Patřím spíš do skeptického tábora, odpovídá rok po vypuknutí války na Ukrajině bezpečnostní analytik Michal Smetana na otázku, jaká bude situace za dalších 365 dní. Válka podle něj letos neskončí. Diplomatické řešení teď rozhodně není na stole, ze strany Ruska očekává novou mobilizaci. Fakt, že prezident Putin tu první nevyhlásil dřív, považuje za strategickou chybu, která umožnila ukrajinským vojákům dobýt zpět okupovaný Charkov a Chersonskou oblast. Nyní znovu ruská armáda přebírá iniciativu na všech úsecích fronty, obnovení ofenzivy ale nemusí vést ke stanoveným cílům. Za pravděpodobnější považuje Smetana scénář, že se Rusko vyčerpá ještě před jejich dosažením. A Ukrajina pak využije nových dodávek západních zbrání a udeří.
Ruská armáda se sice snaží přetavit potenciál mobilizace, současný vývoj může ale hrát do karet Ukrajině, myslí si Michal Smetana. „Rusko má aktuálně na Ukrajině výrazně větší množství lidské síly, než mělo například v létě loňského roku. Na druhou stranu prvotní snahy jsou poměrně rozpačité. Nedaří se mu postupovat nějak významně, to neznamená nutně, že tam nebudou žádné postupy. Například Bachmut, který se velmi často diskutuje v médiích, protože bitva o něj trvá už velmi dlouhou a z relativně malého města se stal symbol této války, jeden z mnoha symbolů, které máme, tak je skutečně možné, že padne, respektive ukrajinská armáda se v nějaké fázi rozhodne, že už nemá cenu ho držet a takticky se stáhne,“ říká bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a koordinátor univerzitního výzkumného centra Peace Research Center Prague, který je toho názoru, že podrobit si celý Donbas včetně území dál na západ se Rusku nepovede.
Navzdory nenaplněným očekáváním není radno ruský útok podceňovat. „Do nějaké míry se riziko eskalace asi snížilo, ale rozhodně není na nule, a pořád nikdo z nás netuší, co se stane v tu chvíli, kdy například ruská ofenziva selže, nedosáhne svých cílů, proběhne úspěšná ukrajinská protiofenziva. Teoreticky se může Rusko dostat do fáze kolapsu vojsk a zase zde bude nějaké rozhodování,“ varuje Smetana před přílišným optimismem a nevypočitatelností ruského vedení. To ostatně může vyvolávat nejistotu cíleně. „Hrozit v tuto chvíli jaderným útokem proti Ukrajině, nebo Spojeným státům, není pro Rusko moc dobrá strategie, protože není moc věrohodná. Ale dávat najevo, že prostředí je nebezpečné a existuje riziko něčeho nekontrolovatelného, je poměrně kredibilní strategie, protože to vytváří pocit nějakého ohrožení. Druhá strana si musí dávat více pozor a možná to může z pohledu Vladimira Putina vést k tomu, že dlouhodobě budou státy opatrnější, anebo že se trochu rozdělí,“ popisuje jeden z možných kremelských kalkulů. Ten by vysvětloval i rozhodnutí přerušit účast země na smlouvě Nový START omezující počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
„V krátkodobém horizontu tohle ještě není úplná tragédie, ale ve střednědobém a dlouhodobém to velmi zhoršuje strategické prostředí a může to vést k nějaké dynamice, která je v reálu velmi nebezpečná, na obou stranách k posilování útočných kapacit a obecně menší přehlednosti, která pak zvyšuje riziko vzniku potenciálního konfliktu, který nechceme,“ upozorňuje bezpečnostní analytik na negativní konsekvence, které s sebou může přinést odmítnutí inspekce jaderných zbraní, k níž se v roce 2010 v Praze zavázali tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv.
Proč zůstává ruská ofenziva za velkými očekáváními? Jaké město představuje strategický cíl? Co je obsahem smlouvy Nový START a kdy ji Rusko poprvé nedodrželo? Nebo jak si lze vykládat návštěvu Joe Bidena v Kyjevě? Na tyto a další otázky odpovídal Michal Smetana, bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a koordinátor univerzitního výzkumného centra Peace Research Center Prague.
