Páter Zdeněk Jančařík (57) léta vedl salesiánské nakladatelství Portál a posléze salesiánskou komunitu v Brně-Žabovřeskách. Jeho knižní rozhovor s Ludmilou Javorovou, která byla jako jedna z mála žen vysvěcena na katolického kněze, a nejnověji též publikace s názvem Žena ať v církvi promluví naznačují, kam by se podle něj katolická církev mohla ubírat.
Kolik je dnes vůbec v České republice věřících? V roce 2011 při sčítání lidu prohlásilo 2,2 miliónu obyvatel, že jsou věřící; k římskokatolické církvi se tehdy přihlásilo 1,1 miliónu lidí. Roku 2019 podle průzkumu STEM věřilo v Boha 35 % z tisícovky respondentů… Jsou tato vysoká čísla realistická?
Věřícím není vždy ten, kdo formálně chodí do kostela nebo byl pokřtěn. Jako věřící skutečně můžeme chápat i ty, kteří se k víře hlásí při sčítání lidu nebo v různých průzkumech – jenže je otázka, v co přesně věří. V obsah katolického náboženství? Nebo v Krista, tudíž mají osobní vztah s Pánem Ježíšem, jak my říkáme? Nebo věří v rytíře Jedi a Hvězdné války? Jak praví Tomáš Halík, v jednom kostele se sejdou lidé úplně jiných věr. Z čísel, která jsem vyčetl v Katolickém týdeníku, dedukuju, že pokřtěno bude v matrikách kolem tří miliónů českých občanů a z nich praktikujících věřících, kteří chodí ke svátostem a účastní se dění v životě katolické církve, jsou možná čtyři nebo pět procent. Po rozpadu monarchie, v roce 1920, přešlo přes milión lidí z katolické církve do Církve československé husitské, po druhé světové válce během atomizace církve vinou tlaku komunistů odešla další spousta lidí… Co zbylo z katolických věřících po listopadové revoluci, je hrstečka, jež přestála ten veliký ateistický tlak.
Demografickou skupinou, kterou je podle mě nejtěžší přivést k víře, jsou mladé a středněvěké vzdělané ženy. Ve své nové knize Žena ať v církvi promluví ostatně sám píšete, že „žena je dnes v západní církvi odsunuta převážně do role naslouchající, poslušné, modlící se a o ničem nerozhodující skromné ,služebnice‘“… Taková pozice dnešním ženám nemůže vyhovovat.
To je pravda, ale ženy praktikující víru jsou nesmírně důležitou součástí západní církve; do kostelů chodí z většiny ženy, zejména ty starší šedesáti let. Ty mladší nejspíš nemají tolik existenciálních otázek a též jim chybí čas, mnohé z nich také církev ztratila, nepodařilo se jí zachytit je dřív.
Během pontifikátu papeže Františka se víc než kdy jindy mluví o zásadnější roli žen v církvi. Píšete, že ženy se dostávají do řídících rolí ve vatikánských nebo jiných církevních úřadech. Které například?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
