Budoucnost streamingových služeb má v rukou pár vyvolených. Mezi nimi i tenhle sympatický chlapík v obleku a teniskách, který má rád špičkový fotbal a dobré jídlo, své dvě děti a klidný rodinný život na předměstí Londýna. Jamie Cooke (43), ředitel (GM) Warner Bros. Discovery (WBD) pro střední Evropu a Blízký východ, je ve funkci rok a čtvrt, předtím ovšem jako GM pracoval více než dekádu pro „dobrodružný“ TV kanál Discovery. V Bratislavě jsme si povídali o směřování WBD, jejich kanálu HBO Max a streamingových služeb obecně, o jejich poslání (a znělo to místy skoro veřejnoprávně!) i o sporných momentech z poslední doby – posouvání premiér očekávaných hitů i rušení lokálních evropských producentských skupin v rámci HBO.
Představte si, že jste fotbalový trenér a sportovní komentátor vás požádá, zda byste zhodnotil své konkurenty, ostatní hráče v lize. Jak byste popsal Netflix, Disney+, Apple TV, Amazon Prime a další významné streamingové platformy, jejich silné a slabé stránky?
Tak pozor, fotbal je samozřejmě moje velká vášeň! Myslím, že je lepší položit si otázku, jakou ligu všichni hrajeme, než se zaměřovat silné a slabé stránky jednotlivých týmů. Nejsme až tolik soupeři, jsme v lecčems spoluhráči, v mnoha věcech nám jde o totéž. Jako Angličan bych řekl, že naše prostředí velmi připomíná anglickou Premier League – vysoká konkurence s několika silnými týmy, ne jen s jedním nebo dvěma jako v jiných evropských ligách. Taková konkurence znamená pro milovníky televize lepší výběr a možnosti. Pro spotřebitele se nyní stává problémem přesycenost: kam jít, aby našli to, co chtějí? Myslím, že vyhrají služby, které nabízejí široký záběr a kurátorovaný výběr.
Jak vidíte budoucnost streamovacích služeb?
Trhy zemí ve střední Evropě jsou velmi konkurenční, máte opravdu silné místní hráče a kvalitní veřejnoprávní televize. Jenže kolik týmů se v té nejvyšší lize, která má pro nás jako jediná smysl, udrží? Tři, čtyři? V této části Evropy jsou spotřebitelé neuvěřitelně citliví na cenu a je otázka, kolik předplatných je spotřebitel ochoten zaplatit.
Já pět. Vy?
Šest, jestli dobře počítám. Umíte si představit, jak málo mám času, ale nedokážu odolat a vyzobávám lahůdky od nás i od konkurence. Ale zpátky k vaší předchozí otázce. Mediální průmysl právě přechází od vysoce ziskového lineárního televizního byznysu ke stále se rozvíjejícímu modelu streamování. K tomu se přidávají protivětry, kterým čelí globální ekonomika a ta se zatím ne a ne odrazit ode dna… Následující roky nebudou snadné, ale my se službou Max, která je nyní v provozu v USA a příští rok bude v úplnosti spuštěna na mezinárodní úrovni, včetně střední a východní Evropy, děláme velké pokroky. Vždycky budou existovat výzvy, ovšem my jsme připraveni na úspěch.
Momentálně sedíme v hotelu v Bratislavě, kam jste sem přijel podpořit dokumentární snímek Šťastný člověk o tranzici Čecha žijícího ve Švédsku, Marvina Horvata. Co je na tom filu zajímavého?
Že není jen o Marvinově fyzické tranzici a duševním rozpoložení, ale především o změnách v nastavení celé rodiny, tedy jeho manžela, psychiatra Ivana, a jejich dvou dětí. Popisuje procesy, jakými se zabývají mnozí lidé řešící rozličné potíže s vlastní identitou, a ukazuje, co vlastně znamená být člověkem. Je velmi, velmi reálný a aktuální. O těchhle věcech se bude mluvit čím dál víc a jsem upřímně rád, že jsme mohli režisérce Šťastného člověka Soně Lutherové a dalším tvůrcům pomoci ukázat je veřejnosti. Je ostatně součástí naší strategie zlepšovat společnost, sbližovat lidi, zakopávat příkopy. Svět je dnes názorově rozvrácený, polarizovaný, a myslím, že jsme jako lidstvo lepší, když držíme při sobě a snažíme se porozumět jeden druhému. Samozřejmě HBO není NGO, nejsme neziskovka ani charita, ale pokud jako značka, které lidé věří a která má velký vliv, bez poučování a kázání dokážeme zprostředkovat informace o jinakosti, dělejme to. Pro dobro všech. I proto jsme se na premiéře snímku potkali s prezidentkou Zuzanou Čaputovou – ona sdílí naše přesvědčení, že tenhle svět může být lepší, když budeme žít v toleranci a pravdě.
