Jiří Paroubek

Jiří Paroubek Zdroj: Jiří Turek, Jana Jabůrková

Nový život expremiéra Paroubka: Zemřel bych v politice

Přesně před deseti lety sebral Jiří Paroubek (63) ze země rozloženou Grossovu vládu, za ní zapřáhl sociální demokracii a udělal z ní hlavní levicovou stranu, kterou je dodnes. Co dělá dnes a jak přemýšlí český expremiér? Přinášíme zkrácenou verzi rozhovoru, který v celém znění vyjde tento čtvrtek v tištěném Reflexu.

Přesně před deseti lety sebral Jiří Paroubek (63) ze země rozloženou Grossovu vládu, za ní zapřáhl sociální demokracii a udělal z ní hlavní levicovou stranu, kterou je dodnes. Co dělá dnes a jak přemýšlí český expremiér? Přinášíme zkrácenou verzi rozhovoru, který v celém znění vyjde tento čtvrtek v tištěném Reflexu.

Pane expremiére, vypadáte o dobrých patnáct kilo mladší. Děje se něco?

Odpadly stresy, cvičím, mám na sebe víc času a hodně jsem v přírodě.

V přírodě? Jak to myslíte?

Ve Velké Chuchli u Prahy mám dům a zahradu, kde pěstuju květiny a tak. Navíc ve skleníku mám saláty a okurky, ale to je okrajový zájem.

Cvičíte ještě omlazovací cvičení čínských císařů, jak jste to prezentoval před časem na YouTube?

Už méně. V zimě jsem cvičil ve fitness, rozbolela mě třísla, takže jsem začal chodit na fyzioterapii. Naučil jsem se tam výborné protahovací cviky. Věnuju se jim minimálně půl hodiny denně a jsem spokojen. Až se vrátím z letní dovolené, znovu se pustím do čínského cvičení chuej čung kung.

Mnoho lidí bylo překvapeno, že právě vy se věnujete alternativním léčebným postupům.

Proč? Cvičím tak už čtrnáct let. Je to spíš takové duchovně-fyzické cvičení, které mě zbavilo bolestí zad a pomohlo ke koncentraci. Cvičit je možné v každém věku. Víte, každý z těch patnácti cviků představuje určitý zásah do organismu a…

Zvoní mobil. Jiřímu Paroubkovi se hlásí jeho burzovní makléř, což je přes reproduktor slyšet i na druhé straně stolu. Zdvořile se ho ptá, jaké akcie má koupit.

Paroubek:„Tak koupíme za ten zbytek peněz stříbro, jo, jo, koupíme to. Bohužel je tam od pátku nárůst.“

Makléř:„To Řecko nikdo nečekal.“

Paroubek: „To je pro nás docela dobře. Škoda že jsem váhal v ten pátek. Tak to zkuste koupit a zavolejte mi.“

Místo politiky obchodujete s akciemi?

Částečně. Tento měsíc jsem vydělal dvě stě tisíc a jsem zhruba na miliónu korun. Teď nakupuju pozice zlata a stříbra. Chtěl jsem vzít i pšenici, ale bohužel ve čtvrtek jsem ji prodal a ona šla s cenou nahoru.

Zmínka o Řecku se vztahovala k pšenici?

Zejména ke zlatu a stříbru. Očekával jsem, že to tak dopadne. Ceny zlata porostou o pět deset procent (pondělí 29. 6.; pozn. red.) a stříbra o osm až dvanáct procent.

Makléř znovu volá a chce vědět identifikační údaje, aby mohl provést nákup.

Paroubek:„Nakupte to na celý objem, já myslím, že je to pořád slušná cena. Takže se dnes ještě uvidíme. Díky a na shledanou.“

Nákup a prodej akcií je váš hlavní zájem?

Zabývám se ekonomickým poradenstvím a peníze investuju tímto směrem. Nějaký čas mi trvalo, než jsem se zorientoval, ale dnes některým komoditám docela slušně rozumím. Sleduju trendy a dokážu odhadnout dopředu krizové jevy. Když vám dlouhodobě klesá cena zlata a stříbra, můžete nakoupit. V předchozích dnech to bylo na minimu a během tří až šesti týdnů se to může dostat na slušnou úroveň.

Jaký postup byste doporučil, aby to člověku vyneslo nějaké slušné peníze?

Zvolil bych derivátový produkt s pákou tři. Místo pěti procent máte patnáct procent a místo deseti najednou třicet procent. Jen je však dobré mít pevné nervy a počkat si. (Jiří Paroubek tím zřejmě popisuje obchodování s takzvanou finanční pákou, kdy je možné obchodovat v násobně vyšších finančních objemech, než kolik má investor k dispozici. V případě páky 3:1 tak může dosáhnout trojnásobného zisku, ale i trojnásobné ztráty – pozn. red.)

