Agrofertsko: Jak se Česko za oponou parazitů a méněcenných mění v holding Andreje Babiše

Na jedné straně je často hluk. To když třeba Filip Turek, vládní zmocněnec pro Green Deal za Motoristy, nazve úředníky na ministerstvu parazity, které je třeba deratizovat. Takové výroky samozřejmě zaujmou a obrátí se na ně mediální pozornost. Na druhé straně je ticho, za kterého se premiéru Andreji Babišovi umně daří – stejně jako v minulosti – využívat moc a státní aparát ke změnám, jež pomáhají jeho byznysovým a soukromým zájmům. 

Jak se za kouřové clony od Motoristů a SPD z Česka stává „Agrofertsko“, lze dobře doložit, když se události položí vedle sebe do časové osy výkřiků a kauz vládních politiků a kroků na jednotlivých resortech. 

V lednu letošního roku například celá republika žila kauzou esemesek Petra Macinky (Motoristé sobě). Ten posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi vzkazy o „extrémní kohabitaci“ a nutnosti povolit ve vládě Filipa Turka. Naštval Petra Pavla tak, až na tiskové konferenci mluvil o vyhrožování a předal celou věc policii.

Vláda zrovna v té době v tichosti přidala stovky miliónů agroholdingům. Konkrétně šlo o nastavení části zemědělských dotací pro rok 2026. Oproti původní verzi materiálu z konce roku 2025, která tehdy byla stažena, došlo k výraznému zvýšení peněz u dvou programů, z nichž historicky nejvíce těží velké zemědělské skupiny. Mezi nimi i firmy ze skupiny Agrofert.

Zjednodušeně řečeno: vláda rozhodovala o tom, kolik peněz a kam v rámci vybraných zemědělských dotačních titulů poteče.

Zatímco v původní, stažené verzi mate­riálu celková částka činila 3,2 miliardy korun, v aktuál­ní schválené verzi jsou to už čtyři miliardy. Zvýšení se přitom v návrhu koncentrovalo do dvou konkrétních položek a dohromady dosahovalo zhruba 800 miliónů korun.