Čeští zaměstnanci mají ve srovnání se Západem nízkou produktivitu práce a proto mají i mnohem nižší platy. Změna k lepšímu však nastane až s proměnou struktury celé ekonomiky. Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank a jeden z mediálně nejznámějších ekonomických komentátorů v zemi, v rozhovoru pro Reflex.cz kritizuje laxní přístup státu při investicích do infrastruktury a poukazuje na skutečnost, že stávající rozpočtový přebytek je jen souhrou příznivých okolností a nestojí na trvalých základech.
Bude mít nějaký dopad na českou ekonomiku zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem?
Kdyby splnil Donald Trump všechny své předvolební sliby ohledně ochranářských opatření, nevyhnuli bychom se citelně negativnímu dopadu koncem roku 2017 nebo v roce 2018. Nezbývá než věřit, že jeho ambice pod tíhou reality poklesnou.
České hospodářství v posledních letech sice roste, ale úrovni vyspělého Západu se nikterak zásadně nepřibližuje. V čem spočívají naše hlavní nedostatky?
Reálná konvergence (sbližování, pozn. aut.) české ekonomiky k vyspělejšímu Západu probíhá, byť ne uspokojivým tempem. Obecný problém je, že jsme v HDP na obyvatele dosáhli přes 80 procent průměru eurozóny, což je úroveň, z níž bývá podstatně těžší pokračovat směrem nahoru. Jeden konkrétnější problém za všechny – nedokázali jsme využít všechny nabízené příležitosti ke zlepšení stavu infrastruktury. Její špatný stav může být do budoucna brzdou růstu ekonomiky.
Dožijí se vůbec alespoň současní dvacetiletí stavu, kdy na tam bude česká ekonomika svojí úrovní stejně jako u ta u našich západních sousedů?
Pro horizont padesáti let není těžké narýsovat si jakýkoliv scénář – papír a kalkulačka snesou vše. Takový horizont je ovšem příliš vzdálený na jakékoliv seriózní ekonomické prognózy. Může se dokonce stát, že „naši západní sousedé“ přestanou být homogenním blokem a některým se v té době bude dařit výrazně lépe než jiným.
České platy stále dosahují zhruba 25 až 30 procent výše platů v Německu či Rakousku. Proč zde nedochází k prudšímu růstu výdělků? Vždyť Češi si tak stále mohou připadat jako levní montéři a nádeníci...
Průměrnou mzdu v Česku snižuje mimo jiné stále velký podíl zaměstnanců v jednoduchých typech výroby. Mzdy mohou dlouhodobě růst jen tak, jak roste produktivita. A ačkoliv úrovní HDP na obyvatele vede Česko žebříček nových zemí EU, z hlediska produktivity zaostává za Slovenskem a Slovinskem. K rychlejšímu růstu produktivity pomůže jen postupná změna struktury celé ekonomiky.
Z České republiky odchází obrovské množství peněz na dividendách. Proč zde zahraniční firmy reinvestují své zisky tak málo nebo vůbec? Co by podle vás měla vláda či příslušné úřady učinit, aby se tento jednostranný dividendový veletok alespoň trochu zmenšil?
Odliv dividend svědčí o velké ziskovosti podniků se sídlem v Česku a skutečně, poměrem zisků k vlastnímu jmění patří firmy v Česku ke světové špičce. Repatriace zisků je v určité fázi života investice nevyhnutelná a přineslo by víc škody než užitku jí jakkoliv bránit. Jediné, co mohou odpovědné orgány dělat, je přesvědčovat investory o výhodnosti investování v tuzemsku. Na přímé investice je ale třeba se dívat nikoliv jako na cíl, nýbrž jako na prostředek ke zvyšování zaměstnanosti a růstu přidané hodnoty.
Státní rozpočet v letošním roce zatím vykazuje obří přebytek a lze předpokládat, že v kladných hodnotách skončí i za celý rok. Neměla by vláda přistoupit k nějakým razantním změnám v systému jako je snížení některých daní a odvodů z mezd, podpoře mladých rodin či motivování firem, aby umožňovaly větší množství zkrácených pracovních úvazků pro ženy?
Příčin nečekaného přebytku ve státním rozpočtu je několik, žádná z nich ale nedává předpoklad, že se rozpočtové příjmy zvýšily trvale. Jen taková situace by přitom umožnila razantně snižovat daně či odvody. Podpořit nižšími odvody zkrácené úvazky ale považuji již delší dobu za prospěšné opatření, které by ani nebylo příliš drahé. Samozřejmě by se mělo týkat nejen žen.
Pomáhají nějak kondici české ekonomiky i intervence České národní banky? Co si myslíte o názoru, že vliv tohoto opatření je mizivý a za svůj růst ekonomika vděčí především prudkému poklesu cen energií, především ropy?
Oslabení koruny dodalo české ekonomice jednorázový růstový impuls v roce 2014. Pokles cen energií pomohl (spolu s dalšími faktory) v roce 2015. Letošní slabší růst je mimo jiné výsledkem toho, že není žádný podobný impuls k dispozici.
Nedávno se rozproudila vášnivá debata ohledně zavírání velkých obchodů ve vybrané státní svátky. Nepřeceňuje se dopad tohoto opatření na naši ekonomiku?
Ekonomové poukazují v souvislosti se zavíráním obchodů spíš než na ekonomický dopad tohoto opatření na principiální otázku zasahování státu do vztahů mezi obchody a jejich zákazníky. Ztotožňuji se s názorem, že by měl stát nechat tuto oblast bez regulace.
