Zděšení bylo prvotní reakcí Marka Petráše, vakcinologa a přednosty Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, když viděl výsledky studie, ve které se zabýval dopadem očkování na běžnou populaci. Od původně uváděné 95% účinnosti mRNA vakcíny se totiž značně lišily. „Očkování vakcínou od společnosti Pfizer poskytuje relativně vysokou ochranu, ale tato ochrana je časově limitovaná. Zejména kolem čtvrtého měsíce se začíná lámat a postupně klesá až na 60 %,“ shrnuje závěry, ke kterým došel a které nejdříve považoval za chybné. Nebyly, potvrdily je i další publikace a následně i samotný výrobce. Předpoklad, že tzv. zkřížená ochrana může působit dva tři, někdy až čtyři roky se tak ukázal jako nesprávný. K zesilujícímu propadu u ní dochází už po čtvrtroce.
Jedním z vysvětlení, proč ochrana u mRNA vakcín ubývá tak rychle, může být paradoxně preciznost jejich fungování. „Jejich výhodou je konstrukce velmi čistého antigenu. Ovšem je to za cenu toho, že je tak dokonalý, že je přepsán tak, jak je kódován,“ popisuje vakcinolog Marek Petráš s tím, že primárně vznikly v reakci na wuchanský koronavirus, od kterého se omikron odchyluje dramaticky. „Naopak antigenní (proteinové) vakcíny, jak se připravují synteticky biologicky, tak nemají kódování S-proteinu stále stejné, jsou tam určitý odchylky určité chyby, které jsou minimální, ale jistá míra nedokonalosti je jenom ku prospěchu větší a širší ochrany,“ upřesňuje benefity, díky kterým by nová vakcína od společnosti Novavax mohla být účinnější déle.
Jako problematický se ukazuje i počet dávek. Každá další totiž může být kontraproduktivní, varuje Petráš. U jedinců, kteří prodělali covid-19 a nechali se očkovat, bylo totiž prokázáno, že „jedna dávka je ještě rozumná, ale ta druhá dávka naopak vedla k tomu, že síla protilátek začala klesat, že začal klesat počet buněk, které produkují tyto protilátky, a to jsou všechno předzvěsti toho, že je to nadbytečné očkování,“ vysvětluje a dodává, že s ohledem na toto zjištění dává podle něj smysl po prodělání nemoci jednodávkové očkování vakcínou Johnson. Předešlá vláda, se kterou diskutoval, ale byla k takovému doporučení skeptická a za optimální způsob, jak s nákazou bojovat, označila prodělané onemocnění a dvě až tři dávky očkování.
„Proč se to takhle propagovalo, nebo možná propaguje dodneška, říct neumím. Můžete to být tisíc různých důvodů, například koupilo se hodně těchto vakcín, nebo když to dělá celý svět, tak to dělejme stejně, jestli to dělá celý svět špatně, tak to dělejme stejně špatně i my,“ říká Petráš a pokračuje: „Je to škoda. V 60. letech bylo Československo první zemí na světě, která eliminovala dětskou přenosnou obrnu, byli jsme vzorem. Vím, že jsme hodně ztratili, ale je tady stále dost lidí, kteří o tom umí uvažovat a rozhodovat, ale bohužel rozhodují ti, kteří tyto poznatky buď ignorují, anebo nemají.“
Nedostatečně hodnotí také nové opatření, které vejde v platnost 17. ledna a v souladu se kterým budou zaměstnanci povinni se dvakrát týdně testovat pomocí samotestovacích antigenních testů. „Tady je bohužel pan ministr Válek v rozporu se základy a principy surveillance, kterou provádíme, což je metodika kontinuálního hlášení, a v rámci tohoto hlášení žádný zaměstnavatel nefiguruje. To může být hlášeno jenom prostřednictvím lékařů a laboratoří, a jestliže je z tohoto procesu vynecháte, pak by musel asi pravděpodobně udělat speciální zákon nebo vyhlášku, která by upravovala pravidla surveillance, a to se obávám, asi zatím v tomto ohledu nebylo domyšleno,“ upozorňuje na možné komplikace, které povedou k nedůvěryhodným a zkresleným datům.
Jaká jsou další úskalí ultramoderních vakcín a má v současnosti smysl nechat se očkovat těmi aktuálně dostupnými, co by se stalo, kdyby se koronavirus znovu plně adaptoval na zvířata a bude očkování čtyřmi nebo dokonce pěti dávkami historický precedens? I tyto otázky zodpověděl Marek Petráš v rozhovoru pro Prostor X.
