných změn.

Pan Krutílek kroutí nesouhlasně hlavou?

Krutílek: Ano, s tím já absolutně nesouhlasím. Evropský parlament má kompetencí až až. Legislativu předkládat dokáže, přestože formálně tu pravomoc nemá. A chtít udělat z Evropského parlamentu orgán toho typu, jaké mají národní státy, je podle mne úplně špatně. Primárním cílem EU by mělo být napomáhat spolupráci mezi jednotlivými členskými státy. Ta nyní dobře rozjetá legislativní mašina by měla zároveň regulovat méně a lépe.

Jedlička: Mě děsí, když někdo z ODS říká, jak je ta regulační mašina dobře rozjetá.

Krutílek: Já to myslel ironicky.

Jedlička: Dobře, ale ta možnost změnit něco v současném nastavení EU je podle mne skoro nulová. Ano, my také chceme změny. Chceme vyjednat výjimku z povinnosti přijmout euro, neboť to vnímáme jako největší ohrožení České republiky ze strany EU. Ale víme, že je to marné. O reformě se v EU jen mluví. Oni třeba sloučí deset směrnic do jedné a tváří se, že tím snížili byrokracii. My máme jasný plán. Říkáme, že pokud se nám do roku 2024, kdy se máme stát čistými plátci do evropského rozpočtu, nepodaří vrátit EU do stavu před Lisabonskou smlouvou, tak se budeme snažit iniciovat vystoupení z EU a přechod do Evropského sdružení volného obchodu.

Hra o trůny: Daenerys je v civilu úplně jiná. Konec byl nejlepší, pokračování jsou ale…

Tento plán Svobodní prezentují pod sloganem Odejdeme bez placení. Nepodobá se to ale skutečně situaci, kdy si host dá v restauraci gulášek se šesti, pět dvanáctek a pak uteče? Česko je od vstupu v roce 2004 čistým příjemcem evropských peněz, doteď se jedná asi o sedm set miliard korun.

Jedlička: Ano. A vesměs to byly dotace na takové věci jako Čapí hnízda, cyklostezky a solární elektrárny. Ten solární byznys jsme tady, v Česku, pravda, ještě trochu vylepšili.

Pikora: Myslím si, že pokud naše členství v EU bereme tak, že je to klub, do kterého jsme vstoupili, něco díky členství v něm získali, a teď bychom tedy měli začít splácet, tak z tohoto pohledu asi slogan Odejdeme bez placení skutečně férový není. Problém ovšem je, že my jsme nevstupovali do tohoto klubu. Ten klub se za tu dobu, co v něm jsme, docela zásadně změnil. Vstupovali jsme do klubu, jehož členem je Británie, kterou já považuji za klíčovou ekonomiku pro Evropu, zemi s nejlepšími univerzitami v Evropě. A najednou zjišťujeme, že Evropská komise se k Británii postavila tak, že dnes to nejpravděpodobněji vypadá na tvrdý brexit. Takže já pozici Svobodných rozumím. Je to pozice člověka, který z klubu odchází proto, že si objednal něco jiného, než nakonec dostal. Jako když si poručíte kuře a přinesou vám sekanou. A po Lisabonu prostě není slyšet náš hlas. Jsme přehlasováni. Což jsme například viděli v případě kvót na přerozdělování migrantů. Všichni se stavěli proti kvótám, politici od nás i dalších států V4 jezdili do Bruselu s tím, že takhle to prostě není možné řešit. A odpovědí byly takové ty macronovské řeči o nutnosti větší integrace.

Peksa: Teď zazněly dvě velké nepravdy. Jednak to, že Evropská komise vnutila britské vládě něco, co britská vláda nechtěla. To je omyl, britská vláda to podepsala. Pak ta smlouva přišla do britského parlamentu a tam se ukázalo, že britští poslanci s touto podobou smlouvy o brexitu nesouhlasí. A z těch osmi variant smlouvy, jež byly k dispozici, nedokázali britští poslanci schválit ani jednu. Čili Britové se sami mezi sebou nedokážou dohodnout, co vlastně chtějí. Nesvádějme to tedy na Evropskou komisi. Druhá věc. Mluvíme-li o kvótách, pravda je taková, že v rámci Visegrádské čtyřky byla sdílená určitá ideologie a názorová shoda. Sdílel ji tady, v Česku, pan Babiš s panem Okamurou, s panem Orbánem v Maďarsku a s panem Kaczyńským v Polsku. Výsledkem byl velký názorový střet na úrovni Evropské unie, a kde jsou dnes ty kvóty? Čili není pravda, že náš hlas v Evropě nezaznívá.

Celou debatu najdete v tištěném Reflexu č. 21, který je k dostání od čtvrtka 23. května 2019.

Reflex 21/2019Reflex 21/2019Foto Archív

Děsivé snímky, které měly skončit v řece. Fotografie mrtvých, které způsobily…
Marek Stoniš: Mrzení u Babišů aneb Co napadne člověka u zavřeného řeznictví




Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Zelený Raoul: Putin vymývá mozky. Seriál Černobyl lže o sovětské propagandě
PREMIUM X Jen si tak mňouknout: Od kočičin po Babiše aneb Stručné dějiny českých demonstrací
PREMIUM X Děkuji, že jste mi pomohl, soudruhu. Jak legenda českého big beatu Kosťa Ruchadze utekl fízlům přímo na Západ
PREMIUM X Kdo to všechno zaplatí? Možné scénáře kolem auditů na dotace Evropské unie
PREMIUM X Obrácení hříšného Polykače: Z pašeráka, který v žaludku převážel hašiš, se stal pracující vzorný otec

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2018

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začne v pátek 28. června. Mimo soutěže se představí řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přiveze unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu bude americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrací i Casey Affleck a mezi hvězdami bude i Patricia Clarkson.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější