Psychická krize v přímém přenosu: Kauza Perez Hilton a jak mluvit o nebezpečných videích
Živá vysílání na sociálních sítích opět otevřela náročnou debatu o šíření nebezpečného obsahu. Výrazným impulsem se stala událost okolo amerického blogera Pereze Hiltona, který na platformě TikTok v živém přenosu procházel psychickou krizí a sebepoškozoval se.
Chybou moderátora zůstalo video v éteru patnáct až třicet minut, z čehož vznikla řada snímků obrazovky šířených na dalších sítích. Diváci nakonec zalarmovali floridskou policii, která zasáhla a zprostředkovala mu odbornou pomoc.
Podobné incidenty upozorňují na riziko takzvaného Wertherova efektu, kdy sledování drastického obsahu či sebepoškozování může u zranitelných jedinců vést k napodobování. Dospělí i rodiče by proto měli přesně vědět, jak v takových chvílích postupovat.
Při náhodném spatření nebezpečného videa platí tři základní pravidla vyjádřená plnými kroky. V první řadě je nutné zneklidňující či nebezpečný obsah ihned vypnout a dále jej nesledovat. Následně je potřeba závadný materiál okamžitě nahlásit moderátorům dané platformy. Třetím a nejdůležitějším krokem je o celém zážitku promluvit s někým blízkým, rodičem nebo odborníkem.
Při komunikaci s dětmi je přitom klíčové nereagovat panikou ani hrozbou zákazů telefonů. Místo toho je vhodné otevřeně se zeptat na jejich pocity a vysvětlit jim, že algoritmy sociálních sítí staví na vyvolávání šoku a strachu. Stejně tak je podstatné zdůrazňovat, že lidé zachycení v těchto situacích představují jedince v psychické tísni, nikoliv internetový trend.
V případě potřeby je možné využít dostupné krizové linky pomoci. Dětem a mládeži pomáhá nonstop a zdarma Linka bezpečí na telefonním čísle 116 111. Dospělí se mohou obrátit na Linku první psychické pomoci na čísle 116 123. Rodičům v náročných situacích slouží Rodičovská linka na čísle 606 021 021.
