Ve 30. letech minulého století inovoval fotožurnalistiku fotograf, který si říkal Weegee, vlastním jménem Usher Fellig, pozoruhodným stylem reportážní fotografie. Chodil po nocích v ulicích New Yorku a zachycoval, co viděl okolo sebe. Často viděl temnou a ponurou tvář města, které nikdy nespí, i s jejími postavičkami, zloději, zločinci, vrahy i jejich oběťmi. Weegee je považován za průkopníka reportážní fotografie. Málokdo ale ví, kde vlastně tento způsob fotografování má své kořeny.
Ty poodhaluje kniha Wilfrieda Kauteho, který okomentoval a popsal snímky policejních vyšetřovatelů a fotografů z let 1910 – 1920. Jsou to snímky, které se našly zcela náhodou, a které byly určeny k likvidaci. Naštěstí ale zůstaly zachovány, a i kvůli jejich podivuhodnému osudu nyní vznikla pozoruhodná publikace.
Většinu knihy tvoří snímky mrtvých, přesněji zavražděných mužů a žen, které fotografovali policisté. Fotili je z různých úhlů, většinou tak, aby byli schopni co nejpřesněji ze snímků odhalit každý detail. Většina obětí tak byla vyfocena nejméně dvakrát. Na výběr snímků z nové publikace se můžete podívat v galerii:
