Když máte doktorát z elektrotechniky na Stanfordu, čtyřicet amerických patentů a řadu prestižních ocenění, nezdá se být prohlášení, že chcete přispět k celospolečenské změně, nijak přehnané. Pochybnosti přichází, když vyjde najevo, že vyrábíte krémy a mýdla, což navíc působí jako mrhání vědeckým talentem. „Kosmetický průmysl používá ročně 120 bilionů kusů plastů,“ vysvětluje Barbara Paldus, proč po letech ve firmách, jež se zabývaly léčbou rakoviny, dostupností vakcín nebo sledováním uhlíkového cyklu, zakotvila v oboru, který sice dělá svět krásnější, ale taky zamořenější. „Prozatím jsme malí, takže nemáme velké problémy,“ přiznává vědkyně, která poukazuje i na nulovou účinnost nebo toxické složení kosmetiky.
Problémy by Barbara Paldus, dcera světově uznávaného chemika Josefa Palduse, který po okupaci Československa v roce 1968 emigroval do Kanady, nemusela mít žádné. Za velkou louží se narodila, získala prestižní vzdělání a před pár lety taky prodala v přepočtu za asi pět miliard korun jeden ze svých start-upů, který ve čtyřiatřiceti založila v Silicon Valley a ve kterém se dnes vyrábí mimo jiné vakcíny proti covidu-19, a to na zařízeních, na jejichž vývoji se podílela. „Vždycky koukám do budoucnosti a nekoukám se dozadu. Samozřejmě, když udělám chybu, tak se z ní snažím poučit, ale jinak k tomu přistupuju, že je to hotové, je to za mnou, a přemýšlím, co můžu udělat do budoucnosti, co bude zajímavé, čím přispět světu, to je pro mě velmi důležité,“ přiznává vědkyně, která navzdory tomu, že Česko začala navštěvovat až coby úspěšná podnikatelka, mluví velmi dobře česky.
Kromě jazyka ji otec naučil i to, že když někdo řekne, že něco dokáže jedině muž, má to ignorovat. „Funguje to,“ říká pobaveně Paldus, která se ve své dosavadní kariéře nikdy necítila coby žena diskriminovaná. Jediným limitem jí byla absence titulu MBA, když usilovala o místo výkonné ředitelky, které tehdy běžně zastávali absolventi MBA z Harvardu, nikoli akademičky s doktorátem. Ona ale svůj vědecký background vždycky vnímala jako výhodu a díky němu dokázala proniknout do několika různých oborů – od spektroskopie přes biotechnologii až po kosmetiku, což je de facto chemické inženýrství. „Když jsem začala, tak jsem nevěděla absolutně nic o kosmetice, o formulaci a o tom, jak to chodí. Teď už toho vím dost na to, aby dalším krokem pro Codex (značka její kosmetiky - pozn. red.) mohla být, eliminace plastů. Děláme patenty, bude to úplně nová technologie, nová perspektiva na kosmetiku,“ naznačuje.
Ne všichni ale vítají její inovace s takovým nadšením, jakým o něm ona mluví. Logicky, v zájmu výrobců není redukovat portfolio produktů na minimum, jakkoli k péči o pleť stačí pouze tři, víc jich je dokonce kontraproduktivních, nebo vynakládat velké finanční prostředky na klinické testy, když na obal stačí napsat, že 9 z 10 zákazníků zaznamenalo změnu. Není proto výjimkou, že některé výrobky nejenže neplní, co slibují, ale obsahují i nebezpečné látky jako azbest, olovo, arsen nebo benzen. „Když se člověk podívá, jak narůstají problémy s kůží třeba v Americe, tak jen záněty, dermatitidy a tyhle typy kožních problémů stoupají každý rok o 20 %,“ uvádí Paldus.
Stejné procento Američanů je pak podle ní přesvědčeno, že je zeměkoule placatá, takže si nedělá iluzi, že by rizika, na která upozorňuje, vzali v potaz všichni. Tak to ostatně bylo i s očkováním, přitom „jakákoliv vakcína, i Sputnik, je lepší než nic.“ Šířící se paranoiu přitom přičítá sociálním sítím. „Sociální sítě nám nepomohly, protože každý si může říkat, co chce. Nejdřív měly lidi spojovat, teď si myslím, že lámou civilizaci,“ dodává.
Proč představují mikroplasty pro lidstvo takovou hrozbu? Která z vakcín je nejlepší a jak to, že si celosvětový úspěch připsal zrovna Pfizer? Co jí přivedlo do kosmetického průmyslu? Jak se pozná, že Jennifer Lopez lže? Na tyto a další otázky odpovídala Barbara Paldus, vědkyně, podnikatelka a ambasadorka nadačního fondu Neuron.
Pokud Vás Prostor X baví, podpořte ho v anketě Podcast roku. Hlasovat můžete do 5. června 2022 zde. Díky a na slyšenou u dalších rozhovorů.
