Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, televizní moderátor Rastislav Iliev, majitel klubu Tepláreň Roman Samotný i další známé tváře slovenské LGBTQIA+ komunity a mnoho význačných tamních osobností filmové tvorby a kulturní sféry obecně – ti všichni dorazili na slavnostní premiéru dokument Šťastný člověk (A Happy Man) Soni G. Lutherové.
Včera o osmé večerní se plnému sálu uklonila jak slovenská režisérka se svým týmem, tak čeští koproducenti a protagonisté snímku. Dokument popisuje tři roky života švédského občana Marvina Horvata, jenž se před čtyřiceti lety narodil jako česká holčička. Jak se daří někdejšímu grafickému designérovi a nyní úspěšnému autorovi nejen erotické prózy a queer romancí, který prochází tranzicí, se brzy dočtete v tištěném Reflexu.
Závažné, politické téma
Premiéra snímku s celospolečensky závažným, polarizujícím tématem se konala pouhé dva týdny před slovenskými parlamentními volbami, které mohou z našeho východního souseda velmi snadno udělat proruskou, zaostalou, ke středověkým praktikám vzhlížející zemi (taky vám směšný předvolební pěstní souboj pánů Matoviče a Kaliňáka připomněl zápasy nahých ženštin v bahně?). I proto celovečerní snímek zachycující věrně, eticky, snad až vědecky – režisérka Soňa G. Lutherová je též vědkyní z Ústavu etnologie a sociální antropologie Slovenské akademie věd – proces tranzice jednoho dříve velmi nešťastného, nyní čím dál šťastnějšího člověka vidělo už několik politiků a vysokých státních úředníků včetně slovenské ministryně kultury Silvie Hroncové nebo zmíněné prezidentky Čaputové.
Z domovského Švédska dorazili také Marvin Horvat a jeho muž Ivan, dospěláci z oné česko-slovenské rodiny, která se vyrovnává s tranzicí jednoho z rodičů. Marvin, čtyřicetiletý rodič dvou dětí, jež v dokumentu zůstávají s ohledem na jejich věk v pozadí, působil spokojeně, v souladu s názvem snímku. K tranzici prý přistoupil proto, že potlačovat svou přirozenost už nedokázal: „Už jsme si zvykli na to, že sexualita není černá a bílá, straight a gay,“ řekl Reflexu. „Že existují bisexuálové, pansexuálové, že lidé mají komplikovanější orientaci. Podobně je to i s genderovou identitou – i mezinárodní lékařský konsensus zní, že nebinární lidé nejsou žádný výmysl, ačkoli veřejnost má problém to akceptovat. Totéž se dělo před třiceti lety s bisexuály, proces se opakuje. Brzy se to uklidní a lidé zjistí, že na transgender vlastně nic divného není. Je mi líto lidí, kteří nemají pocit, že by se mohli veřejně vyoutovat – neznám osobně nikoho, kdo by se po coming-outu necítil líp než v klozetu. Donutí vás to udělat si pořádek v životě a to je velmi zdravá věc.“
Porozumět jeden druhému
Z Londýna dorazil i Jamie Cooke, generální ředitel Warner Bros. Discovery (WBD) pro střední Evropu a Blízký východ. „Ten příběh samotný není jen o Marvinově fyzické tranzici a změnách, ale především o změnách v nastavení celé jeho rodiny. Popisuje trable, kterými se zabývají mnozí lidé řešící rozličné potíže s vlastní identitou, a ukazuje, co vlastně znamená být člověkem. Je velmi, velmi reálný a aktuální,“ řekl za koproducenta filmu WBD Jamie Cooke Reflexu. „O těchto věcech se bude mluvit čím dál víc a jsem upřímně rád, že jsme mohli tvůrcům pomoci ukázat je veřejnosti. Je ostatně součástí naší strategie zlepšovat společnost, sbližovat lidi, zakopávat příkopy. Svět je dnes názorově rozvrácený, polarizovaný, a myslím, že jsme jako lidstvo lepší, když držíme při sobě a snažíme se porozumět jeden druhému. Samozřejmě HBO není NGO, nejsme neziskovka ani charita, ale jako značka, které lidé věří a která má velký vliv, ale pokud bez poučování a kázání dokážeme lidem zprostředkovat informace o jinakosti, dělejme to. Pro dobro všech.“
Dokument Šťastný muž se už dříve probojoval na prestižní kanadský Hot Docs Festival, kde měl letos na prvního máje velkolepou premiéru, a pozitivně ho hodnotili také diváci pražského festivalu Jeden svět. Do slovenských kin vstupuje 21. září, v Česku a několika dalších evropských zemích ho diváci uvidí o den později na HBO Max.