Díky jakým dalším snímkům, na nichž se WBD producentsky podílí, se snažíte šířit osvětu?
Měli jsme teď například v Maďarsku kampaň související s LGBTQIA+ akcí pride, běžela celý srpen. Zařadili jsme do programu dokumenty, snímky, krátké filmy s příslušnou tematikou, použili duhové barvy… V téhle části světa je zásadní se této problematice věnovat. Vezměte si, co dělá s diváky po celém světě náš film Barbie a naše kuchařské reality shows nebo pořady o renovacích bytů a domů, kde jsou účastníky lidé LGBTQIA+, vysílané třeba na Středním východě. V dokumentech jako Acasã, Můj domov z Rumunska a dalších zase vyprávíme příběhy jednotlivců a komunit postižených environmentálními problémy, v oceňovaném dokumentu Apolonia, Apolonia nebo v Pianoforte vyprávíme příběhy o skutečných hrdinech, které mají obrovský význam pro vzdělávání a zvyšování povědomí o různých společenských problémech. Warner Bros. Discovery je firma, jejíž specializací je už sto let vyprávění příběhů. Marvinův příběh je důležitý a je třeba, aby to co nejvíc lidí slyšelo a vstřebalo – totiž že je možné najít štěstí, pokud je člověk sám sebou, i když to okolí nemusí nutně unisono akceptovat.
Studoval jste archeologii. Chtěl jste se tím opravdu živit, nebo vás to jen zajímalo?
Vždycky mě fascinovalo, proč lidé dělají to, co dělají, jak se vzorce chování nebo postojů odrážejí v čase, a hlavně, proč lidstvo i jednotlivci opakují tytéž chyby, jakých se dopustili v minulosti. Archeologie mi připadala jako zajímavý způsob, jak to zkoumat. Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, jestli se tím budu živit, nebo ne.
Jak a kdy jste si tedy uvědomil, že chcete pracovat ve filmovém průmyslu?
Prostě jsem do toho spadl. Jsem původně pracovníkem HR, takzvaných lidských zdrojů, mohl jsem tedy skončit v jakémkoli odvětví, klidně v těžkém průmyslu. Přišel jsem do Discovery, které se v dubnu 2022 spojilo s Warner Bros. a má tak v portfoliu mimo jiné i vaši HBO, kvůli lidem. Takové rozhodnutí při budování kariéry můžu jen doporučit: najděte si prostředí, kde se cítíte jako doma, a pracujte s lidmi, které máte rádi, kteří vám naslouchají a nechají vás, abyste měli na věci vliv. Snad budete mít taky to štěstí jako já.
Na co se na své současné pracovní pozici chcete nejvíc zaměřit?
Roger Ebert jednou řekl: „Kinematografie je stroj na empatii.“ Tato věta mi utkvěla v paměti a hodně vypovídá o tom, co se snažíme dělat. Ve světě, který je stále více rozdělený a čelí existenční krizi, lidé potřebují inspiraci a empatii, aby mohli něco změnit. Naším posláním je vyprávět skvělé příběhy, které inspirují, zapojují a vzdělávají, a dostat je k lidem. Mým cílem je vybudovat ekosystém produktů a služeb na trzích, za které jsem zodpovědný, aby naše příběhy byly přesně tam, kde je naši spotřebitelé chtějí. Protože streamovací služby podle mě můžou fungovat jen v technologicky dobře připraveném prostředí, kde funguje kvalitní veřejnoprávní televize, síť kinosálů, obchody s filmovým merchem všemožných podob, počítačové hry. Tyhle věci mají podobné konzumenty a jsou na sebe navázané.
Už víc než rok jste ředitelem WBD pro střední Evropu a Blízký východ. Co se vám od vašeho jmenování povedlo a co naopak ne?
Skloubit dvě tak obrovské organizace není snadné, to si jistě umíte představit. Velkým úkolem bylo ušetřit, museli jsme tedy propouštět, aby dva lidé nedělali stejnou věc. Vytvořili jsme z oddělených skupin jeden tým a strávili spoustu času slaďováním toho, čeho chceme dosáhnout – je totiž fakt, že když člověk reorganizuje tak obrovskou korporaci, až moc se zaměří na její vnitřek a přehlíží to, co stojí mimo ni nebo jaksi nad ní. Vzhledem k rozsahu fúze i k tomu, jak rychle se odvětví vyvíjí, jsme postupovali dosti rychle, takže teď ladíme detaily, na které se po cestě zapomnělo, a vyjasňujeme strategii. Negativa? Protože jsme takzvaně zeštíhlovali, neakcentovali jsme strategii růstu a rozvoj odložili. Taky si nejsem jistý, zda jsme v té rychlosti úplně zřetelně říkali našim zákazníkům a možná i uvnitř firmy, co přesně je naším cílem. Po téhle sebekritice se ovšem trochu uvnitř usmívám, protože si vzpomenu na mimořádný úspěch našeho letního filmu Barbie, který možná dříve řečené trochu popírá… Barbie se, pokud jde o tržby, celosvětově stala nejúspěšnějším filmem Warner Bros. všech dob a zatím je v tomhle ohledu se skoro miliardou a půl dolarů na tržbách filmem roku.
