To, co viselo v několika dnech ve vzduchu je nyní jasné. Vladimir Putin vyslal na svobodnou a nezávislou Ukrajinu své vojáky. Ve čtvrtek 24. února ráno začaly ruské jednotky ostřelovat velká ukrajinská města. Konflikt si již vyžádal lidské životy a raněné na obou stranách. Politici v Česku i dalších zemích akt agrese jednomyslně odsoudili. Londýn, EU i NATO uvalují na Rusko rozsáhlé sankce. Válku na Ukrajině sledujeme online.
KYJEV: RUSKO ČÁSTEČNĚ VYTVOŘILO POZEMNÍ KORIDOR MEZI DONBASEM A KRYMEM
Ruským invazním jednotkám se podařilo částečně vytvořit pozemní koridor mezi anektovaným poloostrovem Krym a částí Donbasu, připustil dnes na facebooku ukrajinský generální štáb. Ruské armádě se však podle něj nepovedlo dosáhnout hlavního cíle války - blokády Kyjeva a přístupu ke správním hranicím Doněcké a Luhanské oblasti na východě země. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014.
„Ve směru na Doněck nepřítel nadále doplňuje své ztráty, přeskupuje jednotky a současně útočí pomocí dělostřelectva a letectva na infrastrukturu pokojných měst. Nevzdávají se myšlenky vstoupit na administrativní hranice Doněcké a Luhanské oblasti,“ píše velení ukrajinské armády.
V oblasti města Izjum, které se nachází asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova, se podle něj ruské invazní síly pokusily prolomit ukrajinskou obranu z jihu, ale ukrajinští vojáci prý tuto snahu zastavili.
UKRAJINSKÉ SÍLY HLÁSÍ ÚSPĚŠNÝ POSTUP U KYJEVA
Ukrajinské síly znovu dobyly vesnici Lukjanivka u Kyjeva, která sloužila jako jeden z opěrných bodů invazní armády, a zaznamenaly i další úspěchy u Kyjeva, oznámil podle serveru Ukrajinska pravda šéf teritoriální obrany Petro Kuzyk. Uvedl také, že ukrajinským vojákům se daří získávat nepřátelské tanky, a Ukrajina jich tak má nyní k dispozici více než před ruskou invazí. Rusko přišlo od začátku bojů na Ukrajině o 16 100 vojáků, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády.
RUSOVÉ OSTŘELOVALI STŘEDISKO HUMANITÁRNÍ POMOCI V CHARKOVĚ
Ruské ostřelování ukrajinského Charkova zasáhlo polikliniku, která sloužila jako středisko pro distribuci humanitární pomoci, zemřeli čtyři lidé. Uvedla to dnes místní policie. Agentura Reuters upozornila, že zprávu nemohla nezávisle ověřit.
„Ruští okupanti pokračují v zabíjení civilistů v Charkově. V důsledku ranního ostřelování civilní infrastruktury z raketometů bylo zraněno sedm civilistů, z nichž čtyři zemřeli,“ cituje policii ukrajinská agentura Ukrinform. V blízkosti zasaženého objektu se podle ní nenachází žádné vojenské zařízení.
Oblastní gubernátor Oleh Syněhubov už ve čtvrtek uvedl, že nejméně šest mrtvých a 15 zraněných si v Charkově vyžádal zásah ruské střely, která dopadla do fronty lidí čekajících na výdej humanitární pomoci. Dříve informoval o ostřelování Charkova řízenými střelami Kalibr vypálenými z lodí v Černém moři. Ani tuto zprávu nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
RUSKÝ ÚTOK NA DIVADLO V MARIUPOLU BY PODLE RADNICE MOHL MÍT ASI 300 OBĚTÍ
Ruský letecký útok na divadlo v ukrajinském Mariupolu ze 16. března by mohl mít přibližně 300 obětí. Oznámilo to dnes podle AFP vedení města. V krytu pod divadlem se ve chvíli, kdy ruské síly místo bombardovaly, podle místních úřadů skrývalo přes 1000 lidí. „Svědci mají informace, podle kterých zemřelo kvůli bombardování ruského letectva v činoherním divadle v Mariupolu 300 lidí,“ citovala AFP prohlášení radnice zveřejněné na sociální síti Telegram.
