Prezident Asociace horských středisek Libor Knot

Prezident Asociace horských středisek Libor Knot Zdroj: Archív

Šéf Asociace horských středisek: Otevřít lyžařská střediska bez podpory státu by bylo takřka nemožné

Za pár týdnů odstartuje letošní lyžařská sezona. Podle Asociace horských středisek 30 největších skiareálů v zemi podraží skipasy v průměru o 10 až 15 procent. Prezident asociace Libor Knot však toto zdražení nepovažuje za hrozbu, která by měla masově odradit návštěvníky hor. „Navýšení cen skipasů je relativně malé, minimálně pod úrovní inflace a je tedy v běžných intencích. Na celkovou návštěvnost by tedy samotné ceny skipasů neměly mít zásadnější vliv,“ říká.

Za pár týdnů vypukne letošní zimní sezóna. Jak jsou na ni horská střediska připravena?

I přes nepříznivé okolnosti jako jsou energetická krize, inflace a podobně jsou lyžařská střediska připravena návštěvníkům nabídnout služby v nezměněném rozsahu. Určitě to nebude jednoduché a šetření například u energií bude jistě na pořadu dne, ale neměl bych obavy o připravenost středisek. Vzhledem k sezónnímu provozu je jasné, že nemá ekonomický smysl služby omezovat, nebo dokonce vůbec nenabídnout. Provozovatelé lyžařských areálů doufají, a podpořil to i průzkum mezi veřejností, že návštěvníci českým horám zachovávají přízeň. Společně si všichni uvědomují, že pobyt na čerstvém vzduchu, navíc spojený se sportem, je důležitý nejen ke zvýšení fyzické odolnosti, ale i k psychické pohodě.

Na jaké novinky se letos mohou návštěvníci hor těšit?

I letos skiareály investují více než 700 milionů korun do zlepšení služeb a technologií, a to především s ohledem na ekologickou a energetickou udržitelnost. To je vzhledem k aktuálním okolnostem jako covid či energetická krize apod poměrně vysoká částka. Areály nakupují nové efektivněji pracující rolby a čím dál více používají osvědčenou technologii SNOWsat. Ta s pomocí satelitních snímků a GPS ukazuje, kolik sněhu kde leží, což umožňuje mnohem efektivnější hospodaření s přírodním a technickým sněhem. K největším investicím patří budování akumulačních nádrží na vodu, jež jsou důležitou cestou k vyšší efektivitě a současně ochraně malých toků. Skiareály dále investují do digitalizace svých systémů, především v oblasti on-line prodeje skipasů či rezervace vybavení v půjčovnách. Rozšiřují se i samoobslužné pokladny, v nichž si návštěvníci zakoupí skipasy nebo zaktivují ty pořízené on-line.

Na začátku podzimu byla patrná veliká nejistota ohledně cen energií a jejich zajištění pro provoz na celou sezonu. Jak je tomu nyní?

Ano, v průběhu září a října se situace vyvíjela opravdu velmi dynamicky. Na základě vyhodnocení závažnosti situace a také tlaku podnikatelských svazů vydala vláda 7. října nařízení, které nastavilo pravidla pomoci pro Malé a střední podniky. Zhruba 70 procent provozovatelů lyžařských středisek tak má k dispozici konkrétní legislativu, která od 1. ledna 2023 stanovuje zastropování cen elektrické energie i plynu a na základě těchto informací připravují zimní sezónu. Následně došlo k rozšíření podpory i pro Velké podniky (zhruba 30 % našeho trhu) formou alespoň částečných kompenzací za náklady na energie. Lze tedy konstatovat, že i když ceny energií jsou násobně větší, než v minulém roce, lze za současných podmínek alespoň plánovat ekonomiku provozu a lyžařská střediska otevřít. To by bez podpory státu bylo téměř nemožné.

V září prezident Asociace lanové dopravy Jakub Juračka avizoval, že zdražení skipasů na letošní sezonu se bude v tuzemsku pohybovat mezi 10 až 25 procenty. Už máte konkrétnější představu, jak citelné toto zdražení nakonec bude?

Podle zjištění naší Asociace horských středisek si u 30 největších skiareálů lyžaři připlatí v průměru 10 až 15 procent. Se započítáním další stovky menších středisek může být navýšení cen i nižší. Skiareály do cen sice musí promítnout vyšší náklady na energie i další vstupy, ale nelze je zahrnout v plné výši. Nárůst cen skipasů tak stále bude zůstávat pod inflační úrovní. Navíc se rozšiřuje trend nákupů skipasů on-line, kdy ceny jsou předem nižší a lyžaři tak můžou ušetřit až 20 procent, někde až 30 procent. Tyto takzvané dynamické ceny skipasů používá stále více českých skiareálů. Kromě úspory peněz pro návštěvníky přináší také výhodu v podobě lepší regulovatelnosti lyžařů na sjezdovkách.

Bude kvůli úsporám energií, ke kterým vyzvala domácnosti i firmy vláda, nějak omezen rozsah nabízených služeb pro návštěvníky zimních středisek a skiareálů?

Areály budou samozřejmě nuceny šetřit, ale budou hledat úspory jinde než u základních služeb pro klienty, jako jsou příprava sjezdových tratí a provoz lanovek a vleků. Pokud budou nuceni sahat po omezení, může se jednat například o úspory v provozním zázemí, nebo menší četnost nočního lyžování a jiných záležitosti, jež běžného lyžaře významněji neovlivní. V dotazníkovém šetření u 30 největších skiareálů v České republice bylo zjištěno, že 95 procent provozovatelů se v nadcházející sezóně nechystá omezovat základní služby pro lyžaře a chtějí šetřit zejména investováním do dlouhodobých úsporných řešení. 

Očekáváte díky změnám v cenících nějakou významnou změnu v návštěvnosti středisek?

Na základě analýzy dostupných dat je zájem o české hory srovnatelný s minulou sezónou, a to se týká jak českých, tak i zahraničních klientů. Samozřejmě mohou nepříznivé vnější ekonomicko-sociální okolnosti negativně ovlivnit apetit a možnosti trávit zimní dovolenou na horách. Nicméně konkrétně navýšení cen skipasů je relativně malé, minimálně pod úrovní inflace a je tedy v běžných intencích. Na celkovou návštěvnost by tedy samotné ceny skipasů neměly mít zásadnější vliv.