„Doba covidu vedla překvapivě k tomu, že se snížila preskripce antibiotik. To jsme nečekali,“ přiznává infektolog Milan Trojánek. Příčinou přitom není nárůst počtu lékařů, kteří by antibiotika předepisovali excelentně, těch je stále pouze třetina. Důvod je mnohem prozaičtější. Povinné nošení roušek omezilo šíření dalších respiračních infekcí, s nimiž obvykle pacienti přichází ke svým praktikům a odchází s receptem na antibiotika. I tak je ale žádoucí dosavadní přístup k užívání těchto léků přehodnotit. „Pokud si neřekneme: ‚Tak dost, takhle s antibiotiky zacházet nemůžeme', tak v roce 2050 bude umírat víc lidí na infekce asociované s antibiotickou rezistencí než třeba na nádorová onemocnění,“ varuje lékař.
„Když léčíte antibiotiky, tak ovlivňujete téměř celou mikroflóru těla, nejen místo, kde je infekce – třeba angína – ale i bakterie, které máte ve střevě. A to antibiotikum působí tak, že vybije všechny bakterie, které jsou na něj citlivé, ale zůstanou bakterie, které jsou vůči němu odolné. A ty se můžou šířit dál v populaci,“ popisuje riziko, které s sebou nadužívání antibiotik přináší, infektolog Milan Trojánek, a dodává, že se týká nás všech.
„Podání antibiotik je něco, co může ovlivnit lidi, kteří je vůbec neužívali, protože odolné bakterie se rozšíří v populaci a jsou těžko léčitelné antibiotiky. Alternativní antibiotika jsou mnohdy méně účinná než ta první, na která jsou rezistentní,“ upřesňuje potenciální vedlejší účinky, které ohrožují celou populaci. Kromě nich je tu ale i reálné nebezpečí. „Když máme rizikové babičky a dědečky, kteří dostanou antibiotika třeba zbytečně na nějakou infekci, která antibiotiky být léčena nemusela, tak oni opravdu můžou dostat jinou infekci, která si najde prostor ve střevě, když dojde k tomu, že se zlikviduje přirozená mikroflóra. Je to infekce, kterou nazýváme klostridiová kolitida, a ta má na svědomí celou řadu životů,“ upozorňuje na závažnost problému.
Řešení tu je, vyžaduje ale zapojení všech zainteresovaných, to znamená nejen lékařů, ale i veřejnosti. „Velká část Čechů ví, že antibiotika nejsou na viry, ale to, co už neví, je, že 80 % angíny je vyvoláno viry a ne bakteriemi. A tam je prostor na to vysvětlit, kde antibiotika ano a kde ne,“ myslí si Trojánek. Obezřetnost je přitom na místě při aplikaci všech léků, včetně těch, jejichž účinnost byla prokázána laboratorními studiemi. Předpokládaný žádoucí efekt se totiž v klinické praxi nemusí potvrdit, což se ukázalo v případě hydroxychlorochinu, který se nevhodně používal v počátcích pandemie k léčbě covidu.
Kdy je vhodné antibiotika předepisovat, která z nich jsou nejmenším zlem, čím se mohou čeští praktici inspirovat u svých zahraničních kolegů a jaký postoj k celé problematice zaujímají pojišťovny, vysvětloval Milan Trojánek v rozhovoru pro Prostor X.