LONDÝN A WASHINGTON POTVRDILY ÚSPĚŠNÝ UKRAJINSKÝ ÚTOK NA RUSKOU LOĎ
Ukrajina podle všeho úspěšně zaútočila na ruské lodě kotvící v přístavu Berďansk v Azovském moři, uvedly Spojené státy a Británie. Není ale jasné, jaké zbraně při tom použila, uvedl podle stanice CNN činitel amerického ministerstva obrany.
„Ukrajinské síly zaútočily na velmi hodnotné cíle v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny, včetně výsadkové lodě a muničních skladů v Berďansku,“ napsalo na twitteru britské ministerstvo obrany.
Agentura Unian s odvoláním na aktualizované informace ukrajinského generálního štábu napsala, že zničeným plavidlem nebyl Orsk, jak ve čtvrtek oznámil Kyjev. Zasažena byla výsadková loď Saratov, další dvě byly poškozeny.
BIDEN SE S EU DOMLUVIL NA ENERGETICKÉ SPOLUPRÁCI A POMOCI UKRAJINĚ
Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích. Poskytou také další humanitární pomoc napadené Ukrajině a budou dodávat více potravin oblastem světa, které jsou kvůli ruské invazi ohroženy jejich nedostatkem. Shodli se na tom dnes v Bruselu americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném prohlášení po Bidenově jednání s evropskými lídry. Obě strany se podle textu zasadí o to, aby Rusko nemohlo obcházet sankce, které proti režimu prezidenta Vladimira Putina od začátku války koordinovaně zavádějí.
LÍDŘI G7 VAROVALI RUSKO PŘED POUŽITÍM BIOLOGICKÝCH, CHEMICKÝCH A JADERNÝCH ZBRANÍ
Lídři skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 dnes v Bruselu varovali Rusko před použitím biologických, chemických nebo jaderných zbraní na Ukrajině. Ve společném prohlášení po schůzce konané na okraj dnešního mimořádnéhu summitu NATO, také uvedli, že všechny země skupiny jsou připravené přivítat ukrajinské uprchlíky.
S ohledem na narůstající ceny energií a energetickou závislost na Rusku, vyzvali představitelé G7 země těžící ropu a zemní plyn, aby jednaly zodpovědně a zvýšily dodávky na mezinárodní trhy. Klíčovou roli v tom podle nich hraje Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Prohlásili také, že se vyhnou zákazu vývozu potravin, a naléhali na ostatní státy, aby učinily totéž.
RUSOVÉ TVRDÍ, ŽE DOBYLI IZJUM, PODLE KYJEVA PŘIŠLI O 15 800 VOJÁKŮ
Ruská armáda získala pod úplnou kontrolu město Izjum v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Tvrdil to alespoň podle agentury Interfax na dnešním brífinku mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Generální štáb ukrajinské armády ve svém hlášení naopak tvrdí, že nepřátelské síly „nedosáhly úspěchu" ani v jednom ze směrů, kterými vedou svoji ofenzivu, přestože pokračují s útoky ze vzduchu. Rusko podle Kyjeva od začátku invaze 24. února přišlo již o 15.800 vojáků. Není přitom jasné, zda se tím rozumí pouze padlí, nebo i ranění, kteří nejsou bojeschopní, a zajatci.
UKRAJINCI ÚDAJNĚ ZNIČILI RUSKOU VÝSADKOVOU LOĎ
Ukrajinská armáda dnes ráno oznámila, že u přístavu Berďansk v Azovském moři zničila ruskou výsadkovou loď Orsk. Ukrajinské námořnictvo zároveň zveřejnilo fotografie a video zachycující požár a hustý dým v přístavu. Moskva zatím tuto informaci nekomentovala, poznamenala agentura Reuters. Ruskojazyčný web stanice BBC poznamenal, že tuto informaci zatím nebylo možné potvrdit z nezávislých zdrojů. Ruské invazní jednotky ovládly Berďansk 27. února, tedy v prvních dnech ruské invaze.
BBC zároveň píše, že na sociálních sítích se ráno objevilo mnoho fotografií a videí, které ukazují výbuchy a požár v berďanském přístavu. Některé snímky ukazují válečnou loď zahalenou v černém kouři.
RUSKÉ JEDNOTKY U KYJEVA NEPOSTUPUJÍ, PODLE BRITŮ MAJÍ PROBLÉMY S MORÁLKOU
Ruským jednotkám se stále nedaří postupovat směrem na Kyjev, ukrajinská armáda je zastavila u předměstí Brovary východně od metropole. Ve své pravidelné zprávě zveřejněné na facebooku to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Také britské ministerstvo obrany v nové analýze situace na bojišti potvrdilo, že se ukrajinským silám daří poblíž metropole protivníka zadržovat nebo dokonce zatlačovat. Podle něj ukrajinské jednotky dobyly u Kyjeva zpět obec Moščun a město Makariv.
