Malý Jeruzalém pod Kyjevem: Válka je neodradila, Chasidští židé dál proudí k hrobce v Umani

Umaň je nenápadné město poblíž křižovatky dvou autostrád ve směru sever–jih a východ–západ. Obvykle lidé kolem jen projedou, aniž si něčeho všimnou, a zajedou do centra. Pokud by si všimli, ocitli by se najednou na Blízkém východě.

Úzké uličky v mírně kopcovitém terénu, domy nalepené na sobě způsobem naprosto neodpovídajícím ukrajinským stavebním normám, ale s tím si tu nikdo hlavu neláme. A na budovách reklamy na letenky v hebrejštině, přičemž na Ukrajinu už čtyři roky od začátku války nelétají žádné civilní spoje.

Mezi tím občas projde postavička s vousy, kloboukem a v kaftanu jako vystřižená z počátku minulého století nebo se proženou dvě židovské děti s copánky na elektrické tříkolce. Na rohu prodávají košer hamburgery, u stánku čile diskutuje skupinka už běžně oblečených židů o válce na Ukrajině i u nich doma v Izraeli. Z toho, kolik je tu bister, obchodů, hotýlků i novostaveb, je vidět, že zdejší obyvatelé, nejčastěji přesídlenci z Izraele i dalších zemí, s sebou přivezli peníze.

Během mé návštěvy jsou ulice města poloprázdné. Naplno ožívají koncem srpna, jedenáctého září začíná svátek Roš ha-šana, příchod židovského nového roku. Sjíždějí se sem desetitisíce chasidských židů, aby se v transu pomodlily v okolí hrobky rabína Nachmana z Braclavi, která leží uvnitř místní synagógy. Modlitba, jež má podobu hluboké meditace a říká se jí hitbodedut, je přivádí do transu a patří ke specifikům chasidského náboženství. Třídenní modlitební meditaci pak zakončí koupel v místním jezírku. Chasidé svléknou své tradiční oblečení a beze studu se koupou úplně nazí.