V novém cirkuse je adrenalin, svoboda, romantika, náročný pohyb i kumšt. Jiří Turek otevřel Letní Letnou

Na letošek jste opět přizvali čtyři hvězdné zahraniční soubory – Francouze Rasposo a Cirque La Compagnie, Australany Circa a tři německojazyčné mladíky s v uvozovkách řezbářským představením Sawdust Symphony. Každý z jmenovaných odehraje přes tucet představení. Proč padla volba právě na tyto?

Vždy se snažíme o dramaturgickou pestrost compagnií, jinou poetiku, způsob prezentace, aby divák měl na výběr čemu dát přednost. Jezdím průběžně scoutovat po festivalech, dostávám tipy od kolegů a mnohé soubory znám detailně, protože k nám zajíždějí opakovaně. Ale pozor, to neznamená, že když už u nás byli, že je příště automaticky vezmeme zase! Vše se odvíjí od kvality daného představení. Ono je jednoduché vybírat a zvát největší hvězdy, protože ty všichni znají, na obecenstvo fungují a tak dále, ale jednak už jsou dvojnásobně drazí než jiní a za druhé mají tour plány na dva tři roky dopředu, takže to chce trefit se jim do harmonogramu… Naštěstí už jsme v kategorii oblíbených festivalů – na Letní Letnou všichni jezdí rádi a naopak se sami nabízejí, že by přijeli, když předtím hrají někde blízko, aby se pěkně rozložily cestovní náklady na turné. Nejhezčí je pro každého promotéra i producenta objevit něco nového, mladou partu, která třeba teď vznikla, jde na to jinak a může posunout obor dál. Třeba právě ti tři kluci ze Sawdust Symphony – okrajová záležitost, žádná echt cirkusačina s trojitými salty. Naopak je to takový třikrát Pat a Mat: v jednom kuse před vámi něco řežou a vrtají. Mám takovéhle černé koně rád. Letní Letná je dramaturgicky tak pestrá a jednotlivé kusy jsou tak rozličné, že všem radím: Vždycky se řádně připravte, než koupíte lístky pro celou rodinu! Podívejte se na našem webu na videoukázky představení a přečtěte si o daném ansámblu, abyste se vyvarovali zklamání a zajistili si to nejlepší právě pro svůj vkus.

Na co byste tedy letos pozval klasické, mainstreamové publikum nebo někoho, kdo s novým cirkusem divácky začíná?

Určitě na devadesátiminutové představení Wolf australských Circa. Deset úžasně vybavených a připravených umělců,, čistá akrobacie a až extrémní gymnastika, skvělá originální muzika DJ Oriho Lichtika; teď Wolfa hráli na festivalu v Antverpách a právě odtamtud přijíždějí k nám. Běžte i na Francouze Cirque La Compagnie a na jejich velmi zábavný Pandax. Jsou to skvělí kluci, výteční akrobati, mají k tomu ještě čtyři muzikantky, které je nádherně doplňují. To Rasposo jsou hodně divadelní, v představení Hourvari používají lidi jako loutky, takže vedle estetiky se těšte i na existenciální podtón. Visí a chodí po laně, neuvěřitelně skáčou na teeterboardu – jsou originální, ale zároveň klasika, jakou máte rádi.

Ivana Pěkná Vrbíková: Kdo jednou přijde k nám na Letní Letnou a ochutná, ten se bude rád vracet

Rozhovory

Letní Letná není vaším jediným projektem – letos v listopadu se pod kuratelou Asociace nového cirkusu, jejímž jste předsedou, odehraje třetí ročník festivalu České cirkusové noci…

Cirkusové noci jsou skvělý projekt, dnes již celoevropský, který vznikl ve Francii. Ve třech listopadových dnech se odehrávají novocirkusová představení, workshopy, besedy a třeba i výstavy zaměřené na tento žánr. Vznikne cirkusová mapa a vy se můžete jít podívat, když jste zrovna někde poblíž, nebo jet na konkrétní vyhlídnuté představení. Je to skvělé celoevropské PR pro každého, kdo se Cirkusových nocí účastní, jak umělců, tak pořadatelů. Je úžasné vidět, jakou má nový cirkus širokou základnu, kde všude na něj narazíte a že to nejsou jen festivaly. Je skvělé, že se nám podařilo do našeho nadšení pro věc zapojit českou scénu a města, a každoročně přibývají. Letos se Cirkusové noci odehrají 13. až 15. listopadu a přinesou do regionů spoustu představení, dílen, různých workshopů i besed. Chceme ukázat, jak je nový cirkus krásný i během roku, a pomoci regionálním producentům, aby se nebáli jej uvést. Je složitější přesvědčit lidi z regionů, aby přišli; jsou konzervativnější, radši jdou na něco, co znají z televize, nebo na klasické divadlo. Ale když pak vidí krásné představení, třeba se stanou fanoušky a začnou chodit častěji. I v rámci Cirkusových nocí nalézá Letní Letná představení, která pak s radostí zveme do Prahy. Práce na festivalu nekončí posledním představením v šapitó, ale vlastně plynule přecházíme do příprav dalšího ročníku. Už jednáme i o představeních a projektech na dva až tři roky dopředu.

Popularizace nového cirkusu tedy nikdy nekončí?

V novém cirkuse je adrenalin, svoboda, romantika, náročný pohyb i kumšt, což mají hlavně mladí rádi – a ti mladí se pořád rodí noví a noví, takže stále máte komu vysvětlovat a představovat. Nový cirkus je stejně jako tanec věkově omezený, fyzicky tělo vydrží jen do jisté míry. A to je na tom to hezké, že pořád dorůstají noví a noví v uvozovkách cirkusáci a je jich čím dál víc. Kdyby se nový cirkus učil ve škole v rámci tělocviku, určitě to bude děti bavit víc než klasické vzpaž, rozpaž a věčná vybika. Máme ostatně během festivalu několik vystoupení teens skupin, jejichž členové teprve studují a nejsou to žádní profíci. Snažíme se v rámci Letní Letné a Asociace nového cirkusu vytvořit co nejlepší podmínky, aby se obor mohl rozšiřovat, nabírat nové lidi a hlavně aby se zkvalitňoval a profesionalizoval. V Česku nemáme žádnou cirkusovou školu, vše tu vznikalo zdola, tedy že někdo něco začal dělat a pak už byl zkušenější, takže začal ty mladší učit. Dnes už naštěstí spousta mladých lidí mohla vyjet do zahraničí studovat i na zahraničních školách, absolvovali spoustu kurzů a vracejí se učit domů. Já jsem velký optimista, nový cirkus má a bude mít pořád co nabídnout. A taky si nedovedu ten měsíc v létě představit bez života v maringotce uprostřed Letenských sadů, takže budu nadšence pro nový cirkus podporovat, co to půjde. Aby měl festival Letní Letná ještě mnoho a mnoho let před sebou.