Je tu ovšem ještě něco, o co HBO od spojení Warner Bros. a Discovery přišla. Jak vy osobně vnímáte rozhodnutí zastavit veškerý vývoj lokální původní produkce HBO v severských zemích a střední Evropě?
No, my jsme ho tak úplně nezastavili – chceme dál tvořit a taky tvoříme evropský původní obsah, jen ne v takovém měřítku. Jen jsme programové týmy, které zadávají a získávají lokální obsah pro streamování i sítě, zeštíhlili a spojili. Ve druhém čtvrtletí jsme vysílali třeba šestidílný rumunský politický thriller Spy/Master, který měl premiéru na Berlinale, nebo První pětku, finský politický dokumentární seriál o někdejší finské premiérce Sanně Marin a dalších čtyřech vysoce postavených političkách. Nesmím zapomenout na skvělé polské dokumenty Nazí. Hlasití. Hrdí a Boylesque, které běží na HBO, kam přidáme taky Pianoforte, což je polský dokument s premiérou na Sundance, a Apolonii, Apolonii, vítěze IDFA '22 a koneckonců i vašeho festivalu Jeden svět.
Já vím, že HBO Max objednává lokální obsah, ale opravdu mi chybí kvalitní seriály z dílny dnes už rozpuštěné producentské skupiny Terezy Polachové a spol. z HBO CZ: Pustina, Hořící keř, Terapie, Bez vědomí, Až po uši… Je nějaká šance, že si to HBO Max přece jen rozmyslí?
Těžko říct. Ale jsem si jistý, že pokud k nám doputuje skvělý scénář nebo výborná myšlenka na dokument, které vyvíjí velmi úspěšný český tým Hanky Kastelicové a Terezy Keilové, budeme se jimi zabývat. Dveře před dobrými nápady nezabouchneme, to bychom byli hloupí, ne? Přistupujeme také k externímu licencování, poskytujeme svoje filmy a seriály jiným platformám, abychom podpořili naše hlavní činnosti, včetně streamování. Teď třeba náš seriál Vítěz v Česku vysílá stanice SkyShowtime. Klíčové strategické franšízy, jako jsou Přátelé, Teorie velkého třesku, DC Universe, Hra o trůny, Svět kouzelníků a tak dále, zachováme pro naše vlastní platformy. Musíme myslet na to, kde naše filmy a pořady najdou největší publikum a kde dokážou vydělat největší peníze.
Proč jste ale krátce po sloučení Discovery a HBO Max odstranili z knihovny HBO Max některé vlastní, tehdy nové a docela dobré pořady? Třeba dokumentární cyklus Lukáše Hejlíka a jeho dcery Spolu a hladoví. Mohl dál zvyšovat svou sledovanost, jenže spousta hercových fandů neměla šanci ho vidět.
Obsahu, který je ze streamovacích platforem celkem rychle odstraňován, neustále přibývá, a to z různých důvodů, od smluvních oken přes ukončení licenčních smluv až po neuspokojivou sledovanost.
Jakými filmy a pořady nás chce WBD a HBO bavit nebo přivzdělat na podzim a v zimě 2023 a na počátku roku 2024?
Po té Barbie bude pro Warnery těžké znovu zazářit, co? Ale vynasnažíme se. Právě jsme vypustili do kin Sestru 2 u příležitosti desátého výročí franšízy The Conjuring čili V zajetí démonů – horory v kinech pořád frčí. V prosinci přijde na plátna Wonka podle mojí oblíbené klasiky Roalda Dahla – pravda, Fantastického pana Lišáka mám ještě radši –, dosud nevyprávěný příběh o tom, jak se z nejslavnějšího čokolatiéra na světě stal Willy Wonka, s Timothéem Chameletem v hlavní roli. Před Vánoci se vrátí Jason Momoa ve filmu Aquaman a ztracené království, což je pokračování úspěšného Aquamana z roku 2018. V březnu do kin nasadíme Dunu 2 Denise Villeneuva i Godzillu X Kong: Nové impérium, v květnu se vrátí série Šílený Max George Millera s Furiosou, prequelem k Šílenému Maxovi: Zběsilé cestě, s Annou Taylor-Joy v hlavní roli. Přímo do vašich obýváků pak prostřednictvím HBO Max už v říjnu vpustíme třeba spoustu true-crime seriálů, rumunský dokument Můj muslimský manžel, druhou řadu Zlatého věku a počátkem příštího roku taky dlouho očekávanou čtvrtou řadu Temného případu čili True Detective s Jodie Foster a Kali Reis v roli vyšetřovatelek.
