„Vytvořil se tu takový zvláštní lidský typ, který je charakterizován několika typickými postoji," říká kněz, filozof a teolog Tomáš Halík. „Jsou to lidé, kteří nesnáší intelektuály, odborníky, Evropskou unii, migranty, islám, bojují proti homosexuálům, je jim sympatičtější Rusko než Amerika, nemají rádi disidenty, říkají, že předlistopadový režim byl nakonec lepší než ten polistopadový. A teď jsou bojovníci proti očkování, to je další symptom stejné diagnózy. Je to značné procento lidí, se kterým je strašně těžko komunikovat,“ popisuje s tím, že právě takový osobnostní profil je vlastní pisatelům sprostých a výhružných mailů, které dostává. Sympatií se mu nedostává ani od Miloše Zemana, jeho slovní výpady ale na rozdíl od internetových útoků bez reakce nenechává, protože „sotva pan prezident slezl hrobníkovi z lopaty a ožil, tak začal zase lhát. To si nemůžu nechat líbit.“
„Pro tenhle druhý tábor jsem ztělesněním toho, co nenávidí: intelektuály, kněze, Pražáky, bývalé disidenty, přátele Václava Havla. Jsem tohle všechno v jednom, ztělesnění lumpenkavárny,“ je si Tomáš Halík vědom toho, čím by byl jako prezidentský kandidát limitován. Kandidaturu sice kdysi zvažoval, ale dnes by pro něj byl návrat „do rybníčku české politiky krokem zpátky.“ Ideální adept na Hrad by podle něj měl vyhovovat oběma znepřáteleným táborům rozdělené společnosti, což by mohl splňovat třeba Petr Pavel, Lenka Bradáčová nebo Danuše Nerudová.
S odcizením se přitom nepotýká jen společnost, ale i církev. „Tam, kde byl katolicismus příliš tradicionální a příliš národnostně zakotvený, tak nebyl schopen se přizpůsobit novému socio-kulturnímu kontextu a najednou to řachlo,“ upozorňuje kněz, teolog, filozof a vysokoškolský pedagog, podle kterého není cestou laciná modernizace. Podstatné je spirituální a intelektuální prohloubení. „Dneska hlavní konkurencí církevního náboženství není ateismus, ale je to spiritualita. Žízeň po nějakém hlubším zakotvení a duchovní zkušenosti. Církev by měla kultivovat a evangelizovat právě duchovní oblast, protože ji trošku zanedbala. Říkala: ‚Spiritualita je pro ty kláštery, to je taková ta vyšší část a ten běžný křesťan, nechť plní přikázání, chodí do kostela a to je to základní.‘ Lidem to ale dneska nestačí,“ bilancuje.
Řešení vidí ve vizi, kterou razí papež František. „Poslední encyklika Fratelli tutti, O lidském bratrství je dokument, který by pro 21. století mohl mít podobnou důležitost jako měla Všeobecná deklarace lidských práv pro 20. století. Nabízí určitý typ základních hodnot, které by se měly respektovat. Jistěže je to svého druhu sen, to on taky říká, ale já mám pocit, že sny jsou silné a že je potřebujeme. A samozřejmě potřebujeme lidi, kteří je budou reprezentovat a uskutečňovat. Myslím si, že papež František je přesně takovým typem člověka,“ dodává Halík.
Proč tradiční církevní prostředí neumí rozvíjet smysl pro duchovno, co se stalo s polskou církví, že je v troskách, jak si vysvětluje náhlý obrat v prezidentově jednání o vládě a proč se ho nechystá žalovat za urážky, i když je o své výhře přesvědčen, prozradil Tomáš Halík v rozhovoru pro Prostor X.