„Je pravděpodobné, že úspěšné protiútoky Ukrajiny naruší ruským silám schopnost se konsolidovat a podniknout ofenzivu směrem na Kyjev,“ uvedlo britské ministerstvo na twitteru. Podle něj ruské jednotky řeší velké problémy se zásobováním a morálkou vojáků.
UKRAJINSKÁ ARMÁDA PODLE ÚŘADŮ OBKLÍČILA RUSKÉ JEDNOTKY U KYJEVA
Ukrajinská armáda obklíčila ruské jednotky ve městech Irpiň, Buča a Hostomel. Vyplývá to z dnešního sdělení místních úřadů, podle nichž se oblast bojů severozápadně od Kyjeva nachází na hraně humanitární katastrofy. Již v úterý ukrajinská armáda oznámila, že obsadila město Makariv západně od metropole.
„Makariv je pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil. Irpiň, Buču a Hostomel ukrajinská armáda obklíčila,“ uvedl úřad města Buča, o které Ukrajinci s Rusy v minulých týdnech sváděli líté boje. Několik vesnic v oblasti čelilo za poslední den ostřelování a nepřetržité boje se odehrávají kolem hlavní silnice z Kyjeva do Žytomyru. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.
Podle úřadu je v obklíčení oblasti stále řada vesnic, které okupuje ruská armáda. „Blíží se humanitární katastrofě. Obyvatelům chybí potraviny, léky, hygienické potřeby i strava pro děti,“ uvádí se v prohlášení. Podle něj se zde ruští vojáci uchylují k rabování a střílí dobytek i psy kvůli masu.
POLSKO VYHOSTÍ 45 RUSKÝCH DIPLOMATŮ
Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy. Uvedl to dnes podle agentury PAP mluvčí ministerstva zahraničí Lukasz Jasina. Vyhoštění Rusové podle něj musí odjet do pěti dnů. Mluvčí polského ministra pověřeného koordinací tajných služeb Stanislaw Žaryn dříve novinářům sdělil, že polská kontrarozvědka ABW identifikovala 45 ruských diplomatů podezřelých ze špionáže.
„V Polsku pracují pod záminkou diplomatických aktivit, ale ve skutečnosti provádějí špionážní činnost namířenou proti Polsku,“ citovala Žaryna agentura AFP. Z Moskvy mezitím zaznělo, že v případě vyhoštění diplomatů přijme ruská diplomacie odvetné kroky.
RUSKÝ MINISTR OBRANY SE UŽ 12 DNÍ NEOBJEVIL NA VEŘEJNOSTI
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se od 11. března, tedy již dvanáctý den, neukázal na veřejnosti, povšimla si ruská a ukrajinská média. Rusko přitom vede na Ukrajině ostře sledovanou válku. Ruská státní televize vysílala staré záběry s ministrem a vydávala je za nové, upozornil ruský portál Agenstvo.
Poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak napsal, že v ruských médiích a na akcích se přestali objevovat i další velice známí ruští činitelé. Podoljak jmenoval například tajemníka bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, šéfa ruské civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina, šéfa Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandera Bortnikova nebo premiéra Michaila Mišustina.
ČESKO UDĚLILO VÍZUM TÉMĚŘ 218 TISÍCŮM LIDÍ
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud téměř 218.000 víz. V úterý jich přibylo zhruba 5100. Ministerstvo vnitra o tom dnes informovalo na twitteru. Uprchlíci před válkou dostávají od úterý víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. Mohou tak pobývat na území České republiky až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování.
LAVROV: MÍROVÁ MISE NATO NA UKRAJINĚ BY BYLA PŘÍMOU KONFRONTACÍ S RUSKEM
Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to dnes prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také Spojené státy z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
V Bruselu ve čtvrtek začíná mimořádný summit NATO věnovaný ukrajinské krizi, k vyslání mírové mise do země chce své spojence vyzvat Polsko.
UKRAJINSKÁ ARMÁDA HLÁSÍ TĚŽKÉ BOJE U CHARKOVA
Ukrajinská armáda uvedla, že během nových bojů o Charkova na východě země odrazila útok ruských jednotek. Píše to agentura DPA. Těžká je situace v Izjumu ležícím asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova, s ním ukrajinské jednotky zcela ztratily spojení. Informace nelze nezávisle ověřit.
