Záchranář Knor: Z deseti lidí se srdeční zástavou přežije a vrátí se do života jen jeden
Když přijede sanitka, lidé často očekávají zázrak. Anesteziolog a lékař urgentní medicíny Jiří Knor v Prostoru X popsal, že česká záchranka patří při řešení srdečních zástav ke světové špičce, přesto narážíme na tvrdé limity. Kolik lidí se skutečně podaří zachránit? A kdy je při resuscitaci potřeba dýchat z úst do úst?
Ačkoliv počty výjezdů v Česku stoupají a každou minutu vyjíždí více než dvě sanitky, lékař urgentní medicíny Jiří Knor varuje před přílišným optimismem. Podle něj laická veřejnost často podléhá iluzi vytvořené úspěšnými příběhy: „Představy laické veřejnosti jsou modifikovány i tím, že my se chlubíme našimi pozitivními výsledky. A o těch lidech, kteří zemřou, protože špatný výsledek práce na záchrance je smrt, příliš nemluvíme,“ uvedl v rozhovoru Knor.
Statistiky přežití u srdečních zástav jsou překvapivé, přestože se Česká republika může srovnávat s nejlepšími státy světa. „Pořád přežívá tak, aby se ti lidé vrátili do života, jeden člověk z deseti. Z deseti přežívá jeden člověk,“ uvedl anesteziolog. Dodal také, že v těchto kritických vteřinách je naprosto zásadní pomoc laiků na místě, přičemž největší význam má nepřímá srdeční masáž. „Je lépe provádět alespoň nepřímou srdeční masáž než nic,“ doplnil Knor s vysvětlením, že i bez dýchání z úst do úst má pacient díky zásobám kyslíku v krvi šanci na přežití. Varoval ale před mýtem, který často šíří i někteří lékaři a to je to, že masáž srdce stačí. U případů jako je utonutí, oběšení nebo dětských pacientů může být dýchání z úst do úst rozhodujícím faktorem o tom, zda se dotyčný bude mít šanci vrátit do svého života.
Klíčovým faktorem v boji o život je čas, respektive extrémní zranitelnost lidského mozku vůči nedostatku kyslíku. Jiří Knor zdůrazňuje, že i přes špičkovou úroveň české záchranky, která patří ke světové špičce, jsou biologické limity neúprosné. „U zdravého člověka je to přibližně 4 až 5 minut a poté začínají umírat buňky, které jsou nejvnímavější na nedostatek kyslíku,“ vysvětlil lékař s tím, že i úspěšná resuscitace často zanechává na pacientovi trvalé následky v podobě poruch paměti či motoriky.
Za další nebezpečný mýtus považuje Knor i představu, že se má člověku v bezvědomí vytahovat zapadlý jazyk. „Když se o to budete snažit, tak je lépe udělat něco než nic, ale vy můžete podráždit kořen jazyka a může dojít ke zvracení,“ varoval. U opilých lidí je podle něj riziko ještě vyšší, protože mohou vdechnout zvratky. „V tu chvíli je to obrovský průšvih, v tuhle chvíli už mu jde o život,“ dodal. Správný první krok je podle něj mnohem jednodušší: „Co dělat s člověkem, který je v bezvědomí? Udělat záklon hlavy. Ne příliš velký, ale záklon hlavy, aby se mu zprůchodnily dýchací cesty.“
Chcete vědět, proč Jiří Knor považuje obávaný fentanyl za „dar z nebes“ a jak se liší realita v sanitce od akčních scén v seriálech, na které se profesionálové raději ani nedívají? A jaká je realita výjezdů k agresivním opilcům, kteří zneužívají systém a proč by někteří pacienti měli za zásah zaplatit plnou cenu? Pusťte si celý Prostor X s Jiřím Knorem.
