Patří k nejobsazovanějším hercům své generace. Ještě před pár lety ale dělal Jan Nedbal za barem a plánoval, že pokud se nic nezmění, odletí na Island, bude nalívat místním tam a aspoň u toho pozorovat polární záři. Severský ostrov si zamiloval coby dvanáctiletý, když objevil album islandské zpěvačky Björk. Kromě ní poslouchá i metal nebo screamo, což se podle něj nevylučuje, protože beznaděj se dá vyjádřit různými způsoby. Silné emoce má rád i ve filmu. „Když jsi jako herec postavený do pozice, kdy si nemusíš vymýšlet, protože asi nebudeš věřit někomu, kdo se klepe zimou a je přitom v ateliéru, kde je 25 stupňů. Je lepší, když je ti fakt zima,“ říká s tím, že mrznul už několikrát. Naposled v roli Ctirada Mašína, kvůli které navíc zhubnul 10 kilo.
„Mám na to docela štěstí, když jsem točil Zprávu s Bebjakem, tak jsme v Osvětimi furt mrzli, Poslední závod jsme běhali v minus 20 v košilkách a teď tohle,“ odkazuje Jan Nedbal na natáčení dramatu Bratři, které bude mít premiéru 26. října. Herec se během něj brodil bosý ve dvoustupňové vodě a blátě, nabíral a následně shazoval 10 kilo, aby se ze statného mladíka stal mužem poznamenaným vězněním v jáchymovských uranových dolech. Kromě fyzického nepohodlí přitom cítil i obrovskou zodpovědnost, protože nést na zádech odkaz Mašínů není úplně jednoduché. „Do toho to téma je obrovsky nepopulární v České republice, nebo v Československu a rozděluje se na dva tábory, což mi přijde až komické, protože je to tak těžké téma, že udělat z toho černobílou tématiku mi připadá stupidní,“ odmítá polemizovat o zločincích a hrdinech, protože oba režimy, které zdevastovaly rodinu Ctirada a Josefa, zná pouze z knížek.
Výraznou proměnou před kamerou přitom neprošel poprvé. Už jeho první film Zpráva vyžadoval znatelný váhový úbytek, ke kterému mu dopomohly specifické „dietní návyky“. „V tu dobu jsem byl dost hubený, měl jsem na to asi měsíc a půl, takže jsem prostě přestal jíst a začal pít Jamesona, kouřit cíga, a když jsem měl hlad, tak jsem si dal cígo a kafe,“ vzpomíná na začátek spolupráce s režisérem Petrem Bebjakem, bez kterého by „asi nebyl vůbec nic“. K dnešku mají na kontě šest společných projektů, zatím posledním je minisérie Matematika zločinu, která bude od 28. července k vidění na Voyo. I přípravy na ni byly svým způsobem výjimečné. „Mně nejvíc bavilo to, že jsem měl jako předlohu někoho, kdo ještě žije. Telefonoval jsem mu a říkal: Dobrý den, tady Honza Nedbal, to je Tomáš? Asi bychom měli jít na pivo, protože tě budu hrát, nebo vás hrát, protože jsem mu tehdy vykal, tak bychom si měli něco říct. Tak jsme šli u nás v Dejvicích k Veverce na pivo a já jsem měl u sebe notýsek a dělal jsem si poznámky,“ popisuje, jak si nastudovával postavu Tomáše Tomana, jenž byl odsouzen za vraždu, kterou nespáchal.
Že by strmý nárůst jeho popularity provázela i pověstná daň za ni, nepociťuje. Komentáři na Facebooku a Youtube se baví a bulvár vnímá jako „nechtěného bratrance, kterého máš, a musíš za ním občas přijet na návštěvu, i když se nemusíte, ale zároveň se na něj nemůžeš úplně vykašlat, protože jste rodina.“ Nic vymyšleného se o sobě zatím nedočetl, naopak se diví tomu, že o něm a Oskaru Hesovi ještě nikdo nenapsal, že spolu chodí. „Všechno tomu napovídá, když dáš naše dvě jména do Googlu a ještě tím, jak spolu bydlíme, to je fakt prdel. Oscar je pro mě důležitý, protože je to můj nejlepší kamarád, kterého jsem potkal celkem nedávno, myslím, že se známe třeba čtyři roky, a sdílíme spolu život, byt, ženy ne zatím… Ne, k tomu nedošlo podle mě ještě, anebo si to neříkáme, nevím. Takže se máme rádi, máme spolu dohromady kočku, kterou Oscar přivezl z Brna, chudák, ji tam našel u popelnic úplně domlácenou, tak máme kočku,“ dodává pobaveně a svého hereckého kolegu s nadsázkou označuje za génia a svého životního gurua.
Jakým způsobem se každý den „upravoval“ na natáčení Posledního závodu? Která role má podle něj obrovský charismatický potenciál a rád by si ji zahrál? Proč byl odjezd do Norska nejlepší nápad? A jak se vůbec z diplomovaného zdravotního asistenta stal herec? Na tyto a další otázky odpovídal Jan Nedbal ve speciální sérii rozhovorů Prostor KVIFF X natočené na karlovarském filmovém festivalu.
