Mustafa Kemal zvaný Atatürk: Život tureckého reformátora | Reflex.cz
nahoru

Mustafa Kemal zmodernizoval Turecko, teď se od něj Turci odvrací. Kdo byl zbožňovaný Atatürk?

Lukáš Lhoťan19. května 2019 • 13:00
Mustafa Kemal: Reformátor Turecka
Mustafa Kemal: Reformátor Turecka
• foto: 
Archiv/ČTK

Dne 19. května 1881 se narodil první turecký prezident Mustafa Kemal zvaný Atatürk (otec Turek). Stalo se tak v rodině celníka v dnešní řecké Soluni. Celé jeho rodné jméno zní Mustafa ibn Ali. Kemalova rodina patřila v Soluni k nižšímu úřednictvu a společensky to neměla jednoduché, protože Turci, byť byli součástí vládnoucího národa, byli v tomto městě vystaveni opovržení ze strany dalších místních etnik – hlavně místních Řeků.

Kemalovo dětství bylo velice těžké. Zemřel mu otec, rodina neměla peníze, a tak jeho matka s ním a dalšími sourozenci odešla na venkov, kde Kemal pracoval u příbuzných, aby uživil rodinu. Byť je rodinný původ Mustafy Kemala přijímán jako turecký, někteří badatelé spekulují i o albánském či bulharském původu a islamističtí odpůrci Mustafy Kemala o něm šíří, že pochází z rodiny Židů, kteří naoko konvertovali k islámu.

Ve svých dvanácti letech se Kemal vrátil do Soluně a podařilo se mu uspět v přijímacích zkouškách na vojenskou školu, kde tedy zahájil svou vojenskou kariéru. Postupně absolvoval vojenské školy v Monastiru a Istanbulu, kde nakonec dokončil istanbulskou vojenskou akademii v hodnosti kapitána s velmi dobrým prospěchem.

Hra o trůny: Šílený král Aerys. Kdo byl otec Daenerys a dědí se u Targaryenů šílenost?

Vojenský talent

Již od svého mládí se Kemal zajímal o politiku a pohyboval se v kruzích mladotureckého hutí, které usilovalo o modernizaci Turecka, prosazení nacionalismu Turků proti náboženské vládě sultána a obnovení slávy Osmanské říše ve světě.

Po absolvování vojenské akademie zastával Mustafa Kemal různé armádní pozice, a jeho velitelský talent se poprvé naplno projevil během italsko-osmanské války v roce 1911 až 1912, kdy Mustafa Kemal velel obraně libyjského přístavu Tobrúk a se svými muži odrazil italský námořní výsadek, a znemožnil tak Italům (dočasně) Tobrúk obsadit.

V době 1. světové války na sebe soustředil pozornost, když v letech 1915 až 1916 sehrál zásadní roli v porážce vylodění dohodových vojsk (v čele s Anglií) v oblasti Dardanel v Bosporském průlivu. Tehdy Mustafa Kemal velel 19. turecké divizi. Díky svému velitelskému umění se stal hrdinou tureckého národa. Z této doby je připomínán i jeho projev k vojákům, kterým velel v boji proti vojákům Dohody, kdy řekl: „Muži, já vám nepřikazuji útočit. Přikazuji vám zemřít.“

Jak se volí ve volbách do Evropského parlamentu? Vybrat jediný lístek a kroužkovat jen…

Vztah ke křesťanům

Po skončení 1. světové války se Mustafa Kemal postavil do čela odporu proti osmánskému sultánovi a politice vítězných dohodových mocností. Vedl vojenské jednotky bojující proti řecké armádě, která zahájila invazi do Anatolie. V bitvě na řece Sakarya Mustafa Kemal řeckou armádu porazil a začal ji zatlačovat zpět k moři. Byť v dobách 1. světové války se Mustafa Kemal nepodílel na vyvražďování křesťanů muslimy v rámci arménské genocidy, během řecko-tureckých válek se některé jednotky pod jeho velením staly odpovědné za masové vraždění křesťanů (hlavně Řeků), což bylo nejviditelnější na masakru během tureckého dobytí Smyrny (dnes turecké město Izmir).

V roce 1922 se Mustafu Kemalovi podařilo dokončit vyhnání řecké armády z Anatolie a vyjádřil ochotu k jednání o příměří, které také nakonec proběhlo. Došlo tak k uzavření příměří (11. října 1922) a následně k uzavření tzv. Lausannské smlouvy (23. srpna 1922), která završila řecko-tureckou válku a stanovila podmínky míru. V rámci této smlouvy bylo dohodnuto přistoupit i k výměně obyvatel dle náboženského klíče, takže muslimové (mnohdy rodilí etničtí Řekové) byli vyhnáni do Turecka (s výjimkou muslimů v západní Thrákii) a naopak z území Turecka byly vyhnány komunity většiny křesťanů (s výjimkou Istanbulu a některých malých osídlení).

Důvodem, proč evropské mocnosti byly ochotny respektovat nové turecké nacionalistické vedení v čele s Mustafou Kemalem byl i fakt, že Mustafa Kemal se nepodílel na genocidě arménských křesťanů v době 1. světové války.

Buffalo Bill Evropanům ukazoval pohádky o Divokém Západě, svou show s Indiány předvedl…

Turecká republika

Dne 29. října 1923 byla vyhlášena Turecká republika a Mustafa Kemal byl zvolen jejím prezidentem. Po svém definitivním uchopení moci zahájil Mustafa Kemal postupnou modernizaci Turecka a zásadní reformy namířené proti náboženskému konzervativismu, se snahou učinit z Turecka moderní zemi dle západního střihu s důrazem na nacionalismus a autoritativní (až diktátorské) vládnutí.

V roce 1924 Mustafa Kemal nechal zrušit osmanský chalífát, který sice již existoval stejně pouze symbolicky, ale jednalo se o jasně protináboženský krok, který měl ukázat sílu nového tureckého režimu. Byť v Evropě je Mustafa Kemal mnohdy vnímán jako bojovník proti náboženství po vzoru francouzských revolucionářů z konce 18. století, ve skutečnosti tomu tak nebylo.

Mustafa Kemal nevedl válku proti náboženství, ale pouze proti jeho ortodoxnímu pojetí. Podle jeho názorů mělo islámské náboženství být soukromou věcí věřícího stejně jako křesťanství, a naopak stát měl být sekulární. Vliv na něj nejspíše měl i fakt, že pád Osmanské říše způsobil ultrakonzervativní náboženský postoj osmanských elit odmítajících modernizaci, zatímco evropští protivníci byli sekulární, a proto měli i mnohem efektivnější státní správu a společnost.

O náboženství Mustafa Kemal údajně řekl: „Náboženství je důležitou institucí. Národ bez náboženství nemůže přežít. Je však také velmi důležité poznamenat, že náboženství je spojovacím článkem mezi Alláhem a jednotlivým věřícím. Nelze povolit makléřství se zbožnými. Ti, kdo využívají náboženství pro svůj vlastní prospěch, jsou odporní. Jsme proti takové situaci a nedovolíme ji. Ti, kdo používají náboženství takovým způsobem, oklamali naše lidi; právě proti takovým lidem jsme bojovali a budeme dál bojovat. Vězte, že cokoliv je v souladu s rozumem, logikou, výhodami a potřebami našich lidí, je stejně tak i v souladu s islámem. Pokud by naše náboženství nebylo v souladu s rozumem a logikou, nebylo by to dokonalé, konečné náboženství.“

První světová válka ve filmu. 10 nejlepších snímků o Velké válce, které byste měli vidět

Kemal a islám

Islám jako takový vnímal Musafa Kemal jako překážku v jednotě tureckého národa, protože islám je pro něj nástrojem pro ospravedlnění arabské nadvlády: „Ještě před přijetím náboženství Arabů byli Turci velkým národem. Po přijetí náboženství Arabů toto náboženství nevedlo ke spojení Arabů, Peršanů a Egypťanů s Turky a vytvoření národa. (Toto náboženství) spíše uvolnilo národní svazek tureckého národa a vedlo k otupění národního nadšení. To bylo velmi přirozené. Protože účelem náboženství založeného Mohamedem nad všemi národy bylo dotáhnout to k arabské národní politice.“ Ovšem zároveň tvrdil, že sekularizace společnosti pomůže i povznesení islámu: „Náboženství islámu bude povýšeno, pokud přestane být politickým nástrojem, jako tomu bylo v minulosti.“

Například některé pokusy Mustafy Kemala zbavit islám jeho arabského vlivu byly až úsměvné. Příkladem byla snaha zrušit konání modliteb v arabštině a nahradit ji turečtinou, nebo místo slova Alláh používat turecké slovo pro Boha Tanri. Všechny tyto pokusy se setkaly s neúspěchem. Naopak zrušení muslimského kalendáře a přechod na kalendář evropský (tzv. gregoriánský) se setkal s úspěchem. Stejně jako zavedení povinnosti mít příjmení.

