Radek Banga: Domov byl nejnebezpečnější místo, kam jsem se mohl vrátit. Tam byla největší hrozba
Bezpečí doma jako dítě nepoznal. Radek Banga v Prostoru X popsal dětství poznamenané domácím násilím, útěk z domova i následky traumatu, které se mu v dospělosti vrátily v podobě panických atak, vzteku a poruch spánku. Zpěvák, muzikant a autor knihy Nepošli to dál je jedním z hlavních protagonistů dokumentární série Láska nebolí, která je teď dostupná na Oneplay. Spolu s psychoterapeutkou z Ligy otevřených mužů (LOM) Adélou Klingelovou mluvil o tom, jak násilí ničí děti i tehdy, když „jen“ přihlížejí, proč oběti často zůstávají a proč by se společnost měla přestat ptát, proč neodešly.
Při sledování dokumentu režiséra Tomáše Kleina měl Radek Banga chvíli pocit, že projekci nevydrží: „Když jsem tam viděl ten finální střih, tak jsem měl takový moment, když to bylo s tím pejskem (kterého jeho otec před zraky malého Radka zabil, pozn. red.), že jsem opravdu měl asi pocit, že budu muset odejít.“ Přiznal, že po narození dcery Evelínky se mu emoce zásadně proměnily. „Nemůžu se dívat ani na filmy, kde je násilí páchané na ženách, dětech. Cokoliv mě úplně rozhodí,“ uvedl. Dokument podle něj zasáhl i lidi, kteří jeho příběh už znali: „Myslím si, že to je tak silné, že to pohne s každým. Možná s psychopatem ne.“
Nejtvrději Banga mluvil o tom, jak se mu v dětství převrátil význam slova domov. „Moje představa domova je, že to dítě se vrací domů a je to pro něj to nejbezpečnější místo. U mě to bylo naopak. Vracím se domů, je to to nejhorší místo, kam se můžu vrátit. To je to nejvíc nebezpečné. Tam je ta největší hrozba,“ popsal. Vzpomněl i na noc, kdy je otec vyhnal ven za matkou. „Nedal nám ani bundy, prostě nás vyhodil v bačkorách, my tam v pyžamech, ve sněhu venku. Teď vy stojíte na ulici a vůbec nerozumíte tomu, co se tu děje, co jsem provedl,“ řekl.
Z domova odešel v patnácti letech, následky si ale nesl dál. „Začal jsem mít těžké poruchy spánku a šlo to se mnou dost z kopce,“ řekl Banga. V době velkých koncertů a veřejného úspěchu Gipsy.cz podle svých slov zažíval jedno z nejtěžších období. „To bylo období, kdy jsem se učil spát. Byl jsem na antidepresivech a když jste u mě doma zavřeli dveře, tak jsem byl depresivní sova. Ten veselý kluk, to bylo jenom navenek, to byla jenom show,“ přiznal. Kdyby dnes mohl promluvit k malému Radkovi, řekl by mu: „Ať se nebojí, že jednou bude šťastnej, i když teď si myslí, že ne.“
Kde končí hádka a začíná domácí násilí? Proč děti nikdy nejsou jen „svědci“ toho, co se děje mezi rodiči? Jak má reagovat člověk, který za zdí slyší křik, ale bojí se, že přivoláním pomoci všechno zhorší? A jak se Radku Bangovi po narození dcery změnil pohled na vlastní dětství, strach i tvorbu? Pusťte si celý Prostor X s Radkem Bangou a Adélou Klingelovou.
Pokud se vy nebo někdo ve vašem okolí potýká s domácím násilím, nejste na to sami. V akutním ohrožení volejte policii na lince 158 nebo tísňovou linku 112. Bezplatnou a nonstop pomoc obětem kriminality a domácího násilí poskytuje například linka 116 006. Ženy zažívající domácí násilí se mohou obrátit také na krizovou linku ROSA 116 016 nebo 800 60 50 80, obě jsou dostupné nonstop a zdarma.
