Zdeněk Pohlreich umí být jak malej kluk, který má rád řemeslo, říká Pavel Nosek, režisér Ano, šéfe!
Televizní pořad Ano, šéfe! se po letech znovu vrátil na obrazovky televize Prima, ale tentokrát jen s deseti díly. Proč tak málo? Režisér Pavel Nosek, který stojí za novou podobou legendárního formátu, vysvětluje, že problém není v Zdeňku Pohlreichovi. „Je problematický casting,“ říká Nosek. „Lidi mají strach jít do Ano, šéfe! Nebo jim chybí motivace s hospodou opravdu něco udělat.“ V podcastu Poprask si poslechněte, jak se natáčí oblíbený pořad, ale také například Zrádci, které Pavel Nosek spolurežíroval.
„Najdeme super podnik, nádherné postavy, příběh i prostředí, ale ve chvíli, kdy zjistíme, že jim je to tak trochu jedno, je to velký risk do toho jít. A jak říká Zdeněk Pohlreich: Lžička medu lepší než kýbl hoven.“ Podle Noska se u mnohých kandidátů objevuje spíš touha po zviditelnění než po skutečné změně. „Když děláš rešerše, jezdíš tam, tak vidíš, že se chtějí hlavně ukázat. Udělají Potěmkinovu vesnici, trochu uklidí, přemalují a čekají, že po odvysílání přijede víc lidí,“ dodává.
Přesto občas narazí na místa, která jsou poklad. „Třeba Flammbeef, Orlík nebo Pepina. Když jsem tam přijel, říkal jsem si, že tihle lidé nemají žádnou brzdu. Jsou bezprostřední, každý je jiný a zároveň to není černobílé. To jsou ty okamžiky, kdy víš, že to bude fungovat,“ říká Nosek.
Podle něj je ale právě otevřenost to, co Čechům často chybí. „V Česku jsme hodně uzavření, emoce moc nedáváme najevo. Když jsem byl třeba v Rumunsku, říkal jsem si, že tam to mají úplně zadarmo. Zapneš kameru a lidé na sebe reagují, říkají, co si myslí. U nás někomu dáš šek s milionem a nepohne se mu ani sval v obličeji.“
Pohoda, sandále, buřty a pivo
Nosek to vidí jako důsledek historie a mentality: „Potřebujeme umět se vlísat do přízně, komukoliv bude třeba. A platíme za to daň v podobě uzavřenosti. Pohoda, sandále, buřty a pivo, to je mentální setup, který je nám vlastní.“ I proto má rád reality show. „Na těch pořadech mám strašně rád, že se snažíme v lidech probudit emoce. Všichni je máme, jen jsme se je odnaučili ukazovat.“
A jak vidí hlavní tvář pořadu? „Zdeněk má rád gastronomii a řemeslo. Ocení každého, kdo se s tím pere. I když jim nadává a prudí do nich, vždycky je za tím cíl něco zlepšit. Ne je vyprudit.“ Podle Noska zůstává Pohlreich i po letech překvapivě autentický. „On lidem uvaří a sleduje, jak reagují. Je jak malej kluk. Mohlo by mu to být jedno, nakrmil už tisíce lidí. Ale on se dívá na ty, co to jídlo ochutnávají, a je šťastnej.“