Do bojů u Charkova ruská armáda nasadila bojové vrtulníky Kamov Ka-52 . „Naše jednotky udržují svoje pozice,“ zhodnotil situaci guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů odmítá snahy vytvořit humanitární koridor z Izjumu, kterého se Rusové zmocnili minulý týden.
ZELENSKYJ: V MARIUPOLU ZŮSTÁVÁ V NELIDSKÝCH PODMÍNKÁCH 100 000 OBYVATEL
V ukrajinském přístavním městě Mariupol obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100.000 obyvatel. V nočním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něho maří ruské „ostřelování nebo záměrný teror“.
Zelenskyj řekl, že obyvatelé Mariupolu žijí „v naprostém obležení, bez jídla, bez vody, bez léků, za neustálého ostřelování, za neustálého bombardování“. Ukrajinská vicepremiéra Iryna Vereščuková v úterý uvedla, že nedaleko Mariupolu proruští separatisté zajali jeden humanitární konvoj složený z několika autobusů s civilisty. Cesta byla podle ní domluvená s Mezinárodním výborem Červeného kříže. O tomto incidentu mluvil ve svém posledním projevu i Zelenskyj a slíbil, že úřady dělají vše pro „osvobození našich lidí a zprovoznění humanitárních koridorů“. Dodal, že za úterý se z obleženého města u Azovského moře podařilo zachránit přes 7000 lidí.
CNN: PESKOV ODMÍTL VYLOUČIT, ŽE BY MOSKVA MOHLA POUŽÍT JADERNÉ ZBRANĚ
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN Christiane Amanpourovou opakovaně odmítl vyloučit, že by Rusko mohlo zvažovat použití jaderných zbraní proti tomu, co Moskva vnímá jako „existenční ohrožení“. Na otázku, za jakých podmínek by ruský prezident Vladimir Putin nasadil jaderné síly, Peskov odpověděl, že jaderné zbraně lze použít, pokud je ohrožena existence země.
Na otázku, čeho Putin na Ukrajině dosáhl, Peskov odpověděl, že zatím ještě svých cílů nedosáhl. Mluvčí zároveň tvrdil, že „zvláštní vojenská operace“, což je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu, „probíhá přesně v souladu s předem stanovenými plány a cíli“. „Máme koncepci národní bezpečnosti. Můžete se tam dočíst vše o důvodech použití jaderných zbraní. Mohou být v souladu s koncepcí použity, pokud je ohrožena sama existence naší země. V textu je uvedena řada dalších důvodů,“ řekl Peskov podle ruské státní agentury TASS.
PŘEDSTAVITEL PENTAGONU: RUSKÉ VOJÁKY TRÁPÍ LOGISTIKA I OMRZLINY
Ruské ozbrojené síly při invazi na Ukrajinu podle americké vlády nadále čelí logistickým problémům, píše agentura DPA s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Pentagonu. Ten uvedl, že ruská armáda se potýká nejen s nedostatkem jídla a paliva, ale také s tím, že někteří její vojáci museli být staženi kvůli omrzlinám, které se u nich projevily v důsledku nevhodného vybavení. Obdobnou zprávu patrně od téhož zdroje přináší zpravodajský web CNN.
Představitel Pentagonu logistické problémy ruské armády přičetl špatnému plánování a pokračujícímu odporu Ukrajinců. Problémy v zásobování pohonnými hmotami podle něj dopadají také na námořnictvo. „Obávají se, zda budou moci nadále zásobovat své lodě palivem,“ uvedl. Ruské jednotky podle něj mají rovněž problémy se vzájemnou komunikací.
Představitel Pentagonu tvrdí, že ruské síly pravděpodobně hodlají ostřelovat přístavní město Mariupol z moře. Zdroj také uvedl, že jsou jasné důkazy svědčící o tom, že ruské síly v uplynulém týdnu záměrně útočily na civilisty.
V CHERSONU HROZÍ HUMANITÁRNÍ KATASTROFA, CHYBÍ JÍDLO I LÉKY
V Chersonu, dobytém ruskými vojsky, na 300.000 lidí čelí humanitární katastrofě, protože potraviny a léky jim téměř došly a Rusko odmítá otevřít humanitární koridory pro evakuaci civilistů, varoval dnes na twitteru mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Rusko toto vyjádření zatím nekomentovalo, poznamenala agentura Reuters.
