Pokles porodnosti dopadá i na Česko. Zatímco rok 2021 byl v tuzemsku ještě rekordní v nárůstu počtu novorozenců, data za rok 2022 přinesla rychlý obrat. Vloni se narodilo o 12 tisíc dětí méně. S demografickým propadem se v posledních letech potýká hned několik vyspělých zemí. Co stojí za poklesem u nás? Podle odborníků jde o souběh důsledků covidu i faktu, že rodí ženy ze slabých populačních ročníků. Na očekávané změny by se podle nich měl stát včas připravit.
„Klesá počet žen v reprodukčním věku. A to se bude i dál promítat do nižšího počtu narozených. Pokles souvisí také s tím, že jsme neočekávali tak velkou ekonomickou krizi. K odkládání reprodukčních plánů pravděpodobně vedlo i očkovací schéma proti covidu v druhém roce pandemie,“ říká vedoucí katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK v Praze Jiřina Kocourková. Podle ekonoma Daniela Münicha z Národní ekonomické rady vlády mají meziroční výkyvy porodnosti dopad hlavně na školství, dlouhodobější trend pak na důchodový a zdravotní systém. Na změny se ale podle něj stále stát nepřipravuje s dostatečným předstihem.
„Změnit kapacity škol, to se nedá udělat z roku na rok. Obzvlášť v Česku ty věci trvají strašně dlouho. Ten systém, jakým stát poskytuje peníze na dobudování škol a školek, je extrémně nevypočitatelný, složitý a nejistý. Řada škol ani za ty tři roky není schopna kapacity dobudovat,” popisuje.