Jacques-Yves Cousteau: Neunavný podmořský dobrodruh
Šimon Šafránek 22. června 2018 • 09:22

Jacques-Yves Cousteau: Neunavný podmořský dobrodruh

Kemal a Hitler

Dalšími Kemalovými kroky bylo zrušení používání arabského písma a jeho nahrazení – s menšími úpravami – latinskou abecedou. Mustafa Kemal tak dokázal prosadit reformu, která v jeden okamžik učinila z celého národa analfabety, kteří se během pár týdnů naučili nové abecedě a písmu. O této radikální reformě změny písma řekl přední kemalista a nástupce Kemala Mustafy ve funkci prezidenta, Ismet Inönü: „Reformu abecedy nelze připsat snadnosti čtení a psaní. To byl motiv Envera Pashy. Velkým dopadem a přínosem reformy abecedy pro nás bylo, že uvolnila cestu ke kulturní reformě. Nevyhnutelně jsme ztratili spojení s arabskou kulturou.“

Přesně v duchu moderního vědeckého myšlení své doby byl Mustafa Kemal zastáncem sociálního (národního) darwinismu a věřil, že jen silné národy si uchovají svou existenci. Byť jej obdivoval nacistický vůdce Adolf Hitler, Mustafa Kemal otevřeně Hitlera a jeho politiku odmítal a cítil se být Hitlerovým obdivem silně uražen. Traduje se, že o Hitlerovi řekl: „Já jsem zotročený lid přivedl ke svobodě, zatímco Hitler svobodný lid zotročil.“

Mustafa Kemal také nařídil pomáhat Němci pronásledovaným Židům a například některé židovské akademiky nechal pozvat do Turecka, aby tam vyučovali a zároveň tak unikli pronásledování v Německu.

Měli jsme se v září 1938 bránit? Československo bylo tehdy zbrojařskou velmocí

Kemal versus Erdoğan

Mustafa Kemal zemřel v roce 1938 a dodnes je pro turecký národ významným symbolem a významnou historickou osobností. Jeho hrob se nachází v hlavním městě Turecka Ankaře a jeho osobnost je mnohými lidmi uctívána až zbožňována. Může se o tom přesvědčit každý návštěvník Turecka, neboť většina měst má minimálně jednu sochu Mustafy Kemala a jeho portréty jsou i v mnohých obchodech a na ulicích.

Základem ideologie kemalismu je šest principů: nacionalismus, laicismus (sekularismus), republikanismus, etatismus (důraz na význam role státu), revolucionismus a populismus. V souvislosti s dnešní dobou je několik významných prvků politiky Mustafy Kemala, které se dostávají do ostrého rozporu s chováním dnešních vrcholových představitelů Turecké republiky, a to hlavně z okruhu současného tureckého prezidenta Erdoğana.

Hlavním odklonem je stále zřetelnější politika nabourávající laický/sekulární charakter turecké společnosti. V době Mustafy Kemala byly zrušeny náboženské nadace a byly zakázány náboženské řády. Náboženství se ve škole nevyučovalo a bylo soukromou věcí občanů. Ovšem postupně po smrti Mustafy Kemala se začaly věci měnit, a hlavně během vlád tzv. demokratických stran od roku 1950, původně v opozici proti kemalistům, došlo k obnovení náboženské výchovy ve školách – nejprve pro studenty dobrovolné, a poté povinné. Turecký stát také nepodporuje jiné směry islámu a neislámská náboženství s výjimkou sunnitského islámu. Reálně je tak popřen princip laickosti a sekularity.

Zároveň instituce původně vytvořené kemalisty pro kontrolu nad náboženským životem v Turecku se proměnily v nástroj prosazení vládnoucí ideologie tureckých islamistů, a to nejen v Turecku, ale díky mezinárodním dohodám i v mnoha tureckých komunitách v Evropě, kam turecké úřady vysílají své duchovní.