Vaše velké téma jsou média a váš obraz v nich. Připustil jste si někdy, že část vaší osobnosti mohla určité společenské vrstvy děsit a že média jen odrážela jejich pocity?

Když jsem byl v politice, nebyla mediální scéna příliš pluralitní, což zformovalo můj mediální obraz.

A dnes?

Teď už není pluralita prakticky žádná.

Jak to souvisí s vaším mediálním obrazem?

Uvedu příklad. Ve Francii máte na rozdíl od nás velmi pluralitní média. Příklad za všechny: vedle sebe tu funguje vlivný levicový deník Le Monde i pravicové Figaro, takže informace o lídrovi socialistů nebyla jednostranná jako u nás. Já jsem nikdy nic neukradl a nedopustil se nečestného jednání, přesto jsem byl líčen jako zlo horší než komunisté. Nepřipouštím si žádné svoje zavinění. Je to logické. Kdybych měl osm procent jako Vladimír Špidla, asi by mě chválili.

Odpovězte mi na několik takzvaných kdyby otázek. Takže: kdybyste byl po volbách 2013 v roli Bohuslava Sobotky, spoluvládl byste s Babišem?

Určitě bych usiloval o menšinovou vládu s podporou napříč Parlamentem a s Babišem bych se snažil nevládnout.

Proč?

Už v roce 2010 jsem mohl uzavřít koalici s Bártou z Věcí veřejných. Kdybych mu nabídl šest ministrů, měl jsem ho. Já mu však nechtěl ani podat ruku.

On vás ovšem ve volební kampani označoval za dinosaura české politiky.

Podobně před volbami tituloval Kalouska, ale pak s ním šel do koalice.

Dobře, proč byste tedy s Babišem nevládl?

ANO je strana, která hájí v první řadě zájmy několika nejbohatších lidí, oligarchů. Stále však věřím, že mnoho českých miliardářů chce pracovat pro český národ a nepřistoupí na kšefty s Babišem. Jinak se ocitneme v situaci, kterou bych označil slovy ukrajinizace české politiky.

Jaké parametry má ukrajinizace?

Nejvlivnější ukrajinští politici léta fungovali jako figurky v rukou několika oligarchů-miliardářů. To je vzdáleno mé představě politiky. Odpovědně proto říkám, že například ODS udělala hodně přešlapů a vůči mé osobě se dopustila mnoha podpásových úderů, ale byla to strana, která se chovala v politice standardně. Nestandardně se chovala až v závěru premiérství Petra Nečase, jenž na funkci neměl a dopustil rozklad strany i své vlády. To pozici ODS úplně zničilo.

Co jste tím chtěl říct?

Znevěrohodnění tradičních stran vytvořilo postupně prostor pro subjekty typu Andreje Babiše s jeho penězi, médii a střetem zájmu. Babiš převzal voliče Věcí veřejných, vedle toho ještě část elektorátu ODS a ČSSD, jimž chybí silný lídr. Obratně manévruje, aby neztratil žádnou z těchto protikladných skupin.

Jde si dlouhodobě udržet silně pravicové i levicové voliče?

De Gaullovi se to ve Francii dlouho dařilo. Rozdíl je v tom, že gaullistická strana byla postavena na nějakých idejích. ANO je postaveno jen na osobě Babiše, a proto se nesmí vyhraňovat ani napravo, ani nalevo.

Jak může ukrajinizace Česka pokračovat? Myslíte, že si miliardáři začnou mezi sebou rozdělovat veřejný prostor a státní zakázky?

Věřím tomu, že část „velkých kluků“ české ekonomiky bude uvažovat idealisticky a nezapojí se do podobných kšeftů. Andrej Babiš ve vztahu k nim je velmi obratný, respektuje jejich teritoria a snaží se stavět věci tak, že jejich zájmy jsou kompatibilní.

Jak vidíte výsledek parlamentních voleb 2017?

Jednou z pravděpodobných možností je koalice ANO, Starostů a nezávislých a lidovců. Pak dojde k privatizaci sektorů, o nichž Andrej Babiš dnes jen okrajově mluví – Mero, část lesů, rozdělení ČEZ. O tyhle majetky budou usilovat silné české finanční skupiny.

Takže vláda bez sociální demokracie?

Zatím bych to tak viděl, přičemž ČSSD je jediná, která Babiše ještě tu a tam brzdí. Její úsilí není všemocné, jak jsme viděli při hlasování o biopalivech, které Babišovým firmám zajistilo v příštích letech pět miliard korun. Na tom jde ukázat, jak jde zákonodárství zpřístupňovat zájmům velkých ekonomických skupin. To je další rys ukrajinizace.

Obálka Reflex 28/2015Obálka Reflex 28/2015|ArchívVelký rozhovor s Jiřím Paroubkem najdete v novém tištěním Reflexu, který vychází ve čtvrtek 9. července.