Horká noc nad Polskem: Co vyplývá z dronového útoku na členskou zemi NATO?
Noční útok na Polsko zhruba dvěma desítkami dronů je zatím bezprecedentní záležitostí. Širší důsledky to zatím nejspíš mít nebude, protože Varšava ani NATO zjevně nechtějí hrotit situaci. Naznačuje ale směr, kterým se bude situace v Evropě vyvíjet.
Noční varování před útoky na Varšavu od ukrajinské armády, doporučení nevycházet z domů od polských úřadů a protivzdušná obrana s rozkazy cizí objekty bez milosti sestřelovat. Tak vypadal útok bezpilotních letounů na Polsko. Počty dronů se teprve vyjasňují s tím, jaké jsou záznamy protivzdušné obrany a co vše se postupně nachází na zemi. Jeden z nich dopadl na obytný dům ve vesnici Wyryki poblíž Lublinu, další se postupně nacházejí, pátrání po dalších troskách bude zřejmě ještě nějakou dobu pokračovat.
K útoku došlo krátce po půlnoci a vedení země vydalo rozkaz létající aparáty sestřelit. Podle premiéra Donalda Tuska se tak stalo u všech strojů, které představovaly bezprostřední ohrožení. Poslední dron sestřelilo letectvo v 6:45 ráno, celkem jich stíhačky poslaly k zemi tři až čtyři ze dvou desítek. „Je to akt agrese, který představoval skutečné ohrožení bezpečnosti našich občanů,“ zdůraznilo operační velitelství polské armády. Uvedlo, že v souvislosti s ruskými útoky na Ukrajinu v noci na dnešek nastalo „bezprecedentní“ narušení polského vzdušného prostoru.
Bezesporu jde o další z milníků války na Ukrajině a důležitý okamžik v současné krizi vztahů Ruska a Západu. „Byli jsme svědky nejzávažnějšího narušení evropského vzdušného prostoru Ruskem od začátku války a jsou náznaky, že se jednalo o úmyslné, nikoli náhodné narušení,“ prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Současně se rozjíždí procedura v rámci NATO, kdy je v kontaktu s vedením země generální tajemník Aliance Mark Rutte a NATO úzce konzultuje aktuální situaci s Varšavou.
Zatím jen konzultace
Že pravděpodobně nešlo o důsledek nějaké chyby nebo závady, na tom se shodují mnozí. „Může to souviset s tím, že v pátek Rusko a Bělorusko začíná cvičení Západ 25. A tak testují náš protivzdušný systém,“ řekl polskému rádiu TOK FM generál ve výslužbě Mieczysław Bieniek, veterán mnoha operací, který působil mimo jiné i v centrále NATO. Podle něj by teď měly být využity články 3 a 4 severoatlantické smlouvy o vzájemné výpomoci a konzultacích.
Provokace tohoto druhu jsou obvyklou ruskou strategií, jejímž účelem je šířit strach, chaos a přitom testovat reakce. Od toho se také budou odvíjet případné další kroky. Pokud se díváme zpět, jde přinejmenším o zesílení tlaku přidáním dalšího způsobu provokací poté, co na podzim 2021 zaplavili východní hranici uprchlíci importovaní běloruským režimem z Blízkého východu, Afriky a dalších zemí.
Tato uprchlická vlna už ztratila svou razanci, protože Polsko obehnalo hranici plotem, elektronickými zátarasy a poslalo do oblasti vojsko. Moskva tak zřejmě přechází k dalšímu způsobu provokací a překračuje pomyslnou čáru přímých útoků. Vzhledem k tomu, že přiletěly přes Bělorusko, se k nim však nemusí hlásit (taktika „zelených mužíčků z Krymu“) nebo komunikačně různými způsoby mlžit.
„Obvinění považujeme za bezdůvodná. Nebyly předloženy žádné důkazy, že tyto drony mají ruský původ,“ řekl ruský chargé d'affaires ve Varšavě Andrej Ordaš. „Rusko nemá žádný zájem na eskalaci s Polskem,“ dodal diplomat, který byl krátce po útoku předvolán na polské ministerstvo zahraničí.
Ukrajinské centrum proti dezinformacím tvrdí, že ruská propaganda obviňuje ze zosnování útoku Ukrajinu a některé západní elity, čímž chtějí docílit zapojení Evropy do války. „Podobné zprávy neodpovídají skutečnosti a jsou typickým příkladem, jak se ruská propaganda snaží ospravedlnit své zločiny proti civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny,“ konstatuje v prohlášení.
Horká válka zatím ne, provokace ano
Reakce ale nakonec není tak tvrdá, jak by se mohlo zdát. „Polsko je nyní nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu,“ uvedl polský premiér Donald Tusk. Podle něj není důvod k panice. Ani NATO nepovažuje útok za agresi proti svému území a vše bude řešeno nikoli podle článku 5, ale 4, Polsko už požádalo o příslušné konzultace. Tato stať konstatuje, že „smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany.“
Záložní vojáci polské územní obrany ale dostali výzvu, aby byli připraveni k nástupu do služby v kratších termínech, než předpokládají zákonné nástupní lhůty. Zda celá událost povede k posílení protivzdušné obrany, zatím není jasné. Takový krok ale zafungoval v Rumunsku, kde je po období, kdy do země zalétávaly ruské drony (ale ne v takovém množství) běžně, už vcelku klid.
Zatím není jasné, zda celá událost souvisí s požárem železničních cisteren se zkapalněným plynem ve Vilniusu. Oficiálně se mluví o porušení bezpečnostních pravidel, ale to se může změnit.
Každopádně zatím ještě nejde o začátek a ani náznak „horké“ fáze války, protože další konvenční konflikt kromě Ukrajiny si Rusko dovolit nemůže, a už vůbec ne konflikt s takový protivníkem, jako je NATO.
Všechno tak může zapadat do matrice provokací, sabotáží a intenzivní informační války, která nás s takřka jistou pravděpodobností čeká v nejbližších několika letech. Co bude dál, záleží i na nás.
