Ministerstvo vnitra na svém webu zveřejnilo osobní údaje všech držitelů datových schránek. Pokud datovku máte, každý si může na internetu jednoduše zjistit vaši adresu. Jde o nebezpečné narušení soukromí, které navíc stát může už jen těžko napravit.
Podnikatelům a živnostníkům stát v posledních měsících začal zřizovat datové schránky povinně, někteří občané, kteří nepodnikají, si ji zřídili sami, aby se jim usnadnil kontakt se státní správou. Teď jsou ale jejich osobní údaje volně k dispozici na internetu. Často bez vědomého souhlasu. Lze namítnout, že u podnikatelů a OSVČ se o takový problém nejedná, protože jejich údaje byly dosud veřejně dostupné v rejstříku firem. Jenže ne každý podnikatel má provozovnu přihlášenou v místě svého trvalého bydliště, do kterého nakonec nikomu vůbec nic není.
Naprosto skandální je pak zveřejnění údajů nepodnikajících fyzických osob. V řadě případů se může jednat o příslušníky bezpečnostních složek nebo jiné osoby pracující ve veřejném zájmu, jako jsou třeba soudci, státní zástupci, novináři a další, jejichž adresa by z povahy vykonávané profese a možných rizik neměla být veřejná. Samozřejmě, ve valné většině se jedná o občany, kteří se „nemají čeho bát“, ale i tak je nepřijatelné, aby stát dával k dispozici jejich adresy, které pak může kdokoliv využít například k marketingovým účelům a podobně.
Není cesty zpět
Soubory osobních údajů držitelů datových schránek se už nějakou dobu válí na webu, a i kdyby je nyní ministerstvo vnitra nakrásně smazalo, nic se nenapraví. Jakmile jednou něco dáte volně na internet, už je to navždy veřejné, bůh ví, kdo všechno si tyto soubory již stačil stáhnout a rozmnožit.
Ministerstvo vnitra tvrdí, že zveřejnění osobních údajů není povinné, a kdo si na seznamu nepřeje být, může požádat o smazání. To je další příklad naprosto pitomého uvažování. Přece není nic snazšího než porovnat původní seznam osob s další promazanou verzí a přesně bude jasné, kdo se nechal vymazat, a má tedy z nějakého důvodu zájem na tom, aby jeho údaje nebyly veřejně dostupné.
Dosavadní pokusy českého státu o digitalizaci jsou spíše tragické. Projekty leckdy nefungují, jsou často předražené, výběrová řízení smrdí klientelismem a teď tomu stát nasadil korunu tím, že narušil soukromí milionům občanů.
