Odmala je roztěkaný, a tak ho učitelka v první třídě uzemnila větou, že nerozumí tomu, jak dva lékaři mohli zplodit takového debila. Jordan Haj ji zmiňuje jako vtipnou historku v souvislosti se svou o pár let později odborně diagnostikovanou poruchou pozornosti, ale zároveň připouští, že ho ve slabých chvílích děsí pocit nepoužitelnosti v každodenním životě. Fakt, že se může živit jako režisér, textař, zpěvák nebo herec a občas vystřídat všechny umělecké profese během jednoho dne, nebere jako samozřejmost. Pro DAMU, kterou absolvoval, se v jeho rodině vžil název Vysoká odborná hopsa hejsa, a tak o svém talentu dlouho pochyboval. Doteď si není jistý, jestli dělá dost, ale když se dívá na končící rok i aktuální turné, pracovně byl úspěšný. Po zdravotní stránce je to horší.
Do jaké míry ho ADHD, projevující se sníženou schopností soustředit se a zvýšenou impulzivitou, ovlivňuje, není Jordan Haj schopen říct. Způsob, jakým funguje a komunikuje, je mu vlastní odjakživa. Co srovnávat může, jsou projevy alopecie, autoimunitního onemocnění, které má v jeho případě přívlastek areata a které se projevuje vypadáváním vlasů, vousů a dalšího tělesného ochlupení. Ty se u něj za poslední měsíce zhoršily natolik, že přišel o 50 % vlasového porostu. „Mluvím o tom otevřeně, protože když už se mi to děje a vím, co to vyvolává ve mně s tím privilegovaným životem, který mám, tak si říkám, že jestli k něčemu můžu být dobrý a jestli mě sleduje na sociálních sítích třeba 50 000 lidí a někdo z nich to má, trápí se, možná ani neví, co to je, protože to je fakt vzácný a blbý a nikdo neví, jak to řešit, tak aspoň předám všechno know-how a řeknu: ‚Hele, a to, že se cítíš tak, že se ti chce zabít do hlavy, to je taky v pořádku, protože i já se tak často cítím,“ popisuje úzkosti, které ho dohnaly až k tomu, že poprvé v životě sáhnul po antidepresivech.
„Zacyklíš se na tom, že to vykrýváš, kde to jde, začesáváš, nemůžeš se pořádně ostříhat, jsi strašně nervózní z větru a máš tady ty povrchní problémy… Já už vlastně reaguju na komentáře, které budou pod tímhle rozhovorem. Každopádně máš tyhle povrchní problémy, které tě neurotizují. A když máš tendenci být úzkostlivý, což asi mám, tak ta neuróza v kombinaci třeba s nějakou docela blbou soustředěností, způsobí, že na to pořád myslíš, což se dělo tenhle rok. Když si spočítám minuty, kdy na to myslím, ale to ani neznamená, že na to myslím aktivně, protože nevydumáš nic, vím, co to je, co mám, že to nemá řešení a že můžu jenom zkoušet léčby, ale kdy si představuješ, jak to vypadá, když si na to prostě jenom vzpomeneš, tak to je třeba v těch nejhorších chvílích, které byly ještě před měsícem, 1000× za den,“ přiznává s tím, že se pro sebe i své okolí stával čím dál nesnesitelnější. Pak se jednoho rána prostě zhroutil. A když mu partnerka navrhla, aby vyhledal terapii, tak i naštval. Nejdřív na ni, poté sám na sebe a následně vyhledal odbornou pomoc.
Co s jeho psychickou odolností naopak nedělá vůbec nic, jsou hejty a nenávistné články, kterých se čas od času stává terčem. „Jsem dostatečně vnitřně arogantní vůči hlouposti,“ říká a uvědomuje si přitom, jak pohrdavě to zní, proto dodává: „Musel jsem se obrnit, protože v Akku, kde jsem žil, jdeš po ulici a tam vidíš tu fakt směšnou, odvrácenou stránku izraelského středověku. Malé arabské děti chodí s kuličkovkou po městě a táta jim říká: ‚Střílej jenom na ty blonďaté, to jsou ty kurvy. A židovský chlapeček jede v kočárku a máma říká: ‚Lízej rychle, nebo přijde Arab, a sní ti to.‘ To je ta nenávist,“ vzpomíná na poměry, ve kterých vyrůstal a které ho naučily nepřikládat váhu urážlivým komentářům.
Na základě čeho mu lékaři diagnostikovali poruchou soustředěnosti? Proč neumí arabsky, když je Arab? Jaký vztah má s rodiči? Co pro něj znamenají nominace a ocenění? Nebo čím je pro něj diplom z DAMU? Na tyto a další otázky odpovídal režisér, textař, zpěvák a herec Jordan Haj.
