Šéf armády Řehka: Jak to bylo s drony v Polsku, se zjistí. Největší hrozbou pro Česko je jednoznačně Rusko
Polsko a NATO ve středu v noci vyslaly stíhačky, aby sestřelily drony, které vnikly do polského vzdušného prostoru během ruského nočního útoku na západní Ukrajinu. Podrobnosti incidentu nejsou zatím úplně jasné. „S největší pravděpodobností se to ale zjistí,“ řekl webu Reflex.cz náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. U toho zdůraznil, že největší bezpečnostní hrozbou pro Česko i Evropu je agresivní Rusko.
„Dokážu si představit tisíc situací, jak k tomu mohlo dojít. Je to velmi nezvyklé a musíme si uvědomit, že u polských hranic na ukrajinské straně zuří válka a že je tam umístěna i kritická infrastruktura, na kterou Rusové opakovaně útočí,“ řekl v rozhovoru pro Reflex.cz k incidentu v Polsku náčelník generální štábu Armády ČR Karel Řehka.
Podle různých informací se mohlo jednat o záměrný útok Rusů, ale mohl to být i jakýsi test připravenosti protivzdušné obrany spojenců v Polsku či se mohlo jednat o technickou chybu. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že neplánovalo útok na žádné cíle v Polsku. Bělorusko, blízký spojenec Moskvy, zase uvedlo, že jeho síly protivzdušné obrany vystopovaly a sestřelily několik dronů, které „ztratily kurz v důsledku opatření elektronického boje“. Pomocí rušení v rámci elektronického boje stroje ztratí orientaci a mohou spadnout jinam, než bylo plánováno. To je na Ukrajině běžné.
Prokremelská propaganda, včetně českých dezolátů a některých českých politiků, ovšem tvrdí, že to Polska letěly ukrajinské drony.
Šéf armády Karel Řehka se domnívá, že je velmi pravděpodobně, že se zjistí, jak to přesně v Polsku bylo a různé spekulace budou vyvráceny. „Jsme schopni vysledovat trasy těch dronů, máme jako NATO integrovanou protivzdušnou obranu, ty prostředky byly určitě sledovány.“ Řehka ale nechtěl nic předjímat, protože incident bude předmětem podrobného zkoumání.
Ještě připomněl, že testování schopností druhé strany je naprosto běžné, zejména když probíhá poblíž nějaké cvičení. „Známe mnoho případů, jak například provokativně letí nějaká stíhačka na okraji či chvíli nad územím jiného státu. A nepřítel pak logicky sleduje reakci druhé strany. Mohlo se jednat i tuto věc. Cizí drony nad Polskem jsou v každém případě věc velmi neobvyklá,“ prohlásil Řehka.
V této souvislosti pak připomněl i další podstatnou věc, na kterou se u incidentu nesmí zapomínat. „Z pohledu České republiky i armády je pro nás nejakutnější a největší hrozbou Ruská federace. Je to zakotveno i v Bezpečnostní strategii státu, který schválila vláda. Stejný názor zastává i NATO,“ vysvětluje Karel Řehka.
Ohledně možných dronových útoků je také dobré zmínit, že Česko navýšilo v poslední době rozpočet armády pro bezpilotní prostředky, abychom se mohli bránit proti cizím dronům i tímto způsobem. „Česká armáda disponuje i speciální dronovou jednotkou a bezpilotní prostředky mají rovněž naše další jednotky,“ dodává Řehka.
V minulých dnech Reflex v rámci přípravy speciální přílohy Obrana a bezpečnost hovořil také s Jakubem Landovským, který byl v minulosti náměstkem ministra obrany, velvyslancem při NATO a je i členem aktivních záloh Armády ČR. „Právě drony by byly pro český obranný průmysl další ideální platformou, na které bychom mohli a měli daleko více pracovat a stavět na ní. Drony by nás posunuly dál, protože současné formy válčení se mění. Navíc nemají tak vysoké vstupní náklady a nejsou věcí je pro vojenské užití, jsou využitelné i v civilním sféře. Bylo by dobré, kdyby v případě dronů v Česku vznikl kompletní produkční řetězec. Schopnosti naše věda, výzkum i výroba na to určitě mají,“ říká Landovský.
