Na začátku byl nevinný nápad napodobit na filmovém festivalu scény z oceňovaných snímků. Ta z dramatu Drive, v níž hlavní hrdina ve výtahu dlouze políbí svou sousedku, přitom po svém zveřejnění zahrála na city diváků stejně jako její originál. „Jen“ v českém pojetí přišla místo vlny rozechvění tsunami pohoršení. Těmi, kdo se před kamerou políbili, byli totiž hudebníci Jordan Haj a Jakub Strach. „Do 24 hodin z toho byl spíš zbytečný poprask a pro mě hrozně nepříjemný zážitek než to, s čím jsem do toho šel,“ přizvává druhý jmenovaný, vystupující pod umělecký jménem NobodyListen s tím, že jeho motivací nebylo vyvolat senzaci, ale vyslat rappové komunitě, které je součástí a která je plná machistických stereotypů, jasný vzkaz, že milovat se můžou i dva muži.
Místo pochopení přišlo v reakci na inscenovaný polibek odsouzení, a to nejen od pravověrných heterosexuálů, ale paradoxně i od queer komunity, kterou chtěli oba muzikanti svým gestem podpořit. Tou byli obviněni z queerbaitingu a pinkwashingu, tedy z předstíraného zájmu o sexuální menšiny a kalkulování s ním za účelem vlastního prospěchu. „Mně vlastně v tu chvíli ani nedošlo, že pod naším videem a fotkami jsou hashtagy nějakých značek, které byly pod každým příspěvkem, protože to jsou značky, které sponzorovaly vytvoření toho obsahu. Bylo tam 20 lidí, kteří na tom pracovali a kteří nonstop fotili, natáčeli, oblíkali a tak dál,“ vysvětluje Jakub Strach alias dýdžej a producent NobodyListen okolnosti vzniku nahrávky, za kterou schytal stovky nenávistných zpráv a výhrůžek, co si to dovolil. Zpětně připouští, že podcenil citlivost celé problematiky. Za svou nerozvážnost se na sociální sítích omluvil a zveřejnil, že je sám sexuálně fluidní, takže záměrem nebylo nikomu ublížit.
S odvrácenou stranou popularity se přitom nesetkal poprvé. Zažívá ji i na svých vystoupeních. „Vážím si zájmu a neberu ho jako samozřejmost. Je to něco, na čem jsem makal celý život, co jsem chtěl, takže jsem za to vděčný, mám to rád, ale jsou určité hranice,“ říká a popisuje přitom, jak na něj lidi „hulákají jak na psa“, narušují jeho osobní prostor a často neumějí slušně poprosit. „Nejsou takoví všichni a rád se vyfotím s každým, kdo nebude úplně drzý nebo se nebude chovat přes nějaký limit, je to pro mě furt hrozně hezké,“ dodává na obranu subkultury, kterou kolem sebe za posledních 12 let vytvořil.
Kromě loajálních fanoušků vděčí za to, že může žít svůj sen, i mámě. „Indy se chtěl jednou proletět na simulátoru a napsal to na Facebook. Já jsem ho tam měl přidaného jako fanoušek, tak jsem šel za mámou, která byla přes 20 let letuška, a říkám: ‚Prosím, prosím, prosím, udělej pro mě něco a domluv mi simulátor pro jednoho rappera.‘ Nějak se to povedlo domluvit a on si šel zalítat na velký simulátor, na který se v té době nemohl dostat cizí člověk. A díky tomu jsme se skamarádili. Mně bylo 15 let, on mě pak hodil k sobě do studia, tam mi ukazoval různý věci. A do toho studia chodili samozřejmě i všichni lidi z českého rapu,“ popisuje své začátky na scéně s tím, že musel být „otravné malé dítě“. Ale taky byl slušný a pokorný, a tak mu starší a zkušenější dali šanci.
„Postupně se to nabalovalo a poslední dva, tři roky jsou ty nejúspěšnější. Ale trvalo to dlouho, než se něco začalo dít. Musel jsem mít ostré lokty, všude se cpát. Bylo mě asi všude moc, ale šel jsem si zatím,“ hodnotí zpětně. Spolupráce s největšími českými a slovenskými rappery je dnes pouze jednou z aktivit, které má na kontě. Vedle toho zní jeho hudba v Národním divadle, na zakázku skládá pro značky jako Nike, Dior, Red Bull nebo Louis Vuitton, věnuje se modelingu a jen letos plánuje vydat tři alba. „Bude veselo,“ těší se NobodyListen, který se na podzim objeví i v kinech. Dokument o něm, který ho mimo jiné zachycuje v období, kdy prodělal náročnou operaci spodní a horní čelisti i brady, bude premiérově uveden v hlavní soutěži 26. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava.
Kdy prožíval nejtěžší chvíle v životě? Jaký má vztah k drogám? Jak se coby pořadatel staví k bezpečnosti na svých proslulých Addict parties? Na co se cítí v osmadvaceti starý? Proč je pro něj uvedení jeho hudby v Národním divadle dojemné? A jak se stalo, že měl na krku nejdražší šperk na světě? Na tyto a další otázky odpovídal Jakub Strach alias DJ a producent NobodyListen v Prostoru X.