Kirk Douglas: Herec, který si musel změnit jméno, aby se chytil. A vyplatilo se to

Imperialismus

Druhou oblastí, v níž se současná politika vládnoucího režimu v Turecku odklání od ideologie Mustafy Kemala, je návrat k imperiální politice vměšování do oblastí, které kdysi patřily Osmanské říši a které dnešní islamistické vedení Turecka vnímá jako historická území, na něž má Turecko právo vlivu. Mustafa Kemal byl velkým odpůrcem imperialismu. Podle jeho představ měl sice turecký stát konsolidovat své území, a to i za užití násilí, ale neměl se nijak pokoušet o expanzi své moci mimo hranice Turecké republiky. V této souvislosti jsou památné dva jeho výroky: „Není-li život národa ohrožen, válka je vraždou,“ a: „Mír doma, mír ve světě.“

Když v dnešní době sledujeme obdiv ze strany současné islamistické vlády Turecka k Osmanské říši a touhu prezidenta Erdoğana oživit slávu Osmanské říše (podněcování islamismu v muslimských komunitách v Evropě, invaze do Sýrie či vměšování se na Balkáně), tak můžeme vidět, v jak zásadním kontrastu je toto chování s ideologií Mustafy Kemala, který ke snaze Osmanské říše jít proti Evropě řekl: „Naším cílem je nyní posílit vazby, které nás spojují s ostatními národy. Na světě může být mnoho zemí, ale existuje pouze jedna civilizace, a pokud má národ dosáhnout pokroku, musí být součástí této civilizace. Osmanská říše začala upadat v den, kdy, pyšná na svůj úspěch proti Západu, zpřetínala vazby, které ji spojovaly s evropskými národy.“

Turecký fenomén jménem meyhane: Bary přátelství a radosti, kde nepohrdne alkoholem ani …

Kemal jako feminista

V ženské otázce patřil Mustafa Kemal k progresivnímu směru, dnes by asi byl nazván feministou, kdy například ženy v Turecku měly práva, jež se nedostávala ženám v mnoha zemích Evropy a Ameriky. Sám Mustafa Kemal vnímal ženy jako důležitou součást národního hnutí a úspěšnosti Turecka v souboji s jinými národy. „Pokud se ženy nebudou odteď podílet na společenském životě národa, nikdy nedosáhneme našeho plného rozvoje. Zůstaneme nezvratně zpátečničtí, neschopní jednat na rovnocenném základě s civilizacemi Západu,“ řekl jednou Mustafa Kemal. A také řekl: „(Turecké ženy) žily bez závoje po 5000 let a přikrývaly se pouze v posledních 600 letech.“

Právní reformy také přinesly zásadní změnu pro ženy. Byly zrušeny zákony islámského práva šaría a ženy dostaly stejná práva jako muži. Mnohoženství bylo zakázáno pod trestem vězení na několik let a Mustafa Kemal prosadil podporu žen ve vysokoškolském vzdělávání. Několik let před smrtí Mustafy Kemala se například v parlamentních volbách dostalo do parlamentu i 18 žen, a to v době, kdy v jiných evropských zemích ženy nesměly ani volit.

Současná postupná islamizace turecké společnosti prováděná shora režimem tureckého prezidenta Erdogana vyvolává u mnohých tureckých žen obavu z budoucnosti ženských práv v této zemi.

Zhodnotit odkaz Mustafy Kemala je dnes velice těžké a jen budoucnost ukáže, jestli jeho snaha modernizovat a civilizovat tureckou společnost dle západního vzoru je trvalou skutečností nebo pouze výjimkou v turecké historii. Tak nebo tak je ovšem zřejmé, že mnoho ze základů turecké politické kultury ustanovené Mustafou Kemalem k upevnění tureckého nacionalismu a sekularismu je dnes využíváno proti sekularismu na podporu islamismu. Budoucnost tedy ukáže, nakolik je idea Mustafy Kemala životaschopná.

Jako na Gallipoli: Můžete se domů vracet v rakvích, hrozí Australanům turecký prezident…
Unikátní historické fotografie prostitutek v muslimském Íránu, dnes by tyto ženy režim …




Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Zelený Raoul: Putin vymývá mozky. Seriál Černobyl lže o sovětské propagandě
PREMIUM X Jen si tak mňouknout: Od kočičin po Babiše aneb Stručné dějiny českých demonstrací
PREMIUM X Děkuji, že jste mi pomohl, soudruhu. Jak legenda českého big beatu Kosťa Ruchadze utekl fízlům přímo na Západ
PREMIUM X Kdo to všechno zaplatí? Možné scénáře kolem auditů na dotace Evropské unie
PREMIUM X Obrácení hříšného Polykače: Z pašeráka, který v žaludku převážel hašiš, se stal pracující vzorný otec

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější